.jpg)
foto: Vitaly V. Kuzmin / Wikimedia Commons / CC BY-SA/Ruský C-RAM Pancir-S1
Nejméně 200 ukrajinských dronů opět útočilo na Moskvu. FP-1 a AN-196 Ljutyj nutí Putina, kde bude nasazovat Pancir-S1 a další protivzdušnou obranu. Odnáší to Krymský poloostrov.
Podle abcnews.com v noci na čtrvtek 16. července útočilo na Moskvu více než 200 ukrajinských dronů. Je naprosto jasné, že většinu z nich tvořily FP-1 od startupu Fire Point. Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že jeho síly přes noc sestřelily nejméně 375 ukrajinských dronů. Kromě Moskvy také na Krymském poloostrově, nad Černým a Azovským mořem. Celkem v 18 regionech. Putin neví, co dřív. V Azovském moři odepisuje část v současnosti zcela klíčové stínové flotily, v Černém moři Černomořskou flotilu a nákladní dopravu a Krymský poloostrov už je téměř izolovaný od Ruska. A podle ISW je postup na frontě stále pomalejší.
Putin by měl jednat o míru
Výše uvedená čísla nelze nezávisle ověřit, ale jsou měřítkem, které ukazuje, jak se ukrajinská dlouhodobá úderná kampaň během roku 2026 dramaticky rozšířila. Aktuálně je zpodobněná ve 40denní kampani, která má Putina donutit k jednání o míru. Ten nebýt Číny, by asi raději použil taktické rakety. Hlavní cíl Ukrajinců v podobě používání FP-1 a AN-196 Ljutyj je ekonomicky tlačit na Rusko. FP-2 a Hornet mají zkomplikovat jeho logistiku, narušit vojenské operace a donutit Rusko podle NSJ činit obtížná obranná rozhodnutí, tedy zda nasadit obranná opatření na frontě nebo chránit vnitřní rafinerie.
Pancir-S1 jako volba mezi rafineriemi a frontou
Jenže i za tím se skrývá velký háček. Co nasadit? Putin už v tomto ohledu vypadá vedle Zelenského jako chudý příbuzný. Kyjev má k dispozici stále větší množství stíhacích dronů jako STING nebo STRILA, které podle Reuters už sestřelí 40 % ruských Šáhid-136 a jejich imitací Gerbera. O C-RAM systémech jako Skynex, Skyranger nebo Gepard a C-UAS systémech se nemá smysl teď zmiňovat. Putin pochopitelně v situaci, kdy mu hoří rafinerie po celé zemi a fronta kromě Doněcké oblasti stojí, také hledá řešení. Jenže reálně jsou k dispozici jen C-RAM Pancir-S1.
To je ovšem jen další problém. Putin kvůli rostoucímu množství FP-1 nad Moskvou nucen přesouvat právě Pancir-S1 nebo třeba S-400 na Rudé náměstí v rámci přehlídky na Den vítězství. A byly to přesuny z fronty nebo Krymského poloostrova. Řada kompletů PVO zřejmě v Moskvě rovnou zůstala. Na střechách výškových budov přibývají Pancir-S1. Jenže i ty mají nepochybně potíže se senzorikou a operátoři zřejmě k zaměřování používají elektrooptiku. To pochopitelně nestačí. Navíc není k dispozici špičková airburst munice, jako má západ. Pancir-S1 selhal v Iráku a hodně se o něm diskutuje i v rámci Epic Fury v Kataru a SAE.
Špatná situace na Krymském poloostrově
To pochopitelně není vše. Ukrajinci tvrdí, že už zničili více jak polovinu dostupných C-RAM Pancir-S1 ruské armády. A většina odpisů jde na účet právě ukrajinským dronům. V poslední době především FP-2. Takže se jedná o začarovaný kruh. Situace vypadá tak, že Putin upřednostňuje celkem logicky ochranu rafinérií. Ty navíc brzy začnou dostávat od Rostecu klece Web. Nepochybně obrovská investice. Jenže třeba právě Krymský poloostrov už asi nemá nejhustší PVO na světě. Část byla zničena a část je v Moskvě. Ztráty na frontě a především v týlu rostou zásadním způsobem.
200 FP-1 a AN-196 Ljutyj nad Moskvou
A v tom všem je nejvíce ironická právě volba mezi rafineriemi a frontou s nedokonalým systém Pancir-S1, který ochranu stejně nezaručí. V důsledcích je ochrana strategické infrastruktury Ruska nakonec primárně řešena obyčejnou armádou. Všude jsou kulometná hnízda bez senzoriky. Kolem objektů jsou nasazení řadoví vojáci s ručními zbraněmi. Ve výsledku má pak Putin s 200 FP-1 a AN-196 Ljutyj nad Moskvou stejně obrovský problém. Volba je nepochybně velmi problematická, ale v zásadě ani není moc co volit.
Tagy