Magazín verticalmag.com publikoval v prosinci článek nadepsaný, že český nákup vrtulníků systému H-1 umožní společnosti Bell nechat produkční linku těchto strojů otevřenou minimálně do roku 2024. Připomněl tím, že Česká republika pořizuje vrtulníky, jejichž výroba končí. Jakkoli jde o vrtulníky modernizované, a jakékoli parametry nabízejí, faktem zůstává, že jejich výroba končí. Nemají žádnou perspektivu dalšího vývoje a v budoucnu budou nahrazeny jiným typem. Víceúčelové vrtulníky Venom nasazuje dosud jen americká námořní pěchota. Samotné bitevní Vipery objednal také Bahrain (12 kusů) a Pakistán (15 kusů). AČR chce čtyři kusy. A počítá-li v budoucnu s pořízením dalších strojů systému H-1 v opačném gardu, tj. osm Viperů a čtyři Venomy, je krajně nepravděpodobné, že by šlo o nově vyrobené kusy.
Poslední vyrobený Bell UH-1Y Venom byl americké námořní pěchotě (469. peruti lehkých bitevních vrtulníků) v Camp Pendleton v Kalifornii dodán v roce 2018. Spolu s Viperem jsou výsledkem modernizačního projektu, který u námořní pěchoty navázal na vrtulníky UH-1N Twin Huey a AH-1W Super Cobra. Venomy měly dokonce původně vznikat přestavbou existujících strojů verze N, ale později bylo rozhodnuto o jejich produkci jako nových, a stejně tak jako nové byly produkovány bitevní Vipery, a současně jsou AH-1W modernizovány na standard Z. V lednu 2019 objednala námořní pěchota 25 dodatečných. Mimochodem za 439,5 milionu. Tedy cca 10 miliard korun, a čtyři by stály 1,6 miliardy - čímž neříkáme, že tato americká cena je jiná než za jakou nakupuje Česká republika: jde o to, že porovnat různé ceny akvizičních projektů je obtížné, protože do hry vstupuje velmi různé příslušenství; při pákistánské ceně 621 milionu dolarů za 12 Viperů by 4 české stály 4,7 miliardy korun. Poslední Vipery mají být americké námořní pěchoty dodány v lednu 2022.
Relativně velmi malá objednávka z České republiky prodlužuje výrobu vrtulníků do roku 2024. Pro americké ozbrojené síly již vrtulníky vyráběné nebudou. Nepočítá s nimi program FYDP (Future Years Defense Program, obdoba našeho KVAČR). Celkem program H-1 zahrnuje (bez zahraničních objednávek) 342 strojů (z nich je 37 AH-1W přestavených na verzi Z, 145 AH-1Z nově vyrobených, 10 UH-1N přestavěných na Y a 150 nových Venomů). Celkový program modernizace systému H-1 stál od roku 2001 do roku 2024 10,73 miliardy dolarů. S ukončením produkce a přechodem do režimu podpory a udržování přináší program "riziko zvyšování režijních sazeb společnosti Bell... snížená obchodní základna společnosti může vést ke zvýšení přímých i nepřímých sazeb, což bude mít dopad na produkční kapacity a udržovací náklady." Čteme v odtajněné zprávě (Selected Acquisition Report) z prosince 2017.
Zcela pod čarou dodejme, že armáda potřebuje nahrazovat osobní terénní vozy, a to nejen sovětské UAZy, které patří do muzea, ale také Land Rover Defendery. Ty byly z výroby staženy v roce 2016. Což komplikuje a prodražuje údržbu a služba takové techniky dlouhodobě nemá perspektivu, vyřazené kusy nelze nahrazovat novými stejného typu, atd. Víceúčelové a bitevní vrtulníky jsou jistě jinou kategorií techniky. Ale v principu můžeme očekávat problémy příbuzné - umocněné faktem, že náhradní díly jsou vyráběné za oceánem, a řádově jinou jednotkovou cenou. A bude-li AČR chtít v budoucnu doplnit svou flotilu Venomů a Viperů tak, aby měla smysluplný počet obou, tedy 12 a 12, jak se o tom od začátku vyjevení tohoto řešení akvizičního projektu původně 12 víceúčelových vrtulníků spekuluje, těžko lze očekávat znovuotevření výrobních linek. A nezbude tedy než pořídit zánovní kusy od námořní pěchoty.