Radary MADR jsou technicky způsobilé k zařazení do výzbroje AČR. V cestě již stojí jen byrokratické překážky

Radary MADR jsou technicky způsobilé k zařazení do výzbroje AČR. V cestě již stojí jen byrokratické překážky
Autor fotografie: Ministerstvo obrany ČR|Popisek: Radary MADR budou ve výzbroji 26. pluku
20 / 03 / 2023, 09:30

Izraelské radary MADR, jejichž zařazení do výzbroje bylo v uplynulých měsících z řady důvodů opakovaně odkládáno, jsou funkční, zapojené do systému, zobrazují cíle a funkční je také systém rozlišení vlastních a nepřátelských objektů. V cestě nyní již stojí jen "dořešení několika byrokratických překážek," píše Právo, které informuje, že do Izraele odletěl národní poradce pro bezpečnost Tomáš Pojar. Jako bývalý velvyslanec v Izraeli měl s projektem díky svým kontaktům pomoci. Pojar Právu řekl, že téma radarů zmínil, ale nevyjednával a nesuploval vyjednávací ani realizační tým projektu.

Téma radarů bylo zařazeno na pořad dvou posledních schůzí sněmovního Výboru pro obranu. Na konci února bylo ale odloženo z časových důvodů (poslance čekala nároční mimořádná schůze k valorizaci důchodů a na složité téma nebyl prostor). V rámci programu 24. schůze pak byl bod "Informace Ministerstva obrany o aktuálním stavu veřejné zakázky MADR" uzavřen pro veřejnost s odkazem na citlivost sdělení obchodní povahy.

Mezivládní dohodu na nákup osmi souprav radarů MADR (ELM-2084 MMR od společnosti Elta Systems) uzavřelo Ministerstvo obrany s Izraelem 5. prosince 2019. Česká republika je prvním státem Severoatlantické aliance, která tuto technologii, jež je klíčovým prvkem izraelských systémů protivzdušné a protiraketové obrany Iron Dome (Železná kopule) a David's Sling (Davidův prak), zavádí do své výzbroje. První souprava byla dodána v únoru 2022, další dvě následovaly, a projekt se dostal do významného časového prodlení.

Radary opakovaně neprošly vojskovými zkouškami, naposledy 15. února. Podle informací Práva ale technicky již zařazené do systému jsou a "čeká se jen na dořešení několika byrokratických překážek." S byrokratickými překážkami se projekt potýkal ještě před podpisem smlouvy. V červnu 2018 bylo MO informováno Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) o stanovisku bezpečnostního výboru Air and Missile Defence Command and Control Security Acreditation Board (ASAB), zodpovědného za nastavení bezpečnostních pravidel systémů NATO, podle kterého zapojení systému pocházejícího z nečlenské země NATO do aliančního systému nebylo přípustné.

Povolení NÚKIBu získalo Ministerstvo obrany definitivně až v říjnu 2022. Kromě toho ministryně obrany Jana Černochová před časem problémy systému kromě technologické náročnosti vysvětlovala také komunikačními problémy mezi českou a izraelskou stranou. V této souvislosti podle zdroje Práva na uzavřeném jednání Výboru pro obranu zaznělo, že vláda požádala národního poradce pro bezpečnost Tomáše Pojara, mj. bývalého velvyslance v Izraeli, aby s komunikací díky svým kontaktům pomohl. Ten zmínku potvrdil, ale odmítl, že by vedl jednání a nahrazoval vyjednávací a realizační týmy.

Radary MADR jsou určeny k vytváření nepřetržitého radiolokačního pokrytí v rámci integrovaného systému protivzdušné a protiraketové obrany NATO (NATINAMDS – NATO Integrated Air and Missile Defense System). V rámci národního posilového systému protivzdušné obrany ČR (NaPoSy PVO ČR) bude MADR kontrolovat vzdušný prostor na malých a středních výškách k obraně klíčových objektů státu. Nahradí přesluhující radary sovětské provenience a armáda díky tomu pokračuje v eliminaci své závislosti na Ruské federaci.

Zdroj: Právo, Ministerstvo obrany

Tagy článku

-->