Proč MO mluví o Bushmasterech, když západní ženijní vozidla mají více než 20 tun? Řešení pro AČR by mělo být české

Státní podnik VOP CZ, který loni v květnu uzavřel memorandum s výrobcem australských vozidel Bushmaster, provádí v předakviziční fázi zakázky na univerzální kolovou platformu ženijního vojska aktualizaci průzkumu trhu. Teprve na jejím základě chce armáda stanovit specifikace vozidel, a současně obhajuje preferované řešení právě v podobě australských obrněnců.

Mnoho informací dosud veřejně dostupných není. Ministerstvo obrany a armáda přesvědčují veřejnost i poslance sněmovního Výboru pro obranu, že dosud rozhodnuto nebylo, ale druhým dechem obhajují svou údajnou preferenci právě pro australské vozidlo Bushmaster, které údajně jako jediné v rámci původního průzkumu trhu a návazné studie proveditelnosti VTÚ vyhovělo armádním požadavkům. V letech 2018 a 2021. Tyto požadavky přitom vznikly v době, kdy byly budovány především expediční schopnosti AČR, jejíž jednotky rotovaly na misi v Afghánistánu, případně v Mali.

To je ovšem skončená historie. Stovky kilometrů od českých hranic již dva roky probíhá symetrický konflikt vysoké intenzity, a primárním úkolem AČR dnes je budovat schopnosti takové, kterými, v rámci společné obrany se spojenci v Alianci, odradí případného agresora – za něj aktualizované strategické dokumenty označují Rusko. Odhlédneme od zjevného střetu zájmů, jemuž je státní VOP CZ v této věci vystaven – jak může podnik, který slavnostně podepsal memorandum o spolupráci s výrobcem Bushmasterů, odevzdat nezaujatou a objektivní aktualizaci průzkumu trhu.

A pomineme také zvláštní formu zadání (v tiskové zprávě VOP čteme doslova: „Ministerstvo obrany, respektive Armáda České republiky požádala státní podnik VOP CZ, aby provedl aktualizaci dříve zpracovaného průzkumu trhu na tato vozidla“ – ale v registru smluv žádná smlouva na takové dílo dosud zveřejněna není. Kromě požadavku na zkušenosti z bojového nasazení nového ženijního vozidla existuje také požadavek hmotnosti do 20 tun, který je vysvětlován potřebou strategické přepravitelnosti vozidel letounem C-130 Hercules.

Bushmastery vs Supacaty a zkušenosti z bojového nasazení

Požadavek zkušenosti z bojového nasazení zní logicky, pokud by se jej armáda držela dlouhodobě, a pokud by nebyl vytahován tak trochu nahodile. Poněkud paradoxně toto téma propojuje zrušenou a o mnoho let odloženou zakázku na lehká útočná vozidla, kde takový požadavek armáda neměla a právě typ Bushmaster, byť asi ne tak docela způsobem, který by logice zadání vyhovoval. Jedním ze dvou evropských uživatelů vozidla Bushmaster je britská armáda. A ta jich pořídila 24 v dubnu 2008 v počtu 24 kusů, specificky pro misi v Iráku a za účelem poskytování podpory útočným týmům. Jejich výhodou bylo, že oproti otevřeným vozidlům Supacat HMT 400 Jackal (které MO ČR pořizuje pro 601. skupinu speciálních sil jako SOV a o jejichž dodání pro 43. výsadkový pluk má zájem společnost LPP) poskytovala v městském prostředí lepší pasivní ochranu převáženým vojákům.

Nešlo tedy o speciální ženijní varianty. Náčelník generálního štábu Karel Řehka na poslední schůzi výboru pro obranu uvedl, že zakázka na lehká útočná vozidla se „příliš nepovedla“. Jistě: dotazů potenciálních uchazečů byly stovky, zadávací dokumentaci bylo třeba opakovaně upřesňovat, a ve výsledku byly dvě ze čtyř nabídek vyřazeny, a dvě téměř dvojnásobně překročily zamýšlenou cenu. Požadavek zkušeností z bojového nasazení přitom v případě tohoto druhu techniky armáda neformulovala. Formulovala jej však někdy před šesti lety v případě univerzální kolové platformy ženijního vojska. Bylo to ve zcela jiné geopolitické situaci, v době jiných potřeb, a také v době, kdy řada dnešních platforem ještě neexistovala, případně byly jen na papíře. Ať už je řeč o vozidlech Patriot, MARS, Gerlach, ale také TITUS, anebo mezi zahraničními možnostmi především americké JLTV.

Užitečné může být, podíváme-li se, jaké kolové platformy využívají spojenecké armády pro své ženijní vojsko, a specificky právě pro požadovaný účel, tedy pro zajištění průchodnosti cest (RCP), likvidaci výbušných zařízení, pyrotechnickou službu (EOD) a pro ženijní podporu (ŽEN).

Francie: vozidlo Griffon na podvozku 6x6, hmotnost téměř 25 tun

VBMR (Véhicule Blindé Multi-Rôle – obrněné víceúčelové vozidlo) Griffon je nové obrněné vozidlo francouzské armády vyráběné v řadě účelových variant od obrněného transportéru (VTT) po samohybný minomet (MEPAC). V rámci programu Scorpion nahrazuje u pozemních sil francouzské armády stará vozidla VAB. Podobně jako TITUS je umístěné na podvozku 6x6. V základní variantě jeho osádku tvoří řidič a střelec a vozidlo uveze osm vojáků výsadku. Dosahuje hmotnosti 24,5 tuny. Ženijní varianta tohoto vozidla byla představena před několika lety. Vychází ze základní varianty obrněného transportéru, od něhož se liší speciálním vybavením, včetně tažného navijáku umístěného v přední části motorového prostoru a háku pro tažení přívěsu v zadní části podvozku.

Stejně jako vozidlo Véhicule de l'Avant Blindé (VAB) Génie, které tato varianta ve službě u ženistů nahradí, je Griffon Génie navržen tak, aby mohl být vybaven šesti specifickými soupravami pro jednotlivé úkoly, včetně podpory boje v městských oblastech, podpory mobility, podpory nouzového nasazení, odminování a kontroly znečištění, znemožnění mobility a likvidace výbušnin (EOD). Griffon Génie rovněž nahrazuje vozidlo Aravis (MRAP), které slouží u týmů EOD 13. ženijního pluku, a bylo pořízeno jako naléhavý operační požadavek v roce 2009 a následně nasazeno v Afghánistánu a Mali. Jde o vozidlo 4x4 o hmotnosti 12,5 tuny určené pro průzkum a doprovod ženijních jednotek.

Zmíněné vozidlo VAB Génie je standardně na podvozku 4x4 a nasazované od roku 1976. Poslední modernizací prošlo v roce 2015 (VAB Ultima). V základní variantě nedosahuje vozidlo hmotnosti ani 14 tun. V červnu 2014 jich bylo objednáno 60 kusů, již s výhledem na náhradu typem Griffon a stažení ze služby do roku 2030. Francouzská armáda je v poněkud odlišné situaci od Armády České republiky, jakkoli i v jejím případě samozřejmě dochází k přehodnocení koncepcí, které byly v platnosti do ruské agrese proti Ukrajině – a strategická mobilita jejích útvarů a těžké techniky hraje s ohledem na francouzské zájmy v různých koutech světa stále významnou roli. Přesto nahrazuje lehčí ženijní platformy vozidlem výrazně těžším na podvozku 6x6.

Německo: TPz Fuchs 6x6, hmotnost více než 23 tun

Bundeswehr disponuje obrněnými transportéry TPz Fuchs 6x6, které existují také ve variantě ženijního transportéru a vozidla pro pyrotechniky; pro čištění cest je zde pak varianta TPz 1 Fuchs A8A12 nasazovaná v kombinaci s dálkově ovládanými vozidly na bázi Wiesel 1 a Mini MineWolf MW240. Bojová hmotnost obrněnce Fuchs přesahuje 23 tun. Speciálně pro misi v Afghánistánu pořídilo Německo 10 nákladních vozidel DURO III YAK 6x6 ve variantě pro pyrotechniky (EOD).

Nizozemsko: Bushmaster 4x4, ale také Boxer 8x8 s hmotností přesahující 30 tun

Nizozemsko je jedinou evropskou zemí, jejíž armáda nasazuje vozidla Bushmaster 4x4 ve větším počtu (cca sto), a to včetně ženijních variant. Kromě toho ale disponují nizozemští ženisté také ženijní variantou vozidla Boxer 8x8. Boxer Geniegroep je nasazováno pro přepravu vojáků a vybavení ženijních skupin. Poskytuje místo k sezení pro šest vojáků s prostorem pro jejich osobní vybavení a další samostatnou úložnou sekcí pro munici. Může být nasazeno jako podpůrné vozidlo s jinými jednotkami nebo použito k samostatným úkolům, jako je čištění tras, nebo jako chráněné pracoviště při odminovacích nebo demoličních operacích; tedy přesně pro ty úkoly, pro které AČR od roku 2018 identifikuje Bushmaster jako jediné a nejlepší řešení.

Austrálie: Bushmaster 4x4, ale také Boxer 8x8

V rámci Land 400 Phase 2 objednává 13 vozidel Boxer CRV-MPV, které jsou založeny na ženijním vozidle GNGP nizozemské armády. A ženijní variantou Boxeru 8x8 disponuje také britská armáda.

V součtu výše uvedeného lze konstatovat, že u zmíněných armád převažují těžší typy ženijních platforem, případně výhledově ty lehčí v rámci modernizačních a unifikačních procesů nahradí. Speciálně pro variantu RCP se nadto nabízí otázka, zda například pro manévr jednotek těžkého brigádního úkolového uskupení je žádoucí disponovat spíše lehčími vozidly 4x4; zda z definice úkolů, které budou ženisté v součinnosti s ostatními jednotkami plnit ve skutečnosti neocení spíše těžší a odolnější konstrukci vozidla 6x6 na platformě TITUS, která je nadto již ve výzbroji AČR zavedena.

Pokud pak jde o požadovanou hmotnost do 20 tun a přepravitelnost letouny Hercules – Armáda České republiky plánuje akvizici brazilských středních letounů Embraer C-390 Millennium. Jejich užitečné zatížení je přes 26 tun. Podle KVAČR 2035 mají přijít k letectvu v letech 2025–2026. Pořízení univerzální kolové platformy ženijního vojska je plánováno v letech 2025–2031, a bude-li koncepce v tomto ohledu naplněna, od samého počátku služby ženijních vozidel tak bude mít české dopravní letectvo prostředek, který bez problémů uveze i mnohem těžší kolovou platformu než Bushmaster.

Bude skutečně mimořádně zajímavé sledovat, co vzejde z aktualizovaného průzkumu trhu z pera státního podniku VOP CZ, který je přímo zainteresován na volbě řešení v podobě vozidel Bushmaster, jež vzešla z armádních požadavků v době před skončením mise v Afghánistánu a před ruskou agresí proti Ukrajině. Rezort obrany se v tiskových výstupech zaklíná významnou účastí českého obranného průmyslu na této zakázce. Námitka, že oslovit české společnosti a nechat je podle armádních požadavků vyvinout domácí řešení na domácí kolové platformě, bude znamenat neporovnatelně vyšší zapojení, se skutečně nabízí.

Ostatně: je skutečně třeba spěchat? Armáda připouští, že dosud na tuto techniku neměla v rozpočtu dost prostředků. Nyní je náhle má; přesto odkládá z finančních důvodů řadu dalších akvizic (zmíněná LÚV, prostředky C-RAM, samohybné minomety). Domácí vývoj a výroba by měly mít přednost. A to nejen z důvodů napjaté ekonomické situace státu.

Zdroj: Ministerstvo obrany, VOP CZ, Ministère des Armées, Tank Masters

Tagy