Protiletadlový systém GEPARD: Německá palice na ruské moderní letouny

Protiletadlový systém GEPARD: Německá palice na ruské moderní letouny
Autor fotografie: Hans-Hermann Bühling, CC BY-SA 3.0 |Popisek: Protiletadlový samohybný dvojkanon GEPARD
09 / 05 / 2023, 13:00

Protiletadlový samohybný dvojkanon GEPARD (Flugabwehrkanonenpanzer) je sice technologie z druhé poloviny studené války, první model z roku 1976, ale slouží velmi kvalitně i ve válce na Ukrajině či v dalších armádách světa, třeba v Brazílii či Jordánsku. Potřeba hlavňového protiletadlového dělostřelectva po skončení studené války kontinuálně klesala a byla nahrazována raketovými prostředky. Masivní nasazování dronů všeho druhu a určení, operujících na krátkou vzdálenost s minimálním časem na účinnou obranu, způsobilo reinkarnaci hlavňových protiletadlových dělostřeleckých systémů nebo kombinovaných systémů, kde je hlavňová i raketová výzbroj.

GEPARD je založen na podvozkové platformě z LEOPARD 1 od KMW a poháněn motorem od „dvorního dodavatele“ tankových motorů MTU. Kanony jsou od švýcarské firmy OERLIKON (v r. 2009 sloučena se zbrojovkou Rheinmetall). Zadavatel vývoje zbraňového systému chtěl pro porovnání dva návrhy, a tak vznikl GEPARD a MATADOR. Vzhledem ke kapacitě německého obranného průmyslu byly v obou projektech zapojeny v podstatě identické firmy, ale filozofie koncepce byla odlišná. Byť GEPARD byl nejprve kritizován za externě lafetované kanony i vyhledávací radar v zadní části věže, ukázalo se, že je to vhodné řešení. MATADOR má zbraně lafetované uvnitř věže a zvenku nepřístupné.

        

                                                                          Zdroj: KMW

 

Rakety jsou naváděny obvykle radiolokátorem nebo Infračerveným senzorem reagujícím na teplo. Toto leze aplikovat na nízkoletící letouny a dle taktiky nasazení na bitevní vrtulníky, ale drony bez tepelné stopy a s minimálním radiolokačním odrazem jsou téměř neviditelnou hrozbou. V boji nelze vyloučit poškození jak radiolokátorů, tak kanonů. Vyhledávací radiolokátor je v zadní části věže a střelecký v přední, tedy oba jsou vystaveny přímé palbě, střepinovému účinku i přírodním překážkám. I kanony mohou být stejnými faktory poškozeny. A pak závisí na odolnosti balistické ochrany, tedy schopnosti osádky přežít i přímý zásah do určité ráže a rychlost opravy a opětovné uvedení do plné bojové pohotovosti. I z tweetu bývalého velitele systému GEPARD je evidentní, že výměna radiolokátorů i kanonů byla mechanicky jen záležitostí uvolnění několika šroubů bez nutnosti použití jeřábu, speciálních přípravků apod. Vyhledávací radar je navíc v pochodové poloze chráněn pancéřovým krytem.

                                             

                                                                              Zdroj: Twitter

    

Koncepce GEPARD se projevila jako nadčasová. Samozřejmě technologie se vyvíjejí a radiolokátory a systém velení a řízení jsou dnes o hodně výkonnostně odlišné. Též nová konstrukce kanonů s programovatelnou municí a tím pádem nové typy munice posunují dělostřelectvo do budoucnosti na mnoho dalších let. Vzhledem ke koncepci zřejmě není možno integrovat na věž raketový prostředek, ale již v minulosti byla palebná stanoviště GEPARD doplněna jednotkou s MANPADS, tedy přenosnými protiletadlovými střelami s IČ naváděním typu REDEYE a STINGER.

S reinkarnací hlavňového protiletadlového dělostřelectva se rozvíjejí dva typy systémů. Starší koncepce využívá vícehlavňové kanony s principem palby založeném na rotaci hlavní. Zde je nezbytná vysoká zásoba munice, neboť cíl je ničen hustou palbou a vysokou kadencí zbraně, kdy proud střel vykryje prostor pohybu nebo předpokládaného pohybu cíle. Modernější systémy mají tzv. programovatelnou munici se senzorem na konci hlavně, jako u BVP PUMA a LYNX a protiletadlový prostředek BOXER SKYRANGER 30. Střela je naprogramována na místo výbuchu bez kontaktu s cílem, kdy emituje množství wolframových tělísek, která vytvoří kovový mrak ničící drony i optiku vrtulníků či tanků.

Gepard ještě zřejmě neřekl své poslední slovo, ať již v současné konfiguraci, nebo s potenciálem další modernizace.

 

Zdroj: armyrecognition.com, thinkdefence.co.uk, Twitter, Wikipedia

Tagy článku