Putin je v úzkých, chce od Turecka zpátky S-400

Putin je v úzkých, chce od Turecka zpátky S-400
foto: militarnyi.com / Public domain /S-400 Triumph

Snaha Ruska odkoupit od Turecka zpět systémy PVO S-400 nemusí zdaleka vycházet jen ze snahy kompenzovat ztráty na Ukrajině. Indii stále nebyly dodány dva pluky těchto zbraní.

Turecko koupilo ruské systémy protivzdušné obrany S-400 v roce 2019. Nákup vyvolal velké pozdvižení především ve Washingtonu, který zablokoval chystanou akvizici F-35 pro Ankaru. Systémy dosud nejsou integrovány do turecké obrany a o jejich prodeji se spekuluje už dlouho. Aktuálně turkiyetoday.com napsal, že Kreml se na Turecko obrátil s tím, že by S-400 odkoupil zpět v ceně 2,5 miliardy dolarů, což je cena, za kterou si Ankara PVO pořizovala. Média nejvíce spekulují o snaze Putina kompenzovat ztráty na Ukrajině, ale příčiny mohou být mnohem hlubšího rázu a to především v souvislosti s Indií.

Válka na Ukrajině Putinovi škodí

 

Válka na Ukrajině pověsti ruských zbraní moc dobře neudělala, další vrásky na Putinově obličeji. Pokud si uvědomíme, že západem dodané pozemní systémy obecně už pamatují velmi mnoho, výjimkou je třeba CV90, a přesto parametrově v řadě ohledů, především ochrany, překonávají ruské moderní stroje jako T-90M nebo BMP-3, pak jen tento segment je pro Putina katastrofa. Selhání Pancir-S1 jako C-RAM systému je dostatečně známé, naposledy v Iráku. Pověst S-400 jako moderního systému s dosahem efektorů až 400 kilometrů, a stejným senzorickým dosahem, utrpěla také. A to především v souvislosti s balistickými ATACMS na HIMARS. Senzorika S-400 tyto rakety několikrát nezvládla za cenu zničení především odpalovacích kompletů 5P85TE2 nebo radarů 91N6E.

Zničený radar S-400 na Ukrajině

Čína vytlačuje S-400

 

O této problematice bylo napsáno mnoho. Háček je v tom, že S-400 se až tolik neliší od posledních modernizací jako je S-300PMU-2, kterými zřejmě už pouze disponoval Írán. Íránská PVO i s Bavar-373 si proti izraelské letecké ofenzivě s F-35I, F-16I a F-15I prakticky ani neškrtla, všechny S-300 jsou zřejmě zničeny. Teherán na tom základě zcela opustil myšlenku koupě S-400 a hledá v Číně. A zřejmě úspěšně. Na cestě už jsou podle GDC HQ-16 a HQ-17. Ty jsou ovšem středního a krátkého dosahu, jedná se o HQ-22 dlouhého dosahu. Zdá se, že Teherán zcela opouští nákup ruských zbraní. Ještě komplikovanější je ovšem vztah s Indií.

O prodeji tureckých S-400 se spekuluje dlouho

 

Podle Forbesu se o dodávce tureckých S-400 pro Indii spekulovalo již loňský rok. Zásah Američanů byl pro Ankaru velkou ranou, pravděpodobnost prodeje systémů je velmi vysoká. Musí to ovšem odsouhlasit Moskva. A ta již dlouhou dobu Novému Dillí dluží dva kompletní pluky S-400. A zde je to ještě zajímavější. Květnový konflikt mezi Pákistánem a Indií přinesl sestřel indického Rafale pákistánským stíhacím letounem J-10C. A to za asistence již tří dodaných pluků S-400. Karáčí dokonce tvrdí, že Triumphy dokázalo poškodit, což je nepotvrzená informace. Hodně se píše o tom, že S-400 J-10C vůbec neviděly a tím pádem selhaly. Indové naopak mluví o sestřelu pákistánského letadla AWACS na vzdálenost 314 kilometrů a dalších pěti stíhaček.

Zničený odpalovací systém S-400 na Ukrajině

Indie má o ruskou PVO stále zájem

 

Klíčová ovšem je informace Army Recognition, že i přes zásadní zdržení dodávek S-400 chce Indie další systémy těchto PVO z Ruska. To by ovšem znamenalo, že Nové Dillí se nadále spoléhá na jejich senzorické i palebné schopnosti a má zřejmě proč. Indové jsou si dobře vědomí, narůstajících schopností Číny ohledně letadel páté generace a jejich nebezpečnosti. Pokud chtějí další S-400 musí jim opravdu věřit. To celé zjevně souvisí se strategií Vladimira Putina, který Indii chce prodat plně lokalizované Su-57 a dokonce se píše i o T-14 Armata.

Vzhledem ke značným ztrátám S-400 na Ukrajině, potížím se sériovou výrobou a dodavatelskými řetězci, je krok Putina docela logický. Potřebuje jednak nahrazovat vlastní ztráty a především potřebuje splnit dodávku dvou pluků do Indie, která akutně řeší prohru v Pákistánu a to dokonce tak, že zřejmě stále uvažuje o F-35, byť je oficiálně odmítla kvůli lokalizaci výroby v USA. Putin nabízí výrobu Su-57 přímo v Indii. Turecké S-400 se pak nabízí jako nejjednodušší řešení. A to navzdory všem negativním konotacím. Indie má s ruskými systémy PVO přímou zkušenost, zřejmě ví, co dělá. A Turecko se jich zřejmě rádo zbaví.

Tagy