foto: Ministerstvo obrany Ukrajiny / Public domain/Stavba protidronových sítí na Ukrajině
Denní tempo výstavby protidronových sítí se zvýšilo ze 4 na 8,5 kilometru oproti loňskému roku. Rusové chrání podobnými opatřeními strategické objekty.
Podle United24 Media už Ukrajina nainstalovala ochranu před drony na více než 1 170 kilometrech logistických tras v oblastech fronty. Zdvojnásobila denní tempo výstavby ve srovnání s rokem 2025. Protidronové sítě přibývají tempem 8,5 kilometru za den, což je více jak dvojnásobek oproti loňskému roku, kdy to byly čtyři kilometry denně. Jen mezi únorem a dubnem Ukrajinci nainstalovaly 430 kilometrů ochrany před UAV a dokonce obnovily 106 kilometrů silnic. Činnost probíhá v situaci, kdy ruské síly nadále zesilují útoky FPV dronů na ukrajinské dopravní trasy poblíž kontaktní linie.
Rusko má problém s ochranou strategických objektů
Rusové ovšem sami musí vyvíjet podobnou činnost. Ukrajinské drony podle Defence24 stále častěji dosahují nejen palivových skladů nebo zařízení blízko frontové linie, ale také nejdůležitějších prvků ruské strategické infrastruktury. Rafinerie, průmyslové závody a objekty, které po léta generovaly obrovské příjmy pro Kreml a posilovaly jeho politický vliv, se stávají terčem. Zajištění těchto lokalit proto nabylo pro Moskvu zvláštní význam. Poškození zařízení na zpracování ropy znamená nejen nákladné opravy, ale také rychlý dopad na export, dodavatelské řetězce, rozpočtové příjmy a schopnost pokračovat ve financování války. Za vším stojí ukrajinské FP-1, FP-2 a AN-196 Ljutyj. Tedy primárně.
Ukrajina je ohledně PVO někde jinde
To ovšem zdaleka není vše. Podle Naval News aktuálně Kreml instaluje protidronové sítě dokonce na jaderné ponorky třídy Borej na základně Rybačij. Ta je vzdálená 7 400 kilometrů východně od Ukrajiny. A v tom je zcela zásadní klíč. Zatímco Ukrajinci instalovaly 1 170 kilometrů ochrany v okolí bojové linie a v rámci útoků Šáhid-136 na města se aktuálně soustředí především na stíhací drony jako STRILA a STING, Rusové vzhledem k neexistenci účinné PVO instalují mříže a sítě úplně všude. Rosněft začíná intenzivně pokrývat své objekty portidronovými mřížemi.
Kyjev neřeší jen stíhací drony. Má k už k dispozici značné množství C-UAS a C-RAM systémů proti dronům. Od prosince loňského roku by do země měly přicházet německé Skyranger 35 na podvozku Leopard 1. Ty doplní už přítomné C-RAM Skynex a Gepard. Letos by také měly přijít první švédské Tridon Mk2. V zemi se testuje blíže neurčené množství C-RAM systémů a třeba americké interceptory Merops. Ukrajina na F-16 používá původně neřízené střely Hydra 70 s naváděcí sadou APKWS. Výčet už je poměrně dlouhý a je to velmi znát na úspěšnosti ukrajinské PVO proti Šáhid-136. Bohužel balistické střely Iskander-M jsou trochu jiná kapitola.
1 170 kilometrů protidronových sítí je jen začátek
Ukrajinci uvádí, že 1 170 kilometrů sítí na logistických trasách je jen začátek. Cílem je 4 000 kilometrů do konce roku 2026. Celkem pochopitelně, Kreml zůstává ohledně kritické hloubky dosahu dronů na 20 kilometrech. Je to obrovský rozdíl oproti ukrajinským FP-2, které aktuálně protáhly zónu smrti na sto kilometrů. Kreml nadále využívá drony s naváděním pomocí optického kabelu Vandal a převážně potulující se munici Lancet. Dále UAV jako Molnyja nebo čínské Mavic. A jejich dosah je shodně kolem dvaceti kilometrů do ukrajinského týlu.
Rusko musí používat sítě a mříže
Ukrajina zatím nemá prostředky PVO k tomu, aby zastavila ruské bezpilotní vzdušné systémy (C-UAS) na frontě. Proto oněch zatím 1 170 kilometrů protidronových sítí. Rusové sami podle Defence24 přiznávají, že ukrajinské dálkové drony útočící na ruské rafinerie se pohybují autonomně po předem naprogramovaných GPS souřadnicích a nevyžadují rádiové spojení, které by mohlo být rušeno. Prostě, i vzhledem k absenci adekvátní PVO, je nemají jak lokalizovat a následně sestřelit. Takže pokud chtějí zachránit export ropy a plynu, doslova musí používat mříže a sítě. To je ovšem nákladná práce na velmi dlouhou dobu.
Tagy