Ruská armáda: šikana a tyranie - mladí Rusové utíkají před vojenskou službou

Ruská armáda: šikana a tyranie - mladí Rusové utíkají před vojenskou službou
foto: Mil.ru, CC BY 4.0/Mobilizovaní Rusové, říjen 2022

Uvnitř Ruské armády, za mohutnými zdmi tradic a povinností, se odehrává zlověstná realita. Šikana nováčků je běžná a nejsou to pouze příběhy záložníků, je to sága o trápení, strachu a zoufalých útěcích. V Rusku se nábor a odvody do armády stávají stále náročnějšími, zejména po anexi Krymu a během probíhajícího konfliktu na východě Ukrajiny.

V kontextu narůstajícího napětí a konfliktu na Ukrajině se zdá, že ruská mládež je stále více znechucena myšlenkou vojenské služby. S rostoucím počtem zpráv o mladých mužích, kteří se snaží najít způsoby, jak se vyhnout povinnému odvodu, se objevují otázky o morálních a etických aspektech této situace. Někteří hledají lékařské výjimky nebo dokonce zvažují emigraci, aby se vyhnuli službě. Tento trend podtrhuje hluboce zakořeněné obavy a neochotu mladých Rusů k vojenské službě, poháněné obavami o povahu vojenských angažmá, porušování lidských práv uvnitř ozbrojených sil a celkové eroze důvěry v armádní instituce.

Proč tolik mladých Rusů utíká místo toho, aby bojovali?

Šikana a zneužívání v ruských ozbrojených silách jsou dlouhodobým problémem, který vrhá temný stín na již tak zdiskreditovanou pověst armády. Přestože byly podniknuty kroky k potlačení tohoto jevu, zprávy o ponižování, zneužívání a obtěžování rekrutů stále přicházejí. V jádru této problematiky leží zakořeněná kultura šikany, známá jako „dedovščina“, což je systém založený na hierarchickém dogmatu. Tento fenomén vede k prostředí plnému strachu a útlaku, které narušuje morálku, disciplínu, a nakonec i operační integritu ozbrojených sil.

Ruská armáda čelí vážným obviněním ze systémové šikany, která má dalekosáhlé a tragické důsledky pro rekruty. Zprávy o sebevraždách, dezercích a trvalém psychickém traumatu jsou alarmující a poukazují na hluboké problémy v rámci vojenské kultury. Tyranie a zneužívání uvnitř ozbrojených sil mají korozivní dopad na pověst ruské armády, což rezonuje nejen v Rusku, ale i v mezinárodním kontextu.

Šojgu s Putinem, 2017

Ministr obrany RF Sergej Šojgu se veřejně zavázal k řešení problémů spojených s vojenskou službou, avšak čelí kritice za nedostatečný a nerovnoměrný pokrok. Tato situace je dále komplikována hluboce zakořeněnými kulturními normami a institucionální nečinností, což vyvolává nedůvěru mezi mladými Rusy. Mnozí z nich se proto snaží vojenské službě vyhnout jakýmkoli dostupným způsobem. Pervazivní obavy z brutality a útlaku fungují jako výrazný odstrašující faktor. Rusko se dlouhodobě potýká s problémem efektivního doplňování svých ozbrojených sil, a proto se obrací na různé zdroje, včetně náboru z řad vězňů v ruských věznicích.

Po třetí vlně částečné mobilizace se odhaduje, že až 700 000 Rusů se rozhodlo uniknout povolání do armády. Mezi nejpopulárnější destinace emigrace mladých Rusů patří sousední země jako Kazachstán, Gruzie, Finsko, ale také Turecko, Srbsko a Spojené arabské emiráty. Jako odpověď na tento únik lidských zdrojů prezident Putin podepsal dekret, který stanovuje tresty odnětí svobody až na 15 let za dezerci v době mobilizace nebo války.

Zdroj: hrw.org, Global TimesThe Guardian

Autor: Vojtěch Vaněček

Tagy