Reakce Evropské unie na útoky Hútíjů není bezzubá. Fregaty operace Aspides ale mají zakázáno kousat

Autor fotografie: Mark Harkin, CC BY 2.0|Popisek: Fregata F221 Hessen

Německá fregata Hessen se nepříliš slavně připojila k operaci EUNAVFOR Aspides na ochranu lodní dopravy v Rudém moři proti útokům Hútíů. Spojenci chtějí situaci deeskalovat. Protivník ale neuvažuje racionálně.

Fregata německého námořnictva třídy F124 Sachsen F221 Hessen dorazila do Rudého. V sobotu 24. února 2024 proplula Suezským průplavem. Loď se připojila k námořní operaci Evropské unie (EUNAVFOR) „Aspides“ a podle aktuálních zpráv vypálila dvě střely proti americkému dronu, který však kvůli jejich stáří a nedostatečné údržbě naštěstí nezasáhla. Cílem mise je chránit lodní dopravu v Rudém moři před raketovými útoky jemenských a Íránem podporovaných/řízených Hútíů. Oficiálně je EUNAVFOR Aspides vojenskou operací EU, která přispívá k ochraně svobody plavby a k zajištění námořní bezpečnosti, zejména obchodních a komerčních plavidel v Rudém moři, Indickém oceánu a Perském zálivu v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky EU (SBOP). Mise v rámci svého obranného mandátu zajišťuje přehled o situaci na moři, doprovází plavidla a chrání je před možnými útoky na moři.

Útoky Hútíjů, kterými podle svých tvrzení reagují na izraelskou ofenzívu v pásmu Gazy, narušily mezinárodní obchod na trase, po které se za normálních okolností pohybuje asi 15 % světové lodní dopravy. Několik přepravních společností přesměrovalo svá plavidla kolem jižního cípu Afriky, což prodloužilo cestu až o dva týdny a prodloužilo vzdálenost o 5–11 tisíc kilometrů, což se samozřejmě promítá do cen a dodacích lhůt. Nadto v pondělí vyšlo najevo, že teroristé poškodili čtyři podmořské komunikační kabely spolující v Rudém moři Evropu a Asii a jejich oprava si vyžádá přibližně osm týdnů, ovšem práce budou probíhat pod hrozbou dalších útoků.

The Hessen (F-221), a Sachsen-Class Frigate of the Germany Navy currently Deployed to the Southern Red Sea as part of the E.U. Maritime Coalition dubbed “Operation Aspides” has reportedly Repelled its First Attack by the Houthi Terrorist Group in Yemen, with at least 2… pic.twitter.com/rc87eHoO7l

— OSINTdefender (@sentdefender) February 27, 2024

Schválenou oblastí operace Aspides jsou hlavní námořní komunikační linie v průlivu Baab al-Mandab a Hormuzském průlivu, mezinárodní vody v Rudém moři, Adenském zálivu, Arabském moři, Ománském a Perském zálivu. Operace s rozpočtem 8 miliard eur (200 miliard korun) byla zahájena 19. února a má trvat jeden rok. Je koordinována s operací Atlanta, jejímž účelem je v severozápadním Indickém oceánu prevence pirátských (specificky smálských) útoků. Kromě F221 Hessen se Aspides účastní vlajková loď řeckého námořnictva, fregata Hydra (několik řeckých nákladních loní bylo Hútíi zasaženo v průběhu listopadu), francouzské víceúčelové fregaty Alsace (D656) a Languedoc (D653) třídy Aquitaine (FREMM), italská fregata Federico Martinengo (F596) stejného typu (v Itálii třída Bergamini) a italský torpédoborec Caio Duilio (D554) třídy Andrea Doria.

Velitelem operace je řecký komodor Vasileios Gryparis a velitelem sil italský kontradmirál Stefano Costantino, který má s nasazením v prostoru Hormuzského průlivu zkušenosti díky taktickému velení operaci Agenor, která probíhala od července 2022 do ledna 2023. Velitelství operace Aspides sídlí v řecké Larisse. Problémem, který vzbudil pozornost a určité pochybnosti, je, že operace Aspides nepředpokládá údery proti pozemním cílům. Automaticky se tedy nabízí otázka její efektivity. Při nejobecnější úvaze je zřejmé, že ničit odpalovací zařízení protilodních řízených střel nebo pozice povstalců vypouštějící protilodní drony je účinnější než se muset s využitím nákladných technologií vypořádat s každou přilétající střelou zvlášť. S ohledem na ohrožení, které Hútíjové představují, je otázkou, zda by neměla být odpověď i ze strany EU nepoměrně razantnější.

Proti pozemním cílům v Hútíi ovládané části Jemenu samozřejmě nadále působí především americké síly s podporou Velké Británie. Každým dnem přicházejí zprávy o zničených dronech, včetně bezosádkových námořních plavidel, nebo protilodních řízených střel připravených k nasazení. Cílem úderů je omezovat schopnosti Hútíjů pokračovat ve vlastních útocích. Kromě letadlové lodi USS Dwight D. Eisenhower se operací účastní torpédoborce Carney (DDG-64) a Gravely (DDG-107). Spojené státy uvádějí, že jejich akce jsou obranného charakteru, zaměřují se na vojenské cíle a používají přesně naváděnou munici, aby minimalizovaly vedlejší škody. Zúčastněné země zdůrazňují, že jejich cílem je deeskalace napětí a obnovení stability v Rudém moři.

I zde se tedy nabízí otázka efektivity přístupu a potřeby důraznějších preventivních úderů, a mj. důsledné odstřižení Hútijů od jejich íránských spojenců. Cílem operace Aspides je ale v podstatě jen doprovod obchodních lodí. V případě Německa nadto přistupuje geografické omezení prostoru nasazení fregaty Hessen severně od ománského hlavního města Maskatu – Hormuzský průliv a Perský záliv jsou z německých operací vyloučeny. Dalším německým problémem je, a ten se nepochybně týká i ostatních evropských spojenců (v případě Royal Navy jsme jej již viděli), otázka dostatečných zásob munice – s jejich nízkým stavem se obecně potýkají všechny součásti německých ozbrojených sil.

Zdroj: EUNAVFOR Aspides