Autor fotografie: foto: PSP ČR, koláž redakce|Popisek: L. Metnar, S. Blaha, J. Horák, P. Růžička, R. Vích
Položili jsme poslancům Výboru pro obranu tři otázky týkající se zájmu Švédska a Finska vstoupit do Severoatlantické aliance a možné reakce Ruska na takový krok. Zajímal nás jejich názor na případné umístění americké vojenské základny na území České republiky. A také otázka další podpory bojující Ukrajiny dodávkami těžké vojenské techniky z České republiky a dalších spojeneckých zemí.
Souhlasíte vy osobně/vaše politická strana/hnutí se záměrem Švédska a Finska vstoupit do Severoatlantické aliance? Jak na takový krok bude podle Vás reagovat Rusko?
Lubomír Metnar (ANO)
Já osobně jsem pro, jsou to naši partneři a jejich začlenění do procedur a struktur Aliance, z hlediska kompatibility, se jeví jako nejlepší ze všech partnerů. Jedná se ale o vrcholné politické rozhodnutí a bude záležet na třiceti spojencích, jak rozhodnou. Otázka vstupu do Aliance je svobodné rozhodnutí každé z jmenovaných zemí, do kterého se nemá Rusko vměšovat.
Stanislav Blaha (ODS)
Do Severoatlantické aliance mají mít možnost vstoupit takové státy, které podporují mír na kontinentu, principy demokracie a právního státu. To Švédsko a Finsko jsou. Já jsem rozhodně pro rozšíření, jejich vstup znamená bezpečnější Evropu a silnější nátlak na Rusko a Putinovu vládu. Jestli a kdy zažádají o vstup už je ale na nich a nebude to rozhodně rychlý proces. Švédové a Finové měli dlouho chladný vztah vůči NATO, který se s ruskou agresí otepluje.
Jiří Horák (KDU-ČSL)
Osobně souhlasím se vstupem Švédska a Finska do NATO. Reakce Ruska je nevyzpytatelná, ale domnívám se, že zůstane u formálního vyjádření nesouhlasu hlavních představitelů Ruska, které bude směřováno především pro ruské obyvatelstvo.
Pavel Růžička (ANO)
Jak Švédsko a Finsko jsou suverénní země, které určitě splní podmínky vstupu do NATO. Nevím jak bude reagovat Rusko, ale každý stát má právo řešit obranu svého území podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Švédsko a Finsko není Ukrajina.
Radovan Vích (SPD)
Je to v rozhodovací pravomoci jednotlivých států. Do NATO se nežádá, ale NATO zasílá pozvánku. Musí být splněna spousta podmínek, interperobalita, financování, standardizace atd. Následně záleží na ratifikaci všech členských států - zřejmě na summitu. Ruská federace bude reagovat posílením ochrany svých nejdelších hranic které má s Finskem, zvýšením počtů cvičení v této oblasti jak na moři, tak ve vzduchu a na moři.
Podporujete obecně záměr, pokud o to USA projeví zájem, umístit na území ČR americkou vojenskou základnu?
Lubomír Metnar (ANO)
Nechci v tuto chvíli spekulovat o americké vojenské základně na území České republiky, protože se nedomnívám, že by ten zájem k vytvoření základny ze strany Spojených států byl. Nejdříve by musela předcházet odborná vojenská diskuze, která bude ukončena a řádně vyhodnocena, k tomu jak by přispěla ke zvýšení obranyschopnosti Evropy, potažmo jednotlivých zemí a hlavně České republiky, takže já to beru jako velkou spekulaci a ze strany paní ministryně jako politické gesto.
Stanislav Blaha (ODS)
Mně se takový záměr líbí. Zřízení základny NATO u nás je především v našem vlastním zájmu. Zvyšuje bezpečí nejen na našem území, ale i v našem regionu a podporuje rostoucí spolupráci mezi státy NATO. Také by mohla mít funkci odstrašující vůči potenciálním agresorům. Takových základen je po Evropě několik – mají ji v Polsku, v Německu nebo v Pobaltí. Nebyli bychom jediní.
Jiří Horák (KDU-ČSL)
Pokud vím, tak otázka vojenské základny není momentálně na stole. Ze Spojených států zaznívají v poslední době signály, že by se na obraně NATO měli více podílet i ostatní členské země. V první řadě je tak potřeba splnit naše povinnosti vůči NATO, tedy navýšit rozpočet na obranu, abychom splnili požadavek 2 % HDP
Pavel Růžička (ANO)
Myslím, že se jedná o předčasnou otázku. Paní ministryně řekla něco, co s nikým neprojednala, myslím, že je to její zbožné přání. Žádný aktuální požadavek USA není v současné době na stole. Nikdo o nic nepožádal a USA má svoje letité základny na území Německa a z vojenského hlediska si myslím, že není důvod přesouvat americká vojska na naše území jen z důvodu dobrého pocitu. Já si myslím, že to bylo plácnutí do vody, zaujmout delegáty Kongresu ODS, a za měsíc to vyšumí. Skutečně nevidím jediný důvod mít na svém území vojska jiného státu.
Radovan Vích (SPD)
Nepodporuji. Nyní vláda tvrdí, že je to předčasné, ale je evidentní, že tyto kroky připravuje již dlouhodobě, protože ministr Jurečka v této souvislosti již zmiňuje jako možné lokality letiště v Ostravě-Mošnově anebo v Přerově. Zřízení cizí vojenské základny na našem území je zásadním zásahem do samostatnosti naší země. Tento úmysl před volbami současné vládní strany tajily před veřejností. Nesouhlasím s trvalou přítomností jakýkoliv cizích vojsk na území ČR. Říkáme v SPD jasné NE CIZÍM ZÁKLADNÁM na našem území a vytvořili jsme i petici proti jejímu zřízení v ČR, kterou mohou naši občané podepsat, aby jí mohl parlament projednat. Prosazujeme modernizaci a změnu koncepce výstavby naší armády na obranu území našeho státu a našich občanů místo dosavadního pouhého expedičního sboru pro zahraniční mise. Hnutí SPD dlouhodobě také prosazuje přijetí funkčního zákona o referendu, ve kterém by občané měli možnost rozhodnout o zásadních společensko-politických a bezpečnostních otázkách směřování naší země, jako je například členství v EU anebo právě zřízení základny cizích vojsk na našem území. Současná vládní koalice ODS, TOP09, STAN, KDU-ČSL a Pirátů a také hnutí ANO zákon o referendu odmítají.
Podporujete případné další dodávky těžké vojenské techniky Ukrajině ze strany ČR a dalších spojenců v NATO?
Lubomír Metnar (ANO)
Jak už jsem několikrát říkal, já i hnutí ANO podporujeme kroky vlády, ať už ve formě humanitární či zbrojní pomoci. Konkrétní druh pomoci musí odpovídat požadavkům ze strany Ukrajiny a našim možnostem. Nesmíme ale zapomínat na následné doplnění materiálu, který darujeme.
Stanislav Blaha (ODS)
Podporuji a jsem rád, že je to i oficiální politika naší vlády. Ukrajina v NATO sice není, ale dlouhodobě s aliancí spolupracuje, jsou to naši partneři. Měli bychom to dělat ne protože chceme bojovat proti Putinovi, ale hlavně protože chceme, aby mohla ukrajinská armáda bránit sebe a své nevinné obyvatele. Válka na Ukrajině je válkou o bezpečí celé Evropy. Kdo říká, že se nás válka netýká, neuvědomuje si, že s prohrou Ukrajiny jsou v Putinově hledáčku státy Pobaltí. Pak Polsko, a pak i Česko a Slovensko. Putin považuje rozpad Sovětského svazu za největší katastrofu v dějinách Ruska a snaží se ji napravit. Začíná terorem na Ukrajině a je naivní si myslet, že tam to skončí.
Jiří Horák (KDU-ČSL)
Ano.
Pavel Růžička (ANO)
Jednoznačně podporuji přiměřenou pomoc Ukrajině, ale nepodporuji dodávky bez vědomí Poslanecké sněmovny. Je smutné, že členové výboru pro obranu nevědí jaká technika byla na Ukrajinu dodána a odkud. Třeba kolik techniky je ze skladů MO a kolik od firem z obranného průmyslu. Považuji za chybu, že paní ministryně neseznámila výbor pro obranu se záměrem dodávek. Je nepředstavitelné, že MO dodává techniku do cizího státu, který válčí bez vědomí Poslanecké sněmovny. Je to obrovská chyba.
Radovan Vích (SPD)
Nepodporuji. Jsem přesvědčen o tom, že posílání těžké výzbroje a munice na Ukrajinu povede pouze k prodloužení konfliktu v této opotřebovací válce. Pokud jim vláda Petra Fialy (ODS) poslala tanky z našich nedotknutelných zásob, potom se jedná i o ohrožení bezpečnosti a snížení schopností naší armády v případě že by byl i u nás vyhlášený stav ohrožení státu anebo dokonce válečný stav. Na Ukrajinu je potřeba posílat humanitární pomoc a pokud vojáky, tak případně polní nemocnici.