Rok od ruské invaze: Česká republika pomáhá Ukrajině. Ministryně Černochová jedná

Rok od ruské invaze: Česká republika pomáhá Ukrajině. Ministryně Černochová jedná
Autor fotografie: foto: Ministerstvo obrany ČR|Popisek: Jana Černochová na návštěvě výcviku ukrajinských vojáků na Libvé
24 / 02 / 2023, 09:00

Přesně před rokem napadlo Putinovo Rusko Ukrajinu a rozpoutalo konflikt, o kterém si mnozí mysleli, že ve 21. století již nemá místo. Jeho cíle se zdají být na první pohled iracionální. Realitou jsou definitivně přervané vazby se Západem, které z dlouhodobého hlediska odnese beztak nijak vysoká životní úroveň ruského obyvatelstva. Odpověď na to, kdo byl více závislý na exportu ruských surovin, zda Západ, nebo Rusko, začíná být zřejmá. Samotným rozpoutáním války a násobně pak bezohledným způsobem, jakým ji vede, dal Putin vzniknout nenávisti a pohrdání vlastní zemí, které se bude velmi složitě a velmi dlouho hojit. Ukrajina vzdoruje barbarskému ničení statečně a ze všech sil. A také s podporou svých spojenců. Mezi nimi k nejaktivnějším patří Česká republika. O vládě a její politice si lze myslet cokoli, ale ani tzv. dezoláti nemohou ministryni Černochové upřít odhodlání, iniciativu a čitelné napření úsilí k podpoře Ukrajiny. Naopak jí ho vyčítají, což je v civilizované společnosti třeba vnímat jako velmi dobré ohodnocení.

Ruské lži o důvodech koncentrace vojenských sil na ukrajinských hranicích nebraly na přelomu let 2021 a 2022 konce. Vyvrcholily absurdním obviněním Západu, že Rusko k otevřenému útoku na Ukrajinu vyprovokoval. Fakta jsou jasná. Rusko nikdo vojensky neohrožoval, nikdo si nenárokoval žádné jeho území. Probíhala obchodní výměna v míře, která naznačovala až nezdravou evropskou závislost na ruských surovinách. Její ukončení se dnes především projevuje růstem cen. Putin dnes již otevřeně vyslovuje slovo válka, za což donedávna své spoluobčany trestal. Jim vnucoval výraz "speciální vojenská operace." Jejím cílem bylo v řádu dní obsadit Kyjev a změnit na Ukrajině režim.

Analytici od té doby popsali tuny papíru úvahami o tom, jak moc a proč se přepočítal. Jedním z hlavních důvodů zřejmě je neochota jeho blízkého okolí sdělovat svému Vůdci nepříjemnou pravdu o situaci. Ať již vlastních ozbrojených sil, vnitřní politice napadené země, míře závislosti Západu na ruském exportu, a také schopnosti Západu Ukrajinu podpořit a podporovat. Rusko pokračuje v tradici výstavby Potěmkinových vesnic, a na základě dojmu, které tyto kulisy vytvářejí, pak hlava ruského státu přijímá katastrofálně nekompetentní rozhodnutí.

Česká vojenská pomoc Ukrajině motivuje ostatní země k podobnému přístupu

V průběhu uplynulého roku byly nepravidelně oznamovány různé projekty konkrétní pomoci bránící se Ukrajině. Ministryně obrany Jana Černochová při každé příležitosti dodávala, že přesný výčet zbraní, techniky a dalších prostředků nemůže z bezpečnostních důvodů komentovat: "ze zásady naši pomoc Ukrajině blíže nespecifikuji." Uváděla jen postupně narůstající hodnotu dodávek, ať již těch, které financovalo přímo Ministerstvo obrany, nebo dodávek od českých společností obranného a bezpečnostního průmyslu, jimž ministerstvo vydávalo potřebné licence. Přesto nebylo možné zcela utajit vše. Již jen proto ne, že z fronty přicházely záběry, na kterých bylo možné původně českou techniku identifikovat. Velmi zřetelné to bylo během loňského jara a léta v případě bitevních vrtulníků Mi-35, které ukrajinské ozbrojené síly nasazují v původní české kamufláži.

"Informace byly chráněny dobře, jsou věci které neuhlídáte. Ta technika, o které mluvíte, je taková, která se jen tak schovat nedá. Pokud máte nějaké sklady a je třeba konat transport, tak takovou techniku nemůžete teleportovat a do kabelky ji neschováte," řekla ministryně při jiné příležitosti v dnes již zlidovělém výroku, když se objevila informace o dodávkách těžké techniky.

Ve středu ve Varšavě poprvé od vypuknutí konfliktu ale přesná souhrnná čísla dodané vojenské pomoci sdělil premiér Petr Fiala: od konce února 2022 dodala Česká republika bojující Ukrajině 89 tanků T-72M, což je výzbroj zhruba pro dva tankové prapory (Armáda České republiky sama provozuje jen jeden), 226 bojových vozidel pěchoty a dalších obrněných vozidel, a také 38 samohybných houfnic a 33 salvových raketometů. Tyto dělostřelecké prostředky jsou v konfliktu mimořádně cenné. Salvové raketomety AČR ze své výzbroje vyřadila v roce 2010 a hovoří se, i v důsledku zkušeností z Ukrajiny, o tom, že by je měla opět zavést - řada spojeneckých států například pořizuje americké systémy HIMARS, které rovněž na Ukrajině odvádějí velmi užitečnou práci.

Menší část těchto zbraní pochází ze skladů Armády České republiky, a větší část pak od společností obranného průmyslu. Na čtvrtečním brífingu uvedla ministryně obrany, že rezort obrany ze svého majetku poskytl 38 tanků, 55 obrněných vozidel, čtyři kusy letecké techniky (vrtulníky Mi-35) a 13 samohybných kanonových houfnic. Technika před odesláním na Ukrajinu prochází opravami a modernizací, na které se často finančně podílejí spojenci, tak jako v případě tanků Američané a Nizozemci. Dodáno bylo také šest systémů protivzdušné obrany (zde se jedná o protiletadlové komplety 9K35M STRELA-10M), nebo 900 m mostních konstrukcí ze skladů hmotných rezerv.

Jana Černochová: "Najděte mi jiný stát, kde by se občané byli schopni složit na tank"

V rámci iniciativy Dárek pro Putina se čeští občané složili na několik kusů vojenské techniky. Prvním velkým projektem bylo financování dodávky modernizovaného tanku T-72 nazvaného "Tomáš". Aktuálně probíhá sbírka na salvový raketomet RM-70 "Přemysl": "Salva čtyřiceti raket dokáže dokonale přeorat plochu tří hektarů." Součástí dodávky k výročí zahájení ruského útoku bude také 365 raket.

"Česko také zorganizovalo dodávky více než 1,5 milionu kusů munice, z toho přes 60 tisíc raket. Hodnota pomoci dosahuje zhruba 10 miliard korun, z čehož zhruba 1,5 miliardy vybrali v rámci sbírky občané. Českým firmám byly zároveň v průběhu roku vydány licence na vývoz vojenského materiálu v hodnotě dalších 68 miliard korun," řekl premiér Fiala s tím, že Česká republika byla mezi prvními zeměmi, které Ukrajinu vojenskými dodávkami podpořily, což motivovalo další země k podobnému přístupu. Celkem bylo dosud dodáno techniky, zbraní a munice za přibližně 40 miliard korun, z toho, podle národního bezpečnostního poradce Tomáše Pojara, připadá hodnota za 30 miliard na obranný průmysl.

Ve srovnání například s německou pomocí Česká republika rozhodně nezaostává. Německá vláda pravidelně výčet vojenské pomoci poskytnuté Ukrajině aktualizuje na svém webu bundesregierung.de. Z hlediska těžké techniky v jejím výčtu v současnosti figuruje 9 mostních tanků, 32 protiletadlových tanků Gepard, 14 samohybných houfnice PzH 2000 (dodaných ve spolupráci s Nizozemskem), 54 obrněných transportérů M113 (z dánských zásob, ale modernizovaných za německé peníze), na seznamu figuruje značné množství dalších zbraní a techniky, a ohlášeno je 14 tanků Leopard 2A6, 2 vyprošťovací tanky, 40 BVP Marder, protivzdušný systém Patriot, 5 dalších tanků Gepard, atd.

Nejen pomoc Ukrajině, ale také budování vlastní obranyschopnosti

Obrana je v dané situaci jednoznačně akcentovanou prioritou vlády, která schválila návrhy ministryně obrany na bezprecedentní růst výdajů v této oblasti s cílem dosáhnout výdajů ve výši 2 % HDP již v roce 2024. Kromě vyjednávání o největších akvizicích, jako je nákup pásových bojových vozidel pěchoty, nadzvukových letounů nebo hlavních bitevních tanků, došlo v uplynulém roce k řadě významných dohod. Pominout nelze dar osmi vrtulníků Viper a Venom od americké vlády, který vyjednala ministryně při své jarní návštěvě USA. Díky němu dosáhne celkový počet těchto strojů provozovaných Armádou české republiky dvaceti kusů a v celkovém součtu významně klesne jednotková pořizovací cena každého z nich. Navýšen byl také počet nově pořizovaných francouzských samohybných děl CAESAR, jejichž nákup byl podepsán před sněmovními volbami v roce 2021, a podepsána byla smlouva na dodání izraelských taktických bezpilotních prostředků HERON 1.

Během desítek let byl naakumulován značný vnitřní dluh ozbrojených sil a nelze očekávat akceleraci modernizačního procesu z roku na rok. Mimořádné nároky na kapacitu obranného průmyslu má dnes zejména probíhající válka na Ukrajině, a sekundárně také snaha ostatních spojeneckých zemí dohnat, co v oblasti obrany v relativně klidných letech zanedbaly. Je třeba systematického a koncepčního přístupu jak na straně armády, aby byla schopná zrychlení modernizace efektivně absorbovat, tak na straně obranného průmyslu, který se v uplynulém období musel mj. vypořádávat také s komplikacemi plynoucími z taxonomie Evropské komise a je třeba celkové změny přístupu Evropské unie k obrannému průmyslu, dosud v řadě ohledech považovaného za "škodlivý". Musí přijít zřejmý impuls a přechod na nějakou formu válečné výroby, mají-li být urychleně uspokojeny aktuální i budoucí potřeby všech zemí NATO, což je jeden z klíčových výchozích požadavků pro stabilní zajištění bezpečnosti. A jak řekl ve velkém rozhovoru pro Security Magazín v únoru velvyslanec Německa v ČR Andreas Künne: "dodávky zbraňových systémů, to není jako koupit si auto." Je to běh na delší trať.

Zdroj: Ministerstvo obrany, vlada.cz, ČTK

Tagy článku