Autor fotografie: Wikimedia Commons, volné dílo|Popisek: B-1 Lancer vypouští kazetovou munici
O tomto druhu munice se poměrně dost v poslední době mluví, je to zároveň citlivé téma. 1. srpna 2010 vstoupila v platnost Konvence o kazetové munici. Tato konvence je reakcí na zranění a úmrtí způsobená submunicí kazetové munice, což v počátku byly vzhledem ke konstrukci bomb či raket a jejich nosnosti protipěchotní miny. Protipěchotní miny jsou též konvencí OSN zakázány od roku 1997 (konvence je známa jako Ottawská smlouva), jež zakazuje výrobu, skladování, použití a proliferaci protipěchotních min.
Kazetová munice se opět objevuje na scéně v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na Ukrajině. Kazetové bomby jsou navržené tak, aby měly co možná největší smrtící účinek. Proto při jejich použití jsou zpravidla zvýšené ztráty civilního obyvatelstva. Kazetovou munici měl například použít režim Bašára Asada v Sýrii proti povstalcům před více než 10 lety. Nyní Ukrajina žádá USA o jejich dodávku, nicméně pro americkou stranu jde o značně citlivé téma, o tom není pochyb.
Při pokládání minových polí, ať již protipěchotních min nebo protitankových, se obvykle zhotovuje grafický záznam a miny jsou pokládány šachovnicově. Jenže v boji se prostě zaminuje kde co a miny zůstávají na místě řadu let ve funkčním stavu, což potvrzuje i nedávné úmrtí dvou specialistů na odminování v lesích bývalé Jugoslávie. Ale u ručně pokládaných min je alespoň povědomí, kudy se fronta pohybovala a kde tedy miny mohou být. Nicméně u kazetové munice jsou miny rozhozeny nad cílovou oblastí bez možnosti jakékoliv evidence. Navíc starší miny nemají tzv. autodestruktor, což umožňuje zaminování oblasti, ale po určité době v řádu hodin až dnů miny samovolně vybuchnou a nejsou hrozbou v poválečné době. A právě kontejnerová munice zaminuje pole, lesy, louky, i vodní toky. Detekce moderních protipěchotních min je o to složitější, že obsahují minimum kovových součástek, na něž by reagovala minohledačka.
U protitankových min je situace trochu odlišná. Stejně jako protipěchotní miny zůstávají v místě dopadu na povrchu, ale vzhledem k velikosti, tedy množství výbušniny, jsou větší a těžší. I zde je třeba bakelitový obal, ale kovových součástí je více. U obou typů min je možno instalovat různé zapalovače. Nejjednodušší je tlakový, tedy aktivován našlápnutím nebo najetím vozidla. Modernější reagují na seizmické stimuly o předdefinované frekvenci (kdy u protipěchotních nedojde k záměně člověka a čtyřnohého zvířete, u protitankových je možno použít seizmické, magnetické, tepelné, se směrovaným výbuchem a u protipěchotních i nástražné – skákající, jež nezraňují nohu, ale vyskočí do výše pasu a rozstřelí střepiny v určitém směru nebo kruhově.
Tyto miny mohou být i nadále dopravovány na cíl kontejnerovou municí všeho druhu, tedy dělostřeleckými granáty, raketami odpalovanými ze země i leteckými střelami. Za povšimnutí jistě stojí zmínka, že signatáři zákazu kontejnerové munice nejsou USA, Rusko, Ukrajina ani třeba Turecko, podle dostupné dokumentace z webu OSN ani Polsko, Rumunsko, Řecko, Finsko, Litva a Estonsko. A bez pochyb všechny postsovětské republiky a samozřejmě Čína, obě Korejské republiky a s Čínou sousedící Indie.
Rusko v současné válce kontejnerovou munici nasazuje celkem bez skrupulí. Ukrajina se logicky chce bránit obdobnými prostředky, kdy s kontejnerovou dělostřeleckou municí ráže 155 mm obsahující protitankové miny velmi efektivně ničila kolony ruských tanků nebo jiných obrněných vozidel. Stačilo zničit první tank a pak vystřelit miny mezi tanky a na do té chvíle odminovanou a průjezdnou komunikaci a ruská obrněná vozidla byla ve smrtelné pasti bez možnosti úniku.
K možnosti dodávek kontejnerové munice se USA zatím nevyjádřily, ale údajně je ve hře i americká legislativa, jež by měla zakazovat export technologií dvojího určení. Starší typy dělostřelecké kontejnerové munice založené na americké technologii z doby studené války by mělo od listopadu 2022 dodávat Ukrajině Turecko. Granát by měl obsahovat 88 bombiček schopných ničit tanky, avšak pokud bombička nevybuchne hned, může v terénu ležet řadu let.
V diplomatických kruzích se mluví o tom, že jedna nespecifikovaná evropská země zvažuje dodávky kontejnerové munice Ukrajině. Problém je v tom, že munice obsahuje německé technologie. Takže se uvidí, zda Německo přistoupí na přeprodej svých technologií, nebo bude obchod blokovat. Obdobně nyní jedná Švýcarsko, jež zakázalo prodej švýcarských zbraní do válečné oblasti – protože je přece neutrální a „Made in Swiss“ by mohlo být pak vnímáno jinak. Ale vláda nezakázala švýcarským firmám prodej zbraní jako takových.
Do celého procesu vstoupí jak politika, tak ekonomika a výhodu mají země, jež nejsou signatáři konvence. Jestli je to však správná cesta je otázka. Moderní miny s autodestruktorem mohou být dočasným řešením, ale z dlouhodobého hlediska při riziku selhání autodestruktoru jsou stále smrtelnou hrozbou pro děti i dospělé v poválečném období.
Zdroj: clusterconvention.org, un.org, reuters.com