RETIA mi po celou dobu dokázala nabízet nové výzvy, hlavně v oblasti informační a komunikační technologie, říká její generální ředitel Roman Bohuněk

Od července 2018 zastává pozici generálního ředitele pardubické společnosti RETIA Roman Bohuněk, který před tím působil v roli ředitele programu speciálních a průmyslových systémů. Se společností RETIA je Roman Bohuněk spjat už velmi dlouho, proto jsme se jej zeptali na proměny společnosti v průběhu času, ale i na současnost a plány do budoucna i na to, co firmu čeká. Ta si totiž tento podzim připomíná 25 let své existence, což se neobešlo bez oslav na letošních Dnech NATO a Vzdušných sil AČR. Navíc se čerstvě stala součástí nově založené společnosti CSG AEROSPACE, která nyní představuje největší českou společnost působící v oblasti letecké výroby a služeb, radarových systémů a elektronických systémů pro letectví.

1. Do společnosti RETIA jste nastoupil hned po vojně v roce 1997 a nikdy jste z ní neodešel. To je loajalita, která dnes není obvyklá. Proč jste tak dlouho zůstal u jediného zaměstnavatele?

Důvod je poměrně jednoduchý, RETIA mi po celou dobu dokázala nabízet nové výzvy, zejména v oblasti informační a komunikační technologie, které jsem se věnoval při svém studiu na ČVÚT. V naší firmě pro mě byla důležitým faktorem možnost kariérního růstu. Začínal jsem jako asistent vývoje, poté jsem prošel cestou samostatného vývojového pracovníka, až jsem se stal vedoucím oddělení. Celou dobu tak byla možnost posouvat se výše a přijímat nové výzvy spojené s pozicí, kterou jsem zastával.

2. Jak jste se vlastně k práci ve firmě RETIA dostal? Reagoval jste na inzerát nebo jste měl informace od známých? Jak vypadalo vaše přijímání do firmy?

Sám a aktivně jsem hledal práci zde v Pardubicích, ve svém rodném kraji. V Praze jsem po škole nechtěl zůstávat, táhlo mě to zpět. Oslovil jsem několik firem a po krátké úvaze jsem si zvolil právě společnost RETIA. Absolvoval jsem několik vstupních pohovorů a dostal na výběr mezi civilní a vojenskou oblastí, pro kterou jsem se nakonec rozhodl.

3. Můžete srovnat vývoj ve společnosti RETIA, jaká byla před dvaceti lety a jaká je teď? V čem jsou největší rozdíly? Jak se RETIA z vašeho pohledu vyvíjela?

Tyto otázky se mi honí hlavou velmi často. Společnost se samozřejmě změnila sama o sobě. Nicméně důležitou věcí je, že se změnilo především okolí společnosti, ve kterém působí. RETIA se tak musí přizpůsobovat novým trendům a technologickému vývoji, požadavkům zákazníků, partnerů atd.

Pokud se podíváme, jak se RETIA změnila sama o sobě, tak já jsem do firmy přišel v momentě, kdy RETIA měla zhruba 40 zaměstnanců, dnes jich má 250. Také charakter činnosti je výrazně jiný. Dříve jsme byli vlastně něco jako rodinná firma, všichni jsme se navzájem znali, takže i organizace práce se udržovala mnohem snadněji. Dnes musí být nastaveny jiné mechanismy fungování firmy i ve spolupráci mezi lidmi a také v oblasti motivace lidí. Velkou změnou je také změna majitele a z toho vyplývající úzká spolupráce s holdingem CSG, díky kterým máme nové vazby nejen v rámci něj, ale i navenek. V neposlední řadě je nutné zmínit, že i samotný zákazník je dnes jiný než dříve, je mnohem sofistikovanější, náročnější a preciznější.

4. Ve vaší osobě se do čela společnosti RETIA postavil odborník, který se podílel na řadě vývojových projektů. Můžete je krátce popsat?

Protože jsem se už za studií věnoval komunikačním systémům, od začátku jsem se v naší firmě etabloval především v oblasti systémů velení a řízení. Začínal jsem jako systémový řešitel hardwaru jednotlivých bloků, následně i větších celků. První projekty, kterých jsem se účastnil, byly samozřejmě menšího charakteru, například jsem pracoval na modernizaci protiletadlového raketového prostředku S-10M2D do systému velení a řízení RACCOS, který jsme dodávali české armádě. Později jsem pracoval i jako systémový řešitel hardwaru systému RACCOS, což byla pro mě profesně velmi významná etapa, jelikož jsem se, dalo by se říci, učil u tehdejšího vedoucího tohoto projektu Miroslava Kubíka, který byl a je pro mě velkým vzorem a autoritou. Chtěl bych mu tímto způsobem poděkovat za vše, co mne naučil a jak mě nasměřoval. Poté už jsem zastával pozice samostatných vedoucích projektů. Za svůj vrchol považuji práci na systému ReVISOR, což byl pro mě okamžik, kdy jsem vstoupil i do radarové části společnosti RETIA. Jedná se totiž o komplexní systém zahrnující jak radar, tak i místo bojového velení a řízení. Výsledkem tohoto projektu je zatím dodání šesti kusů systému ReVISOR do AČR s tím, že usilujeme o dodávku dalších dvou kusů. Tím jsem se dostal v naší společnosti k radarovým systémům jako takovým a byla to pro mě velká zkušenost.

5. Jak se vaší společnosti daří nábor nových pracovníků a jak hodnotíte vlastnosti a schopnosti dnešních nastupujících inženýrů v porovnání s dobou, kdy jste začínal v oboru vy? Jaké jsou jejich silné a slabé stránky?

RETIA se s problémem nedostatku kvalifikovaných odborníků také potýká. Snažíme se tento problém řešit, Pardubický kraj je líhní specialistů na radarovou techniku a je zde i několik společností, které v tomto oborů působí. Proto je poměrně obtížné získávat nové specialisty. Snažíme se, aby fluktuace zaměstnanců byla minimální. Integrace zaměstnanců do procesů ve firmě totiž trvá několik měsíců. Nedostatek kvalifikovaných a kvalitních specialistů na trhu práce řešíme například kontakty se školami. Nyní úzce spolupracujeme se středními a vysokými školami, kde se studenty snažíme získat pro náš obor formou brigád či praxí. V konečném důsledku chceme, aby se stali zaměstnanci naší společnosti. Co se týče dnešní mladé generace, ta je bezesporu odlišná od té naší. Mladí mají samozřejmě více možností, ale o to je obtížnější je orientace v čím dál složitějším a informacemi přehlceném světe. Také více dbají na to, aby měli i čas na svůj soukromý život. Když to zjednoduším a převedu do profesní oblasti, dá se říci, že mají schopnosti a potenciál uplatnit se v oboru, mají také jasnou představu o výši svého nástupního platu, která ne vždy úplně koreluje s reálným světem. O profesním životě a o tom, kam by chtěli směřovat, už ale mají jasno mnohem méně.

6. V jakém stavu je projekt radarů MADR pro Armádu ČR, ve kterém je RETIA průmyslovým partnerem izraelské Elty?

V současné době jsme v očekávání podpisu smlouvy. S izraelskou stranou je z naší strany vše domluveno, nechybí nám nic, co bychom měli ještě odpracovat či připravovat. Je podepsaná smlouva mezi naší společností a Eltou, která vejde v platnost po podpisu smlouvy mezi ministerstvem obrany Izraele a České republiky. Jsme tedy zcela připraveni a můžeme projekt rozjet ihned po podpisu příslušných smluv, máme s izraelskými partnery i nastaveno, co budeme na projektu dělat a jakým způsobem, jak proběhne transfer technologií do ČR, jak budou probíhat zkoušky, celkový časový harmonogram atd. Interně už i máme spuštěny některé procesy, které nám umožní bez jakýchkoliv prodlení zahájit práce na projektu.

7. Co bude RETIA zajišťovat v rámci tohoto projektu?

V rámci zakázky budeme kompletovat některé významné komponenty radaru Elta EL/M-2084. Zmíním například T/R moduly, což je srdce přijímací a vysílací části daného radaru. Další významnou součástí projektu, kterou budeme zajišťovat, je integrace radaru do nadřízeného systému tak, aby česká armáda plynule a bez potíží přešla na novou technologii. Zároveň jsme i garanty bezpečnosti při získávání, zpracovávání a distribuci utajených informací z těchto radarových systémů v rámci armády i NATO. Memorandum, které bylo podepsáno s izraelskou stranou definuje, že RETIA dostane 30procetní podíl na výrobě radarů a 40procetní podíl na zabezpečení životního cyklu, tedy servisních a podpůrných službách.

8. Jaké schopnosti RETIA zapojením do projektu MADR pro AČR získá?

Vzhledem k integraci radaru do nadřízeného systému, kterou budeme zajišťovat, získáme zkušenosti a poznatky týkající se provozu a technologického řešení takto sofistikovaného radarového systému, včetně jeho obsluhy a skladby komponentů. Získáme přístup k technologii výroby T/R modulů, protože se budou u nás osazovat, kompletovat, kontrolovat a servisovat. To je velmi významné, jde totiž o špičkovou technologii. Izraelské firmy investují velké peníze do nejnovějších technologií, jsou často na světové špičce, což platí i o firmě Elta. Můžeme se tak inspirovat v mnoha oblastech, nejen technologicky, ale i v organizaci práce, přístupu k vývoji i obchodních procesech. Je tu mnoho věcí, ze kterých můžeme pouřit. Na druhou stranu to, že s námi izraelská strana chce spolupracovat, je pro nás ocenění, je to vizitka toho, že jsme pro ni rovnocenným partnerem.

9. Představuje zapojení radarů Elta do systémů velení a řízení české armády a také systémů NATO nějaký technologický či provozní problém?

Řešení, které nabízíme je plně připravené pro integraci do nadřízeného stupně české armády. Zdůrazňuji, že vše je připraveno, nelze mluvit o nějakých problémech, jelikož fyzicky žádný radar dosud v Česku není, proto práce na jeho integraci do systému české armády nemohly ani začít. Máme, ale připraveny všechny náležitosti a kroky, včetně schvalovacích procesů národních bezpečnostních úřadů s kladnými stanovisky tak, aby mohl být do systémů velení a řízení české armády zapojen a plně integrován. Radar k tomu má veškeré technologické i bezpečností předpoklady, vše navíc garantujeme my – česká společnost RETIA, tedy subjekt ze země NATO, který má navíc potřebné bezpečnostní prověrky. Problémy, které se nyní řeší, jsou především administrativního rázu.

10. Kdo bude radary servisovat, a kdo všechno bude mít přístup k datům, které česká armáda získá během jejich používání?

Z již zmiňovaného memoranda vyplývá, že naše společnost se bude 40 procenty podílet na zajišťování celého životního cyklu všech osmi radarů. Klíčová část zajišťování servisních služeb bude ležet na bedrech naší společnosti, můžeme říci, že servisní centrum pro radary AČR plánujem vytvořit v Česku. Jakmile radary budou předány armádě do provozu, tak se k datům dostanou pouze lidé, kteří jsou vyškoleni a mají odpovídající bezpečnostní certifikáty.

11. Kam se ubírá vývoj systémů řízení a velení? Jak spolu sdíleli vojáci informace řekněme před dvaceti lety, jak tento proces vypadá teď a jak bude vypadat sdílení informací a velení třeba za dalších deset let?

Za těch uplynulých dvacet let je vidět trend digitalizace a nastupující dominance datového spojení. Jsme svědky přesunu z hlasové komunikace, která dříve byla naprosto dominantní, k datové komunikaci, která je dnes chápána jako hlavní páteřní komunikační síť. Dalším trendem je bezesporu automatizace systémů. Dále lze zmínit snahu o unifikaci jednotlivých datových rozhraní, které mají umožnit nebo zjednodušit spojení různých systémů různých spojeneckých armád. Velký důraz je kladen na to, aby všechny systémy měly definována jednotná standardizována rozhraní. Také nové radary kategorie MADR pro AČR, o kterých jsme mluvili, budou mít unifikovaná rozhraní.

12. Kam směřuje vývoj radarů? Vystřídají např. 3D radary 2D řešení? Je perspektivní nějaká kombinace aktivního radaru a pasivního sledovacího systému?

Technologický rozvoj nelze zastavit. Trend je jednoznačně směrem ke 3D tak, aby do systému vstupovala informace o cíli, která obsahuje směr, vzdálenost a výšku jeho letu. Ovšem jsou zde i další trendy, nejde už jen o to, zjistit cíl, jde také o jeho klasifikaci. Zkrátka, dnes je po radarových systémech požadováno, aby nejen zjišťovali polohu cíle, ale také vyhodnocovaly jeho charakter a popřípadě i rizika, která může představovat. Myšlenka spojení aktivního a pasivního radaru není nová, oba systémy mají své výhody a nevýhody. Sloučení těchto výhod se tak jednoznačně nabízí. Ve svém důsledku můžeme nabídnout komplexní systém, je to ale otázka preferencí zákazníků, zájmu o takovéto systémy a samozřejmě technologického vývoje.

13. Jak významné jsou pro podnikání firmy záznamové systémy ReDat? Jaké novinky u tohoto systému chystáte?

ReDat byl vždy nedílnou součástí nabídky společnosti RETIA. Patří do civilní části našeho portfolia a my chceme záznamové systémy nadále rozvíjet a dodávat, tedy je to důležitá součást našeho podnikání. Co se týká novinek, tak ty jsou podmíněny technologickými trendy a potřebami našich uživatelů, ale zároveň i bezpečnostními požadavky, a samozřejmě konkurencí, která nespí. Jednou z novinek v této oblasti je například směřování ReDatu na cloudové služby, což umožňuje snadno a jednoduše sdílet data mezi různými zařízeními v reálném čase. Novinky ale zákazníci nemusejí vždy přijímat automaticky, jak se může zdát. U přechodu na cloudové služby se například někteří obávají o bezpečnost svých dat, která s tím samozřejmě souvisí. Přesvědčit je o výhodách nových prvků či vlastností i o kvalitách nových způsobů zabezpečení ReDatu je součástí našeho podnikání i vývoje systémů jako takového.

14. V jakém stavu je projekt vlastního 3D radaru společnosti RETIA?

Na začátek bych rád podotkl, že u nás neběží pouze jeden projekt vývoje 3D radaru. V podstatě směřujeme k produktové řadě 3D radarů na podobné koncepci. Jedním z nich je ReUNION (pracovní název radaru, který RETIA nabízela MO ČR jako společný česko-slovenský projekt v roce 2015), na kterém jsme pracovali již dříve a v tomto projektu dále pokračujeme. Druhý radar, na kterém nyní pracujeme, spadá do oblasti detekce nízkoletících a malorozměrných cílů a kategorie radarů pro sledování bojiště. Do vývoje našich 3D radarů se určitě promítnou i zkušenosti, které získáme spoluprací s izraelskou stranou na projektu MADR pro AČR.

15. Realizujete i dnes program modernizace starších protiletadlových systémů KUB? Je o tyto modernizace ve světě zájem?

KUB je pro nás velmi zajímavý systém. My jsme před lety modernizovali komplety pro Armádu ČR, takže můžeme hovořit o úspěšné realizaci projektu. Nicméně AČR plánuje, že za několik let ukončí provoz těchto kompletů a nahradí je zcela novými systémy. U tohoto procesu bychom také chtěli být, máme na to schopnosti i kapacity. Jak se ale postupem času ukázalo, o modernizace systémů KUB je zájem i mimo Česko, a to směrem na východ i na Západ on nás. Na Východě mnoho zemí používá postsovětské systémy a uvažují o modernizaci, tedy je zde prostor pro uplatnění našich technologických řešení a jednáme s potenciálními zákazníky. Jedná se typicky o země, které nemají v tuto chvíli finanční prostředky na celé nové protiletadlové komplety. Zákazníci na Západě zase kupují systémy východní provenience pro výcvikové účely a my jim jsme schopni nabídnout modernizační balíčky nebo úpravy podle jejich požadavků.

16. Je šance na uplatnění radaru krátkého dosahu ReVISOR i mimo Armádu ČR? Jsou na obzoru nějaké zakázky? Často se říká, že právě reference z domácí armády je klíčová k získání zákazníků zahraničních.

Takové možnosti se momentálně rýsují. Máte naprostou pravdu, že pro účast v zahraničních tenderech je dnes prakticky nezbytné mít reference z aktivního nasazení od domácích ozbrojených sil. Každý potenciální zákazník se ptá na nasazení, zda je nabízený systém prověřený v praxi a zavedený ve výzbroji domácí armády. České armádě jsme v minulých letech dodali systémy ReVISOR a díky tomu máme domácí reference, které jsou velmi pozitivní, což nám samozřejmě pomáhá v zahraničí. ReVISOR je určen pro systémy protivzdušné obrany krátkého dosahu, jako je třeba v AČR používaný RBS-70. Nyní jednáme s potenciálními zákazníky, kteří používají tento ale i jiné protiletadlové systémy, ke kterým mají v současnosti starší detekční prostředky.

17. Jaký je stav programu radaru vidícího přes zeď ReTWis? Našel si své zákazníky? A jaké jsou praktické zkušenosti s jeho nasazením?

V zahraničí radary ReTWis používají bezpečnostní složky v Egyptě, dodali jsme ho do Thajska, ale samozřejmě i do České republiky, v menší míře do Indonésie či do Vietnamu. Se zákazníky jsme v kontaktu a komunikujeme s nimi na osobní bázi. Ukazujeme jim, co od radaru můžou očekávat, jak s ním zacházet a pracovat. Je nutné se naučit číst z monitoru a správně vyhodnocovat informace. Zákazníci dnes vyžadují špičkové výkonnostní parametry, miniaturizaci, snadnou manipulaci, propojitelnost s komunikačními a dalším zařízeními atd. Přesně to nejnovější pátá generace ReTWisu splňuje. Samozřejmě budeme tento koncept nadále rozvíjet, abychom měli stále co nabídnout. Jsme totiž jedna z mála firem na světě, která tento druh radaru vyvíjí a vyrábí. Jsou i potenciální zákazníci, kteří nevědí, že takovýto výrobek existuje. Proto zákazníky získáváme především aktivním obchodním přístupem a jsme rádi, že jsou jak z civilní, tak vojenské oblasti.

18. RETIA má jedinečnou zkušenost z práce na prestižním projektu AGS (Alliance Ground Surveillance) Severoatlantické aliance. Co se firma na tomto projektu naučila? Pomáhá jí to i u jiných zakázek a zákazníků?

Práce na aliančním projektu AGS pro nás byla obrovskou zkušeností, je to jeden z významných projektů NATO v současnosti. Pracovali jsme pro Severoatlantickou alianci, tedy zákazníka, který byl ze zcela jiné kategorie než naprostá většina těch, se kterými jsme se setkali dříve. Vedoucí a zástupci projektu AGS přesně věděli, co chtějí a byly striktně definovány různé procesy a spolupráce mezi participujícími firmami. Z hlediska celku systému AGS byl náš příspěvek vlastně částí velkého celku, vyvinuli jsme, vyrobili a dodali několik speciálních mobilních pracovišť MGEC vybavených elektronickými systémy, které slouží operátorům systému AGS ke sledování a vyhodnocování dat z bezpilotních letounů. Pro nás to byla velmi významná zakázka. Díky projektu AGS nyní máme zkušenosti z mezinárodní technologické spolupráce s nejlepšími evropskými společnostmi v oboru pokročilé speciální elektroniky a elektrotechniky. Museli jsme prokázat vedle technologické úrovně i schopnost pracovat v prostředí norem NATO pro řízení projektů, včetně reportingu a transparentního nakládání s finančními prostředky. Samozřejmě účast na projektu AGS je pro nás i zásadní referencí.

19. Jaké jsou vaše priority v roli generálního ředitele společnosti RETIA?

Priority jsem už částečně naznačil v předchozích odpovědích a je jich několik, nicméně pro zjednodušení bych je shrnul do dvou základních bodů. Především bych chtěl udržet a rozvíjet status vývojové a technologické společnosti, tedy společnosti, která má svůj vlastní výzkum a vývoj a produkuje výrobky špičkové technologické úrovně. A druhou prioritou je funkční začlenění naší společnosti do struktur holdingu CSG, potažmo do jeho nově vzniklé divize CSG AEROSPACE. Je potřeba nastavit a vyladit synergické vztahy s dalšími firmami v holdingu, do kterého přibývají i další firmy podobného zaměření jako je společnost RETIA.

20. Po většinu vašeho působení byla RETIA samostatná firma, dnes je spřízněna s velkým holdingem CSG s obratem dosahujícím miliardy eur a je nově součástí CSG AEROSPACE. V čem jsou výhody členství ve větší firemní rodině? Do jakých projektů se RETIA zapojuje a jakým způsobem?

RETIA bezesporu holdingu má co nabídnout. Máme kapacity nejen v oblasti radarové techniky, ale i v systémech velení a řízení, záznamových systémech, máme schopnosti integrace jakékoli speciální elektroniky. Můžeme se podílet na projektech moderní vojenské techniky, ve které je dnes vysoký podíl právě elektronických systémů. To se také děje, spolupracujeme například na zástavbách elektronických systémů do nových velitelských a spojovacích vozidel Pandur II pro AČR, které armádě dodá firma TDV spadající také do holdingu. Díky naší společnosti může holding nabízet radarovou techniku a systémy velení a řízení na vysoké úrovni. Chystáme se přihlásit do tenderu na dodávku elektronických kontejnerů do Polska ve spolupráci s MSM Group, slovenskou částí holdingu CSG. S MSM Group plánujeme spolupracovat i na vývoji již zmiňovaného radaru ReUNION. Ve spolupráci s Excalibur Army pracujeme na projektu modernizované houfnice DANA M2, RETIA má na starosti zástavbu elektronických částí včetně systému řízení palby pro dělo samotné. S Excalibur Army spolupracujeme i na modernizaci protiletadlových systémem KUB, kdy šternberská firma má na starosti strojový spodek a technologickou nástavbu, RETIA pak elektronickou nástavbu.

21. V rámci CSG AEROSPACE působí v oboru radarů dvě firmy: RETIA a ELDIS. Můžete popsat, v čem se schopnosti obou firem překrývají, v čem se naopak liší a jaké synergické efekty vzniknout?

Jsem rád, že v holdingu CSG je již takových firem více. Byť RETIA i ELDIS vyvíjejí a vyrábějí radary, z pohledu užití a zákazníků jde o systémy různého charakteru. My se zaměřujeme především na systémy pro vojenské použití a protivzdušnou obranu, Eldis má v portfoliu především systémy civilní a pro použití k řízení letového provozu. Nicméně je mnoho věcí, které můžeme sdílet. Příkladem je připravovaný projekt vozidel TITUS, kde prime kontraktorem bude společnost ELDIS, my bychom měli dodávat elektronickou zástavbu, a společně s ELDIS se budou vyrábět některé komponenty. S ELDISem také začíná spolupráce na vývoji radarů tak, abychom mohli vytvořit ucelenou produktovou řadu jak pro vojenské, tak pro civilní použití. Další projekty a spolupráce se dá v budoucnu očekávat.