Autor fotografie: wikipedia, public domain|Popisek: Norfolk Naval Station
V dubnu 1917 vstupují Spojené státy americké do první světové války. A současně Kongres přijímá zákon, na jehož základě je vykoupen pozemek pro novou námořní operační základnu. Základna Norfolk ve Virginii bude dokončena již 4. července a koncem války na ní slouží 34 tisíc mužů. Dnes jde o hlavní základnu amerického Atlantického loďstva, domácí přístav čtyř úderných skupin letadlových lodí, a největší válečný přístav světa vůbec, který ročně odbaví 3100 lodí a přidružená letecká základna 100 tisíc letů.
Lokalita základny je známá pod všeobecně zažitým označením Hampton Roads a leží nedaleko místa, kde se v březnu 1862 během americké občanské války střetly obrněné lodě Monitor a Merrimack. A také nedaleko místa bitvy u Chesapeaku ze září 1781, v níž francouzské námořnictvo zabránilo námořnictvu britskému dodat posily nebo alespoň evakuovat jednotky lorda Cornwallise v obleženém Yorktownu a zásadně tím přispělo ke konečnému americkému vítězství.
Krátce po skončení první světové války byl provoz základny v souladu s dalším postupným snižováním výdajů na obranu omezen a kapacita základny zakonzervována pro případné budoucí použití. K obnově provozu a jeho zásadnímu posilování dojde v souvislosti s vypuknutím druhé světové války v Evropě od září 1939. Poblíž přístavu budou ustaveny letištní plochy, v přístavu samotném pak rampy pro létající čluny. V roce 1943 bude základna dále rozšířena a její letecká část stane se hlavní centrální základnou pro operace v atlantském prostoru a současně centrem pro výcvik námořních letců.
Přístav jako takový se stal hlavní základnou Atlantského loďstva krátce po skončení druhé světové války. Od roku 1953 je dosavadní Naval Operation Base (NOB) označován jako Naval Station (NS). Námořní a letecká základna byly administrativně sloučeny v únoru 1999.
Nedaleko se rozprostírá také Norfolská námořní loděnice (Norfolk Naval Shipyard, NNSY), který je nejstarším a největším průmyslovým centrem využívaným Námořnictvem Spojených států. Byla ustavena již v roce 1767 jako Gosport Shipyard a své současné jméno nese od roku 1862. Mezi významné lodě, které zde byly postaveny, patří USS Texas, první americká bitevní loď spuštěná na vodu v roce 1892, USS Langley, první americká letadlová loď, přestavěná v Norfolku z uhelné lodi Jupiter v roce 1920, bitevní loď Alabama, nebo USS Shangri-La, letadlová loď třídy Essex, zaplacená čistě prostřednictvím válečných dluhopisů a jménem odkazující na Doolittlův nálet na Tokio z roku 1942. V nedalekém Newport News Shipyard byla také postavena jaderná letadlová loď Enterprise.
Norfolk je domovem čtyř úderných skupin letadlových lodí: číslo 2 (USS George H.W. Bush, CVN-77), číslo 8 (USS Harry S. Truman, CVN-75), číslo 10 (USS Dwight D. Eisenhower, CVN-69) a číslo 12 (USS Abraham Lincoln, CVN-72). Kromě nich zde má svůj domovský přístav také USS George Washington (CVN-73), USS John C. Stennis (CVN-74) a USS Gerald R. Ford (CVN-78) - dosud poslední letadlová loď uvedená do služby, a také nejdražší válečná loď světa (cena tří jednotek třídy je odhadována na celkových 38 miliard dolarů), množství raketových křižníků a torpédoborců, výsadkových lodí pro obojživelné operace a jaderných ponorek.
O intenzitě provozu základny, kde žije 149 tisíc námořníků a členů jejich rodin, a obecně síle Atlantského loďstva si lze udělat představu z následujícího videa - jakkoli úvodní fotografie je samozřejmě produktem photoshopu a z ne zcela pochopitelných důvodů dále násobí dojem, který mohutná základna působí bez podobného zásahu:
Pro srovnání: na havajské základně v Pearl Harboru (od roku 2010 včetně letecké základny Hickam) žije 55 tisíc osob, 53 tisíc osob na Námořní letecké základně Jacksonville na Floridě, která je domovem mj. Navy SEAL, a na hlavní základně námořnictva na západním pobřeží, která je domovem Tichomořského loďstva, v kalifornském San Diegu působí 48 tisíc námořníků.