foto: TASS / Public domain /Ruský balistický systém Iskander-M
Pod tlakem ruských Iskander-M a Šáhid-136 dosáhly ztráty ukrajinského obyvatelstva maxima. Ukrajinská ofenzíva FP-1 a FP-2 tlačí Kreml k nasazení velmi staré techniky.
Ukrajinský portál United24 Media píše, že Kreml během 13. a 14. května poslal během 30 hodin proti Ukrajině více než 1 600 dronů a raket. Kromě UAV Šáhid-136 a jejich imitací Gerbera jsou bohužel nejvíce nasazeny ty nejnebezpečnější střely. Ch-101, která má po inovaci hlavici o hmotnosti 900 kilogramů, a Iskander-M, což bude brzy nejkritičtější zbraň Kremlu. Zatímco ohledně obrany proti bezpilotním vzdušným prostředkům (UAV) se stále více prosazují ukrajinské stíhací drony jako STRILA nebo STING, Kyjevu roste problém s PAC-3 do MiM-104 Patriot. Americká operace Epic Fury vyčerpala již tak oslabené zásoby.
Ruské Iskander-M a Šáhid-136 zabíjí ukrajinské obyvatelstvo
A Patrioty jsou primární zbraní právě proti balistickým Iskander-M. Francouzské SAMP/T jsou na tom se střelami Aster 30 ještě hůře. Jen při výše zmíněném útoku zahynulo 15 lidí a více než sto jich bylo zraněno. Ztráty ukrajinského obyvatelstva dosahují válečného maxima. A zřejmě bude hůř díky absenci PAC-3. Situace je stále paradoxnější, jako válka bývá. Od začátku roku to vypadá, že jedinou skutečnou zbraní Kremlu proti Ukrajině jsou právě útoky především pomocí Iskander-M, Šáhid-136 a Ch-101. Hypersonické Kinžaly a Zirkony nebo další střely s plochou dráhou letu s výjimkou námořních raket Kalibr používají Rusové mnohem méně.
FP-1 a FP-2 opravdu řádí
V tom se skrývá onen paradox, hlavní ruská snaha se pochopitelně odehrává na frontě, kde Kreml pomalu ztrácí strategickou iniciativu. A to ještě za situace, kdy Moskva začíná připomínat potápějící se loď. Kyjev zjevně dramaticky zvýšil výrobu svých nejlepších dálkových dronů AN-196 Ljutyj a FP-1 od startupu Fire Point. Ten vyrábí i další noční můru Rusů, UAV středního doletu FP-2. To je v zásadě kopie FP-1 se zmenšeným doletem, kdy byla hmotnost paliva vyměněna za hlavici o váze až 120 kilogramů. To už je slušná síla. V důsledku toho FP-2 s dosahem 200 kilometrů postupně likviduje ruský týl a třeba hustou síť protivzdušné obrany na Krymském poloostrově.
Robert Brovdi mluví o ruských radarech ze šedesátých let
AN-196 Ljutyj s doletem až 2 000 kilometrů likvidují ruské rafinérie stále hlouběji v Rusku a FP-1 dělají paseku v dosahu 1 000 kilometrů. A škody jsou takové, že už to Putin nedokáže zakrýt. Kreml se zjevně uchyluje ke stále nouzovějším řešením. Velitel Bezpilotních systémových sil Ukrajiny Robert Brovdi podle WPtech řekl, že Kreml už nasazuje dávno vyřazené radary ze šedesátých let. Brovdi je jedna z ikon války na Ukrajině. Založil dnes již legendární dronovou jednotku Ptáci Maďarska, sám má volací znak Maďar, a postupně se vypracoval v jednoho z nejuznávanějších odborníků na drony. Brovdi navíc svými videi od začátku války zvedá morálku Ukrajinců.
Podle Brovdiho nemá Kreml moderní vybavení
Robert Brovdi uvedl, že Kreml stále častěji využívá zastaralé systémy protivzdušné obrany. Podle něj má nedostatek modernějšího vybavení usnadnit ukrajině útoky na cíle hlouběji za frontovou linií právě pomocí dronů FP-1, FP-2 a AN-196 Ljutyj. Maďar uvedl jako příklad starý námořní radar ze šedesátých let, který Rusové instalovali na logistické vozidlo. Tento hybrid měly zničit ukrajinské drony 122 kilometrů hluboko v ruském týlu. Obecně utrpěly ruské systémy PVO rodin Buk, Tor nebo S-400 a Pancir-S1 drtivé ztráty a velikost Ruska sama o sobě mluví o extrémně těžké obraně proti dronům. Nad vším ovšem visí velký otazník.
Brovdim zmíněné systémy pochopitelně disponují opravdu starou senzorikou. V kontextu toho, že i moderní ruská senzorika bez západních komponentů budí velké pochybnosti ohledně lokalizace malých a středních dronů, je otázkou, k čemu Kremlu radary ze šedesátých let vlastně jsou. I přes velkou propagaci Ukrajinci zatím nevyužívají hromadně své nové střely Flamingo a Sapsan. Západních ATACMS nebo Storm Shadow je málo a ukrajinská letadla se do ruského týlu prakticky neodvažují. Takže užitečnost takové senzoriky je velmi sporná. V každém případě reflektuje těžkou situaci Ruska.
Tagy