Koncem srpna poprvé vzlétl víceúčelový stíhací letoun JAS-39E Gripen vyrobený pro brazilské letectvo. Začátkem září pak došlo k jeho formálnímu předání a zároveň zahájení dodávek, které nemusí skončit na aktuálně objednaném počtu třiceti šesti strojů.
K prvnímu záletu prvního vyrobeného Gripenu E alias F-39 (výrobního čísla 39-6001) pro brazilské letectvo došlo v pondělí 26. srpna. Z továrního letiště Saab v Linköpingu jej pilotoval šéf pilot Richard Ljungberg. Let jako takový trval 65 minut a došlo během k něj k ověření očekávaného chování. Letoun se hned nato zařadil do společného testovacího programu. Předpokládá se, že v budoucnu poslouží k testům nově integrovaných zbraňových systémů. Ty sice ještě nebyly potvrzeny, ale předpokládá se integrace střel vzduch-vzduch krátkého dosahu A-Darter a přesných izraelských pum SPICE 1000.
V současné době tvoří pomyslnou páteř brazilského letectva na čtyři desítky modernizovaných, byť už zastarávajících stíhacích letounů F-5EM/FM Tiger II. Ty ve výzbroji doplňují lehké bojové letouny A-1 alias AMX. Brazílie začala hledat nový stíhací letoun už v 90. letech, ale po neshodách došlo k jeho zrušení. Současný program vyhlásila v roce 2007 a nakonec vybrala právě Gripen E/F od Saabu. Dodávky minimálně jednomístné varianty letounu mají být v současné fázi dokončeny do roku 2024.
Gripen E pro brazilské letectvo
Rozdíly mezi Gripenem C a nejnovějším Gripenem E, jež vychází z technologického prototypu Gripen NG (New Generation), nejsou jen v jednotlivých systémech. Oba letouny se navzdory zachování délky a rozpětí liší i konstrukčně. Došlo ke zvýšení prázdné i maximální vzletové hmotnosti z 6 800 kg na 7 100 kg, respektive v druhém případě z 14 000 na 16 000 kg. V souvislosti s tím také k navýšení objemu interních palivových nádrží cca o 1/3 a v souvislosti s tím i k použití pohonné jednotky s téměř o pětinu vyšším maximálním tahem. Nový Gripen navíc dostal další dva pylony pro zbraně, kterých nyní celkově unese na místo 5 až 6 t.
Zajímavé je, že součástí programu je i dvoumístná varianta označovaná jako Gripen E, se kterou švédské letectvo původně nepočítalo (na místo toho plánovalo pro cvičné účely nadále využívat Gripeny D). I v jeho případě muselo dojít ke konstrukčním změnám. Bojové schopnosti nicméně mají být zachovány a oba piloti budou mít k dispozici celý WAD displej, byť letouny budou mít vzhledem k více místu menší palivové nádrže a tím pádem pochopitelně i horší dolet. K prvnímu záletu „spárky“ by podle plánu mělo dojít v roce 2022.
Švédsko navázalo s Brazílií v rámci programu velmi silné partnerství, jehož součástí je i poměrně rozsáhlý transfer technologií. Domácí společnosti se tak podílejí na návrhu části trupu, simulátorech, podpůrných systémech pro údržbu. Ostatně přímo v kokpitu je umístěn velkoformátový WAD (Wide Area Display) displej od brazilské společnosti AEL Sistemas.
Výrobní potenciál nejen pro Brazílii
Jak moc je celý program vážně míněn hovoří i fakt, že přes sto zaměstnanců pracuje ve vývojovém středisku GDDN (Gripen Design and Development Network), které založil švédský Saab ve spolupráci s brazilským známým leteckým výrobcem Embraer. Už v následujícím roce má dojít k zahájení produkce v továrně fabriky SAM v Sao Bernardo do Campo. Ta bude zodpovídat za dodávky zadní i přední části trupu, křídel, ocasních částí atd. Nepřekvapivě polovičním podílem se Brazilci podílejí na vývoji dvoumístné varianty F.
Konečná montáž má pak v budoucnu probíhat v továrně již zmíněného Embraeru v Gaviao Peixoto. Plán pro současnou fázi programu počítá s kompletací prozatím 15 letounů, prvních budou zkompletovány ještě ve Švédsku. Už dříve ovšem Brazílie oznámila záměr na pořízení celkem 108 letounů v celkem třech fázích, což se vzhledem k nemalým investicím a blízké spolupráci obou států zdá být reálné.
Saab k tomu může využít brazilské továrny pro případné budoucí kontrakty. Jen v současné době jsou ve hře 3 až 4 desítky letounů pro švýcarské letectvo a dokonce 64 letounů pro letectvo finské. Nástupce zastarávajících CF-18 hledá Kanada, která poptává 88 letounů, přičemž Gripeny ve Švédsku operují ve velmi podobných klimatických podmínkách. Ještě letos přitom převezme první Gripen E samotné švédské letectvo, které má aktuálně objednáno na 60 letounů.
Autor: Michal Polák
Tagy