foto: Ministerstvo obrany, Public domain/Leopard 2A4 AČR
Současná politická debata o výdajích na obranu v posledních dnech zhoustla do podoby hysterické přestřelky. Česká republika neplnila v roce 2025 své závazky.
Opoziční politici, včetně bývalého premiéra Petra Fialy a exministryně obrany Jany Černochové, reagují na vyjádření premiéra Andreje Babiše ostrými obviněními ze lži. Výměna názorů se točí kolem desetin procenta HDP, zatímco klíčové otázky – skutečné schopnosti Armády ČR, jejich nabývání, udržitelnost a rozvoj – zůstávají v pozadí. Jak před časem k tomuto tématu uvedl pro Security Magazín ministr obrany Jaromír Zůna, „diskuze o procentech výdajů na obranu jsou plytké.“ Podstatou musí být trend výdajů, efektivita a reálné vojenské kapacity.
Výdaje v letech 2021–2026: Fakta a odhady
Podle dat NATO a českých reportů došlo v posledních letech k výraznému nárůstu nominálních výdajů na obranu, ovlivněnému především ruskou agresí na Ukrajině. V roce 2021 činily výdaje kolem 1,34 % HDP, v roce 2022, v prvním roce války na Ukrajině, poklesly na 1,30 %, v roce 2023 činily 1,50 %. V roce 2024 se Česko přiblížilo k hranici – reportováno bylo kolem 2,07–2,08 %, NATO uznalo přibližně 1,97 %. Aktuální spor se týká let 2025 a 2026. Vláda Petra Fialy reportovala za rok 2025 výdaje ve výši 2,01 % HDP. Premiér Babiš upozornil, že NATO uznalo za rok 2025 pouze 1,85 % HDP. Pro rok 2026 ČR reportuje 2,06 %, ale NATO odhaduje 1,78 %.
Petr Fiala na sociálních sítích reagoval: „Nevím z jakých čísel vychází Andrej Babiš ohledně výdajů na obranu. Podle výroční zprávy generálního tajemníka NATO za rok 2025 je zcela zřejmé, že ČR splnila své spojenecké závazky. Ve zprávě najdete, že výdaje na obranu činily 2,01 % HDP.“ Jana Černochová označila Babišova slova za lež: „Za rok 2025 jsme dvě procenta splnili.“ Ivan Bartoš kritizuje současnou vládu za škrtání rozpočtu o desítky miliard a varuje před oslabením schopností. Ve výroční zprávě generálního tajemníka NATO za rok 2025, kterou argumentovali opoziční poslanci, se ale objevují data založená právě na na reportech členských států a odhadech. Rozdíl mezi reportovanými a uznanými výdaji odráží metodiku NATO, která neuznává všechny položky automaticky. A vyhodnocení nějaký čas trvá.
Ministr obrany Jaromír Zůna ve zmíněném rozhovoru pro SM zdůraznil: „Diskuze o procentech výdajů na obranu jsou plytké. Nikoliv procenta, trend výdajů na obranu je determinující.“ Podle něj je důležitá předvídatelnost financování, která umožňuje dlouhodobé projekty, a především reálné výsledky – munice, technika, výcvik a personál. Zůna připomíná, že armáda nikdy nebyla v takové situaci jako nyní, co se týče investic, ale varuje před politizací. Tento přístup je racionální. Absolutní výdaje rostly dramaticky: z desítek miliard v roce 2021 na přes 150 miliard v rozpočtech pozdějších let. Inflace, růst HDP a dlouhodobé zakázky (jako F-35 nebo modernizace brigád) znamenají, že procentuální ukazatel není jediným měřítkem. Klíčové je, zda peníze přinášejí schopnosti: těžkou brigádu, protivzdušnou obranu, munici nebo nábor vojáků.
Schopnosti armády jako priorita
Namísto sporu o desetiny procenta by měla debata směřovat k tomu, co armáda skutečně potřebuje. Prioritami zůstávají:
- Modernizace a akvizice: Dokončení nákupů, jako jsou hlavní bojové tanky Leopard, modernizace výzbroje střední brigády, dělostřelectva, letectva a vrstvené protivzdušné obrany. Tyto projekty vyžadují stabilní financování na roky dopředu.
- Nábor a výcvik: Armáda potřebuje více profesionálů a rezervistů. Stroje bez lidí nefungují.
- Domácí průmysl: Podpora českého obranného průmyslu pro munici a logistiku zvyšuje odolnost.
- Interoperabilita v NATO: Společné cvičení, standardizace a plnění capability targets.
Předseda sněmovního Výboru pro obranu Josef Flek potvrdil, že téma výdajů a schopností bude na programu úterní schůze výboru. Fialova vláda slibovala postupné navyšování o 0,2 % ročně směrem k 3 % do roku 2030. Současná vláda počítá s vyjednáváním s NATO o uznání výdajů a stabilizací trendu. Oba přístupy mají své limity – ekonomický růst, inflace a jiné priority státního rozpočtu brání nekonečnému zvyšování.
Od procent k reálné bezpečnosti
Politická přestřelka o procentech je zbytečně hysterická a ze strany opozice zarážejícím způsobem zavádějící odkazem na výroční zprávu generálního tajemníka. Ta pracuje s čísly, jež sama Fialova vláda do NATO reportovala, a uvádí, že jde o odhad. Nadto hádka o procenta zastírá podstatu. NATO uznává, že všechny členské země v roce 2025 reportovaly splnění 2 %, ale reálná bezpečnost závisí na schopnostech, ne na tabulkách. Babišova upozornění na rozdíly mezi reporty a uznanými čísly mají racionální jádro. Procenta jsou jen ukazatelem. Klíčem je trend, předvídatelnost a výsledky v podobě bojeschopné, moderní armády připravené na hybridní i konvenční hrozby.
Tagy