Role Polska v Evropě - buduje si vedoucí pozici. ,,Vyzbrojovací otazníky" ale trvají

Role Polska v Evropě - buduje si vedoucí pozici. ,,Vyzbrojovací otazníky&quote; ale trvají
Autor fotografie: Pixabay|Popisek: Polská vlajka
25 / 01 / 2023, 14:00

Je evidentní, že historie Evropy byla hodně turbulentní, hranice států se posouvaly různými směry a vlivové sféry se měnily dle manželství, válek nebo politických ujednání. Polsko, dá se říci, je jednou z obětí globální politiky, ale i tak nebylo historicky žádným „svatouškem“.

Na západě Německo, na východě Rusko a invaze Švédů ze severu, na jednu zemi trochu mnoho. Nelze zapomenout na to, že Jagellonci byli i českými králi. Jagellonci se dostali na český trůn roku 1471 v osobě nejstaršího syna polského krále a litevského velkoknížete Kazimíra IV. Jagellonského Vladislava. Vládli zde až do roku 1526, kdy Vladislavův bezdětný syn Ludvík zahynul v bitvě u Moháče proti osmanským Turkům. A bitva u Moháče je osudová pro české krále.

Nelze ale ani zapomenout československo-polský pohraniční spor po první světové válce na Těšínsku a současné spory o vodu způsobené těžbou uhlí na severu ČR (Turów). Polsko vzhledem ke své rozloze a kontrole Baltského pobřeží a svým rozsáhlým komunitám v různých zemích si může dovolit diktovat podmínky. I v rámci vyzbrojování „polonizace“ je pojem, jestli ČR chce 30 tanků a Polsko 3 000, kdo bude mít přednost (číslo 3 000 je jen orientační) 126 Abrams a dále T-72M/M1, T-92 Twardy, Leopard 2A4/2PL. V současnosti se připravuje modernizace 230 MBT a 88 dalších jako opce je v plánu, teda zhruba 318, z tohoto počtu je nutno vyčlenit vozidla pro výcvik, velitelská a vyprošťovací.

Je možno říci, že z hlediska vyzbrojování je Polsko poměrně nekonzistentní. Kromě domácí produkce má řadu zahraničních systémů a s tím spojené náklady na udržitelnost logistiky. Momentálně se dá v dané věci citovat pouze text z jedné písničky „… já na to mám…“ Jenže na jak dlouho. Všechny země NATO a EU usilují o snižování nákladů a unifikaci. Polsko se zdá jde opačným směrem.

Zdá se, že v letectvu bude dominovat americký letoun F-35, v pozemním vojsku MBT po určitou dobu Leopard 2, a pak společný německo-francouzský projekt MGCS. Ale to je oboje běh na dlouhou trasu. Největší ozbrojené síly v Evropě budou mít Francie, Německo a Polsko. Německo je zmítáno historickými reminiscencemi a politickými boji, takže na špici bude Francie a Polsko, Británie se stahuje, i když je otázkou, zda nová administrativa nepřehodnotí Brexit.

Z daného plyne, že Polsko se bude snažit diktovat si podmínky. Toto se již projevilo v rámci uskupení V-4, kdy Polsko jednoznačně řeklo, že příjmy ze zbrojní společné výroby budou děleny dle odebraných kusů techniky, nikoliv dle technologií vložených. A to je rozdíl, přičemž Polsko ví, že počty pro jeho OS dalece převyšují ČR, SR nebo Maďarsko.

Polská zbrojní výroba se zdá být na špičkové úrovni, viz na Ukrajinu dodané houfnice KRAB. Ale polský nacionalismus je pravděpodobně na stejné úrovni, tedy na špici. Úkolem NATO/EU/V4 bude udržet Polsko v určitých mezích. Havárie letounu Tu-154 s vládními představiteli na cestě do Smolenska/Katyně je příkladem. Byť byly zveřejněny nahrávky z kokpitu, Polsko stále trvá na tom, že za katastrofu může Rusko. Navíc jedním z klíčových pravidel je, že hlavní ústavní činitelé necestují jedním letadlem – právě aby v případě katastrofy byl vždy někdo k dispozici – a to se tady nestalo, všichni se nacházeli v jednom letadle a všichni čelili jednomu osudu.

Takže kdo, kdy a komu se musí odpovídat. Vždy je jednodušší hodit vinu na někoho jiného, a to Polsko dělá. V době největší slávy Polsko-litevské unie sahalo Polsko od Srbské Lužice po Maďarsko a Kyjevskou Rus. Po druhé světové válce se hranice posunuly – Německo na Východ stejně jako Polsko. Připomínkou slavného díla E. M. Remarqua „Na západní frontě klid“ lze definovat současnou situaci, Vztahy mezi Německem a Polskem jsou více méně stabilní, vztahy mezi Polskem na Východ až tak klidné nejsou. A otázkou je, zda za tím stojí polský nacionalismus, politické či ekonomické zájmy nebo jiné příčiny.

Lze říci, že Polsko si bude budovat pozici vedoucí země v Evropě, a to i proti Francii a Německu.

Zdroj: newlinesinstitute.org, economist.com, euractive.com

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace