foto: Ministerstvo obrany, Public domain/Tatra Force
Spor o budoucnost kopřivnické Tatry Trucks mezi majoritním vlastníkem Czechoslovak Group (CSG) Michala Strnada a menšinovým akcionářem Promet Group Denisy Materové graduje od jara 2025.
V červnu 2025 vedení Tatry Trucks představilo ambiciózní investiční plán přes 7,3 miliardy Kč zaměřený na zdvojnásobení produkce až na 3000 vozidel ročně, výstavbu nových hal, rozšíření logistiky a modernizaci slévárny a kovárny v dceřiné Tatra Metalurgie. Klíčovým krokem k financování mělo být navýšení základního kapitálu o 2,7 miliardy Kč, které však na valné hromadě 18. července 2025 vetoval Promet Group.
Spor propukl veřejně v červenci 2025
Spor propukl veřejně v červenci 2025. CSG a vedení Tatry Trucks okamžitě zareagovaly ostrými tiskovými prohlášeními. V tiskové zprávě ze 17. července 2025 vedení Tatry Trucks uvedlo: „Společnost Tatra Trucks se důrazně ohrazuje proti tvrzením obsaženým v tiskové zprávě minoritního akcionáře Promet Group, která se snaží zdiskreditovat transparentní postup vedení i plánovaný růst výroby.“ CSG dodalo: „Skupina CSG se důrazně ohrazuje proti lživým tvrzením a destabilizačním krokům Promet Group, která jako minoritní akcionář veřejně zpochybňuje legitimní rozhodnutí představenstva. Promet, který v minulosti komerčně profitoval z Tatry bez přispění novými zakázkami, nyní odmítá podpořit investiční plán, který má Tatru posunout vpřed.“ Místopředseda představenstva a CEO CSG David Chour v prohlášení dodal: „Promet a Denisa Materová ukázali svou pravou tvář.“
Naopak Promet Group ve své tiskové zprávě ze 17. července 2025 vysvětlil svůj postoj slovy generální ředitelky Denisy Materové: „Bohužel ani dnes vedení Tatra Trucks nepředložilo kompletní dlouhodobou strategii společnosti, která by ospravedlnila požadavek na navýšení základního kapitálu o 2,7 miliardy korun. Z pohledu zodpovědného akcionáře nám vedení Tatry nedalo jinou možnost, než tento rozsah navýšení v tuto chvíli nepodpořit.“ Materová dále uvedla: „Navrhovali jsme schválení investic a případného nutného navýšení kapitálu pro realizaci kritické investice ve výši 100 milionů korun, ale tento návrh nebyl přijat.“ Zdůraznila také: „Jednáme jako zodpovědný vlastník. Aby Tatra mohla efektivně investovat a růst, musí její vedení nejprve napravit to, co nefunguje, být transparentní ohledně výsledků, komunikovat s vlastníky a připravit profesionálně zpracovaný investiční plán.“
Mediální pokrytí sporu bylo intenzivní a často dramatické. Mezi nejkřiklavějšími titulky patřily: „Souboj miliardářů v Tatře. Promet odmítl navýšení kapitálu pro investice“ na Seznam Zprávách, „Promet nevěří vedení Tatry, odmítne plán investic. CSG obvinila skupinu Materových ze lží“ v E15, „Rozbroje mezi akcionáři Tatry. Promet blokuje miliardové investice, podle CSG se chová ‚šikanózně‘“ na iROZHLAS, apod. Tyto titulky podtrhovaly osobní rozměr konfliktu a zdůrazňovaly rizika pro růst firmy i region.
Spor o Tatra Trucks ovlivňuje hodnotu akcií CSG
Akcie CSG vstoupily na burzu v Amsterodamu v lednu 2026 (po plánované nabídkové ceně kolem 25 EUR/akcie). Od té doby kurz kolísá vlivem celkového tržního prostředí, ale významným faktorem zůstává nejistota kolem sporu o Tatra Trucks, který ovlivňuje vnímání stability a růstového potenciálu celé skupiny.
Z pohledu Promet Group (podle výroční zprávy 2024 a interních dat) je blokování investic racionální ochranou firmy. Po smrti zakladatele Reného Matery v roce 2023 došlo k generační výměně vedení na druhou generaci rodiny Materových a ke změně konsolidační metody pro Tatra Trucks z poměrné na ekvivalentní kvůli „ztrátě vlivu“ a informačnímu deficitu (po přechodu na ekvivalentní metodu se tržby Tatry Trucks vůbec nezapočítávají, započítá se jen podíl na zisku).
Bez konsolidace Tatra Trucks vykázal Promet tržby 5,98 mld. Kč a EBITDA 355 mil. Kč; s konsolidací 9,4 mld. Kč a 540 mil. Kč. Externí analýzy (Moody’s, EMIS) ukazují pokles čistých tržeb o 31 %, čistého zisku o 45 % a záporné ROE -1,74 % (Return on Equity, návratnost vlastního jmění, záporné ROE znamená, že firma v daném roce nevydělala, ale prodělala). Skupina dlouhodobě trpí nízkou likviditou (běžný poměr často pod 1), rostoucím zadlužením a klesajícími maržemi, přičemž automotive segment tvoří 70 % tržeb a dodávky do Tatra Trucks jen cca 360 mil. Kč ročně (6 % celkových tržeb bez Tatra Trucks). Nejvýznamnější dodavatelé do Tatra Trucks jsou Tawesco (lisované díly, rámy), Stecomtra (těžké svařence) a Promet Prefix (obrábění odlitků), ale ztráta Tatra Trucks by nebyla existenční.
Podle CSG blokování investic brání zdvojnásobení výroby
CSG a vedení Tatry naopak vnímají postoj Prometu jako sabotáž: blokování brání zdvojnásobení výroby, modernizaci a růstu exportu, což poškozuje zaměstnanost v regionu (přes 1800 zaměstnanců v Tatra Trucks + 700 v Tatra Metalurgie) i potenciál v obranném sektoru. V roce 2025 Tatra navýšila výrobu o 19 %, tržby a dodala přes 1000 vozidel pro armádu. Vlastnická struktura Prometu přes lucemburský Promet Holding S.A. a nadační fond snižuje veřejnou transparentnost, což zvyšuje spekulace o vnitřních sporech v rodině. Mediální válka zesílila v létě 2025 a pokračovala v roce 2026 – od tiskovek přes komentáře v E15, HN, Seznam Zprávách, iDNES až po politizaci kvůli armádním zakázkám a kauze prostředníka Tatra Defence Systems, kde Promet varoval před možným přeplacením až 1 miliardy Kč.
Spor zůstává otevřený: na jedné straně ambice růstu legendární české značky v době rostoucí poptávky po těžké technice, na druhé opatrnost, nedůvěra a snaha o zachování kontroly. Konflikt ilustruje hluboké rozdíly v přístupu k riziku a expanzi mezi majoritním hráčem (CSG s agresivním růstem a akvizicemi) a menšinovým (Promet po generační změně, s finančními limity a opatrností). Bez ohledu na budoucí vývoj ukazuje, že blokování klíčových investic může Tatru brzdit v době rekordní poptávky, zatímco Promet chrání vlastní stabilitu před příliš velkým rizikem. Výsledek ovlivní nejen Tatru Trucks a stovky pracovních míst v Moravskoslezském kraji, ale i dlouhodobou pozici Promet Group v českém průmyslu tváří v tvář dynamicky rostoucím konkurentům jako CSG.
Střet vizí, apetitu, zkušeností a priorit
Lze konstatovat, že objektivní realitou zůstává enormní poptávka po těžkých armádních vozidlech Tatra – dokládají to mimo jiné významné exportní smlouvy se Slovenskem či s Chorvatskem. Michal Strnad a CSG projevují jasný apetit uzavírat další takto velké obchody v obranném segmentu, což přímo odráží jejich strategii: věří, že Tatra Trucks má potenciál stát se klíčovým hráčem v evropském obranném průmyslu, a proto nutně potřebuje masivní investice do kapacit, logistiky a modernizace, aby dokázala tyto zakázky vůbec realizovat.
Naopak Promet Group přistupuje k tomuto obrannému boomu výrazně obezřetněji. Nemá přímou expozici vůči armádním kontraktům přes Tatra Defence Systems, nemá s tím dlouhodobé know-how, rizika ani finanční modely, a proto kalkuluje převážně s civilním automotive segmentem, kde vidí vyšší rizika volatility a nižší marže. Tato fundamentální rozdílnost vizí je přirozeným důvodem, proč CSG dlouhodobě usiluje o větší kontrolu nad Tatrou – nejen kvůli podílu, ale především kvůli tomu, aby mohla plně prosadit svou expanzivní strategii. V tomto kontextu se blokování investic ze strany Prometu jeví jako logický projev odlišných priorit, avšak zároveň ukazuje, že v takovém asymetrickém akcionářském uspořádání má majoritní vlastník s jasnou vizí tendenci menšinového partnera postupně „vytěsnit“, aby mohl Tatra Trucks plně přizpůsobit svým ambicím.
Tagy