Řecko naléhá na Německo, ať nedodává ponorky Turecku. Situace ve východním Středomoří se vyhrocuje

Řecko naléhá na Německo, ať nedodává ponorky Turecku. Situace ve východním Středomoří se vyhrocuje
Autor: US Navy, volně k použití|Popisek: Turecká fregata F-495 TCG Gediz (ilustrační obrázek)
30 / 07 / 2021, 14:00

Řecko naléhá na Německo, aby Turecko nedostalo jeho ponorky, protože to může vychýlit mocenskou rovnováhu ve východní části Středozemního moře.

Německo má podle plánu dodat Turecku 6 ponorek třídy Reis, odvozené z diesel-elektrických ponorkek typu 214 s pohonem nezávislým na přístupu vzduchu (AIP - Air Independent Propulsion). Turecku měla být původně dodána plavidla do roku 2015, ale technické a finanční problémy zapříčinily, že se celý program zdržel o několik let. První ponorka TCG Pirireis (S-330) byla spuštěna v prosinci 2019 na vodu. Celkově má 6 jednotek ponorek vyjít na částku okolo 4 miliard dolarů.

Turecko chce systematicky posilovat svou ponorkovou flotilu a počítá i s vlastním budováním ponorkových kapacit v programu Milden. Předpokládá se, že vznikne rovněž 6 jednotek do roku 2040. Tyto ponorky mají odpalovat rakety ATMACA, nové naváděné střely Gezgin dlouhého dosahu a těžká torpéda AKYA. Torpédo AKYA bylo úspěšně pokusně testováno v lednu 2021, motor raketě Gezgin má dodat Ukrajina v rámci podepsané spolupráce.

Z tureckého posilování ponorkové flotily má však na druhé straně těžkou hlavu Řecko a sleduje rozšiřování námořních kapacit se značným znepokojením. Vztahy Atén s Ankarou prochází dlouhodobou krizí, i když jsou oba státy členy NATO. Jednu z hlavních roznětek napětí představuje turecký průzkum ropných ložisek a dalších zdrojů ve východní části Středozemního moře, na které si činí nárok i Řecko. Současně Řecko prohlásilo, že v tomto teritoriu provádí Ankara konfrontační politiku, což Turecko ústy svého prezidenta Recepa Erdogana vytrvale odmítá.

Řecko v trvale napjaté situaci tak nechce nic ponechávat náhodě a od Francie si objednalo kromě 18 letounů Dassault Rafale také 4 fregaty. Turecko pak dalo již několikrát najevo, že od průzkumu ropných ložisek ve zmíněné oblasti neupustí. Řecký ministr zahraničí Nikos Dendias vyjádřil zklamání nad tím, že Turecko si pořizuje další ponorky.

Věci došly tak daleko, že Řecko již několikrát žádalo Evropskou unii, aby uvalila v důsledku krizových událostí zbrojní embargo proti Turecku. Leč tato snaha se zatím minula účinkem. Atény proto zintenzivňují svou diplomatickou snahu a snaží se přesvědčit Německo, aby Turecku nové ponorky nedodávalo, protože podle nich může znamenat výraznější vychýlení mocenské rovnováhy v citlivé oblasti východního Středomoří právě ve prospěch Turecka.

Nicméně program výstavby ponorek pro Turecko je už v běhu a není příliš pravděpodobné, že by ho jen diplomatický tlak mohl zastavit. Dá se tedy očekávat, že vyhrocená situace ve východním Středomoří bude eskalovat dál s tím, jak budou růst turecké námořní kapacity a současně, pokud bude panovat nejednotné stanovisko EU vůči Turecku v této záležitosti.

Zde je nutno zmínit, že hra o ponorky je další rozbuškou v soudku s prachem. Pro Německo je to možnost rozšířit svůj zbrojní export a tím i zaměstnanost. A je nutno si uvědomit, že volby v Německu se blíží a turecká menšina má nezanedbatelný hlas, obzvláště například v Berlíně.

Další, kdo může být z vyzbrojování Turecka neklidný, je Izrael, jenž s Tureckem nemá příliš vřelé vztahy a v neposlední řadě Rusko, jež (jak SM informoval) činí všechny možné kroky k udržení volné plavby svých lodí mezi Černým a Středozemním mořem.

Takže modernizace tureckého námořnictva je v zájmu NATO proti Rusku, zároveň je proti zájmům dalšího člena NATO Řecka, a ani v zájmu významného spojence USA, tedy Izraele. Německo tedy daným obchodem může manévrovat v hodně bouřlivých vodách. Znepřátelit si Turecko zrušením obchodu nechce a skoro ani nemůže a zároveň tím popudí mnohé další, s kterými též chce mít dobré vztahy. 

 

Zdroj: economist.com

 

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace