Autor fotografie: Mil.ru | Wikimedia Commons, CC BY 4.0|Popisek: Ruská loď SS-750 třídy Kaštan vypouštějící AS-26 DSRV během cvičení záchrany ponorek Baltské flotily v červnu 2020
Měnící se bezpečnostní situace ve světě přináší dosud neznámé druhy útoků. Na tuto změnu musí bezpečnostní složky, stejně jako politici, adekvátně reagovat. Staré postupy i zkostnatělé myšlení nestačí. Falešný pocit bezpečí Evropu ukolébal a myšlení politiků i exekutivy ustrnulo v dobách klidu a míru. Nyní je třeba vše dramaticky změnit.
Dne 8. října 2023 byla zjištěna závada na plynovodu Balticconnector, který slouží jako obousměrné spojení Finska a Estonska pro dopravu plynu, případně LNG. Několik dní poté oznámil finský operátor Elisa, že zhruba ve stejnou dobu došlo k porušení telekomunikačního kabelu, vedeného po mořském dně taktéž mezi Finskem a Estonskem. Zatímco vyjádření severských politických představitelů byla zdrženlivá, informace v novinových článcích více či méně opatrně spojovaly uvedené události se sabotážními aktivitami Ruska.
Oznámení o poškození přišlo dva týdny poté, co Vojenské zpravodajství prezentovalo výsledky své analýzy, zpracované pro NATO, ve které popsalo rizika pro podmořskou infrastrukturu. A to vše v kontextu nevyjasněného a doposud nevyšetřeného poškození plynovodů Nord stream I a II v září minulého roku. Jak se nyní ukázalo, za poškození plynovodu Balticconnector a telekomunikačního kabelu je s vysokou pravděpodobností zodpovědná čínská loď New Polar Bear, resp. její kotva, tažená desítky kilometrů po mořském dně.
Vyšetřování dnes těžko odhalí, zda za tímto incidentem je jen chyba kapitána čínské lodi, nebo něco jiného. S jistotou lze jen konstatovat, že Čína nemá žádné ambice poškozovat infrastrukturu zemí Evropské unie nebo NATO. O takových aktivitách bychom mohli uvažovat v místech čínského geopolitického zájmu, nikoliv v Baltickém moři. Hypoteticky můžeme připustit, že kapitán čínské lodi konal z nějakého důvodu, třeba finančního, v prospěch někoho jiného.
Počty poškození podmořské infrastruktury však v poslední době narůstají. Je to dáno mj. i množstvím kabelů a produktovodů, které jsou položeny na mořském dně. Řada z nich má i strategický význam, a proto je jejich ochrana důležitá, ať je potenciálním útočníkem kdokoliv. Už po výbuších plynovodů Nordstream I a II v září 2022 se začaly severské země více zabývat ochranou kritické infrastruktury. Bez ohledu na to, kdo byl skutečným pachatelem útoků, je totiž jasné, že byly provedeny v souvislosti s válkou na Ukrajině.
Švédsko po útocích zvýšilo ostrahu svých jaderných elektráren, zatímco Norsko začalo zpravodajsky a vojensky ochraňovat ropné plošiny a pevninské ropné a plynové terminály. Preventivní kroky začala podnikat i Velká Británie, která na ochranu svých mořských zařízení aktivizovala zpravodajskou službu MI5. Dánsko se zaměřilo na ochranu plynovodu Baltic Pipe, který spojuje Norsko, Dánsko a Polsko.
Mezinárodní společenství si začíná stále více uvědomovat hrozbu, kterou útoky na podmořské komunikační a datové kabely představují. Rusko, jež slovy prokremelských komentátorů vede na Ukrajině válku s expandující Severoatlantickou aliancí, nikdy nepřizná svůj případný podíl na těchto incidentech. Rusko vždy používalo veškeré možné prostředky k poškození protivníka. Technologii války ovládá bravurně, má dlouhodobou zkušenost. Ruské (a sovětské) války jsou permanentním světovým problémem.
Není jednoduché nalézt pachatele, případně přeměnit podezření a zpravodajské poznatky do důkazů, které obstojí před soudem. Lze konstatovat, že k poškození plynovodů Nord stream I a II došlo v přímé souvislosti s válkou na Ukrajině. Ruský podíl na sabotážních akcích je v tento okamžik nejasný, byť by byl očekávaný. Nutná je však trpělivost. Je velkou chybou publikovat závěry dříve, než dojde k jejich oficiálnímu potvrzení. Každý unáhlený závěr, který se ukáže jako nesprávný, má v době boje s dezinformacemi dalekosáhlý důsledek pro společnost, neboť ji dále diverzifikuje.
Bezpečnostní situace ve světě se mění a bezpečnostní složky by měly na tuto změny hbitě reagovat. Nárůst počtu incidentů na podmořském dně, zejména těch nevysvětlených, je toho důkazem. Také přibývá lodí, které bez zapnutého odpovídače brázdí mořské vody kolem Evropy. Seabed Warfare je prostě termín, na který bychom si měli začít zvykat.
Autorský komentář: Martin Svoboda