Autor fotografie: Adam Hauner | CC BY-SA 4.0|Popisek: Oproti KVAČR 2030 doznává odklad projekt modernizace KBVP Pandru II
Kromě situace ve VOP CZ se poslanci na 34. schůzi Výboru pro obranu zabývali také informací Ministerstva obrany o Koncepci výstavby Armády České republiky 2035. Tento bod byl zařazen na program na žádost zástupců rezortu obrany, a vzbudil před schůzí i během ní kritiku z řad opozice zejména proto, že k němu nebyly poslancům poskytnuty žádné podklady. Zástupci rezortu to vysvětlili tím, že materiál je ve fázi rozpracování.
Navzdory původnímu záměru MO bod projednat v uzavřeném režimu směli po dohodě předsedy výboru Lubomíra Metnara a náčelníka generálního štábu Karla Řehky zástupci médií v místnosti zůstat. Kontroverze týkající se neposkytnutí podkladů, aby se mohli poslanci na diskusi o materiálu připravit, byla jedním z důležitých směrů diskuse, která byla po úvodním slovu a obecné prezentaci koncepce vedena. V úvodním slovu první náměstek ministryně obrany František Šulc řekl, že Výbor pro obranné plánování, který podléhá Bezpečnostní radě státu, materiál projednal v pondělí, nyní jej bude projednávat Bezpečnostní rada, věc není uzavřena a nejde o schválený materiál.
Koncepce vychází z nedávno schválené Obranné strategie ČR. Náměstek Šulc zdůraznil, že MO bude připraveno vést debatu k ucelenému textu po jeho schválení vládou. Jako výchozí situaci a základní směry nové koncepce zmínil výraznou změnu bezpečnostního prostředí, potřebu adaptace ozbrojených sil na měnící se charakter války, jak jej sledujeme nejen na Ukrajině, a efektivní využití nastupujících a přelomových technologií (emerging and disruptive technologies). Náčelník generálního štábu generálporučík Řehka jej doplnil, že Koncepce výstavby AČR (KVAČR) prochází pravidelnou revizí. Jednotlivé strategické dokumenty jsou tvořeny paralelně, a mají při svém formálním schvalování danou posloupnost a vzájemnou návaznost.
V úterý dopoledne proběhlo velitelské shromáždění. Na schůzi Výboru pro obranu zopakoval generál Řehka výrok, že základním zadáním pro KVAČR byla příprava na konflikt vysoké intenzity s technologicky protivníkem vyzbrojeným jadernými zbraněmi. Koncepci následně poslancům prezentoval jeho první zástupce a vedoucí týmu, který ji zpracovává, generálporučík Hlaváč. Práce na nové verzi byly zahájeny v květnu 2022. Mezi strategickými východisky koncepce vyjmenoval kromě Obranné strategie 2023 od konce studené války nejvyšší riziko napadení ČR nebo členského státu NATO nebo dramatické zkrácení varovací doby konfliktu (v rámci diskuse exministr Metnar uvedl, že tato bývala uváděna původně v řádu 10-15 let, podle gen. Řehky jde dnes prakticky až o hodiny). Jako nezbytný předpoklad naplnění koncepce pak stabilní financování obrany ve výši nejméně 2 % HDP.
Strategickými cíli KVAČR 2035 jsou investice do rozvoje lidského kapitálu; posilování připravenosti, nasaditelnosti a udržitelnosti; digitalizace systému velení a řízení; účinné působení ve všech operačních doménách; prohlubování mezinárodní spolupráce a rozvoj interoperability; a agilní inovace a zavádění nastupujících a přelomových technologií. Bez detailních zmínek byly v rámci prezentace také nakrátko promítnuty tabulky vztahující se obměně hlavní techniky vzdušných a pozemních sil v letech 2024–2035, tedy prvek, který v rámci Koncepce výstavby AČR patří mezi nejsledovanější a nejdiskutovanější.
Obměna techniky Vzdušných a Pozemních sil 2024–2035
Oproti stávající platné verzi KVAČR 2030 lze, při povědomí, že nemusí jít o definitivní verzi pro koncepci 2035, vyzdvihnout následující údaje, rozdíly a doplnění:
- do koncepce je vtělen již dříve komunikovaný záměr využít letouny Gripen C/D do roku 2035,
- objevuje se v něm náhrada nadzvukových letounů v podobě F-35 s dodávkami v letech 2029–2034,
- je zmíněna akvizice středních, těžkých a dopravních vrtulníků v počtu 6 kusů od roku 2031,
- akvizice středního transportního letounu (C-390) s dodávkami v letech 2025 a 2026,
- získání schopnosti C-RAM (obrana proti raketám, dělostřelecké a minometné munici) v letech 2031–2035; stávající platná verze s ní přitom počítá (počítala) již v letech 2023–2028,
- dodávky BVP CV90 v letech 2026–2030, a tedy nesplnění závazku k 1. lednu 2026 disponovat moderně vyzbrojeným brigádním úkolovým uskupením těžkého typu z důvodu mnohaletých průtahů při akvizici BVP,
- potvrzení dosavadních výroků týkajících se akvizice hlavních bojových tanků v letech 2027–2030,
- další odklad akvizice samohybných minometů ráže 120 mm, s nimiž KVAČR 2030 počítal jich pro roky 2023–2025,
- odklad modernizace KBVP Pandur II 8x8 CZ z let 2025–2029 na roky 2026–2029, a potvrzení záměru akvizice dalších Pandurů v letech 2027–2029,
- poměrně dramatický odklad akvizice lehkých útočných vozidel až na roky 2031–2035, podle KVAČR 2030 měla proběhnout v letech 2021–2024 (tendr vypsaný na podzim 2022 byl letos v září zrušen),
- a nově se objevuje akvizice univerzální kolové platformy ženijního vojska, kterou KVAČR 2030 zmiňuje v milníku 2030, ale KVAČR 2035 již v letech 2025–2031,
Na první pohled ve výčtu zmíněných projektů chybí prostředky mobilní protivzdušné obrany, protidronová obrana, a zmíněny nejsou ani salvové raketomety, abychom zmínili jen tři z aktuálně velmi diskutovaných oblastí v reflexi nedávných či probíhajících konfliktů, a současně s tím odklad akvizice systémů, s nimiž varianta KVAČRu z roku 2019 počítala nepoměrně dříve – to je patrně mj. cena za nedodržení předpokladu financování koncepce 2030, jež počítala pro roky 2019–2023 postupně s 1,19, 1,28, 1,40, 1,60 a 1,80 % HDP, ale nárůst byl pozvolnější. Ale možná je také otázka, jestli v tom nelze spatřovat vliv zařazení bezprecedentní akvizice F-35 s pořizovacími náklady cca 150 miliard korun - a tedy zpochybnění tvrzení, že tento nákup ostatní modernizační projekty neovlivní.
Na zmíněný odklad modernizace vozidel Pandur upozornil místopředseda výboru Růžička. Zástupci armády a ministerstva odklad popřeli s tím, že o projektu probíhají jednání s dodavatelem a vše probíhá ve standardních plánovaných termínech – posun oproti KVAČR 2030 ovšem v rozpracované variantě 2035 jednoznačně je, a to minimálně o jeden rok. V principu má tento projekt být tzv. mid-life upgradem, tedy modernizací v polovině životního cyklu vozidel, a dostat stávající provozované Pandury z hlediska takticko-technických parametrů na úroveň, kterou materiál označuje jako KBVP NG v případě nově pořizovaných Pandurů určených především pro 44. prapor.
V prezentaci gen. Hlaváč pokračoval obecným zmíněných strategických cílů koncepce a uzavřel jej výčtem rizik, jimiž jsou zhoršení bezpečnostní situace, možnost snížení finančního rámce, neschopnost včasné modernizace infrastruktury (z finančních, kapacitních nebo časových důvodů), nebo se armádě nepodaří získat požadované množství personálu (náboru do AČR byl věnován následující bod schůze výboru; platí záměr disponovat do roku 2030 30 tisíci profesionálními vojáky a 10 tisíci vojáky Aktivní zálohy). KVAČR 2035 bude ve své schválené a finální verzi po dvou letech vyhodnocen a v roce 2027 aktualizován (nevznikne-li potřeba aktualizace dříve).
V obecné rozpravě sršely jiskry
V obecné rozpravě se poslanci věnovali kromě vlastního obsahu prezentované koncepce především zmíněnému problému, že jim nebyly podklady poskytnuty včas před schůzí, resp. nebyly poskytnuty vůbec, ač o ně aktivně žádali. Místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO) se zeptal: „Proč nám nebyla prezentace poslaná předem. Nechcete se s náma bavit?“ Ani koaliční poslanci podklady z rezortu nedostali a zpravodaj bodu a místopředseda výboru Josef Flek (STAN) při redakci zpravodajské zprávy použil platnou verzi KVAČRu z roku 2019 – koncepci, na níž armádní tým pracuje rok a půl, k dispozici neměl.
Náměstek ministryně obrany Šulc se pokusil v retrospektivě připomenout, že v minulosti výbor projednával KVAČR vždy až po schválení vládou. Předseda výboru Lubomír Metnar jej ovšem přerušil s tím, že se poslanci neptají na historii, ale na současnu situaci – připomněl, že jej o zařazení tohoto bodu požádali sami zástupci rezortu obranu, a to během pietního aktu 28. října. Generál Řehka v odpovědi uvedl, že materiál není definitivní, že se snaží komunikovat korektně – materiál byl projednán na Výboru pro obranné plánování teprve v pondělí (den před schůzí Výboru pro obranu), a že cílem nemělo být projednání obsahu materiálu, ale informace o průběhu jeho zpracovávání. Poslanec Bělica jen odtušil: „Nevím, proč jste to sem dávali, když to nechcete projednávat.“
Místopředseda výboru Růžička rovněž zpochybnil slova generála Řehky o Rusku jako o technologicky vyspělém protivníkovi: „Kde mají nové technologie? Čím nás mohou překvapit? Vše se v minulosti přifukovalo,“ a upozornil, že ředitel Vojenského zpravodajství gen. Beroun měl uvést, že nejsou žádné indicie, že by Rusko chtělo použít jaderné zbraně. Na to reagoval náměstek Šulc poznámkou, že jednání komise pro kontrolu VZ je neveřejné a informace, které na ní zazní, by neměly být projednávány na veřejném zasedání výboru. Generál Řehka uvedl, že byl osobně v ukrajinském středisku, které zkoumá ukořistěnou ruskou techniku, a Rusko v tomto směru rozhodně nelze podceňovat.
Dodal, že Generální štáb není s Vojenským zpravodajství ohledně hodnocení situace v žádném rozporu. Vysvětlil, že jeho věta o vyspělém protivníkovi znamená, že se AČR nebude utkávat s nějakými „bojůvkami někde v Africe“, ale s ozbrojenými silami rozvinutého státu – a že tou větou jen citoval vládou schválenou Obrannou strategii 2023, která je pro armádu výchozím zadáním. O vhodnosti formy vyjádření o použití jaderných zbraní hovořili také poslanci Janulík (ANO), který náčelníka generálního štábu požádal o střídmější vyjadřování, a Horák (KDU-ČSL) s tím, že část občanů může tato slova vnímat doslovně a cítit zneklidnění a akutní ohrožení.
Místopředsedu Růžičku dále v reakci na prezentaci KVAČR 2035 zajímalo, kolik nových schopností může „armáda vstřebat“, a připomněl slova bývalého zástupce náčelníka generálního štábu Střechy (pro CZ Defence, Gen. Ivo Střecha: Nevidím cestu v robustním kvantitativním navyšování schopností armády, ale v dobudování stávajících schopností). Generál Řehka odpověděl, že si stojí za tím, že AČR nebuduje žádnou schopnost, kterou po ní nepožaduje Aliance, nebo která nebyla vyhodnocena jako nezbytná v kontextu zkoumání charakteru budoucího válčení. Zmínil například vesmírnou doménu, do které spadají schopnosti související s navigací nebo zpravodajstvím: „Není to tak, že děláme, co nemáme,“ uzavřel náčelník generálního štábu.
Diskuse o tancích
Diskuse byla vedena také konkrétně o projektu pořízení hlavních bojových tanků. Místopředseda Růžička odkázal na studii TANK, Rozvoj tankového vojska AČR po roce 2025, kterou v roce 2019 zpracoval VTÚ. Uvedl, že náklady na studii dosáhly cca 1 milionu korun, ale jeho závěry se MO neřídí, a upřednostnilo před doporučeným řešením v podobě jihokorejského tanku K2 jednání s Německem o pořízení Leopardu 2A8. Podle náčelníka generálního štábu studie využita byla a neobsahuje závěr, že by K2 byl nejlepším řešením.
Na výhradu, že v oblasti nadzvukového letectva armáda požaduje to nejmodernější, co trh nabízí (letoun F-35), ale u tankového vojska to neplatí, řekl, že armáda nepotřebuje jen to nejmodernější, ale to nejefektivnější řešení, přičemž "Leopard je cesta, je modernizovatelný" a uvedl, že i darem přijaté tanky starší verze Leopard 2A4 jsou digitalizovatelné a modernizovatelné. Náměstek Šulc doplnil, že v době zpracování studie ještě neexistovala verze Leopard 2A8 (studie zmiňuje verzi 2A7V), ani neexistovala možnost společného nákupu těchto tanků s Německem.
Nad rámec projednávaného bodu proběhla mj. také velmi živá diskuse o političnosti či apolitičnosti ve vystupování vysokých představitelů armády. Opoziční poslanci zmínili vystupování vrchního praporčíka AČR na sociálních sítích, a vyměnili si řadu poměrně ostrých výroků především s náčelníkem generálního štábu. Poslanci se pak při hlasování neshodli na usnesení. Místopředseda Růžička navrhl, aby výbor vyzval ministryni obrany, aby jeho členům poskytovala podklady pro jednání alespoň tři dny předem. Ani pro tento návrh, ani pro usnesení, kterým by výbor vzal informaci o KVAČR 2035 na vědomí, ale nehlasovala většina přítomných poslanců.
Zdroj: 34. schůze výboru pro obranu