Ruská taktika zničené infrastruktury není Putinovým vynálezem

Ruská taktika zničené infrastruktury není  Putinovým vynálezem
Autor fotografie: manhhai, flickr (CC BY 2.0)|Popisek: Ilustrační obrázek
06 / 12 / 2022, 13:00

Ruská taktika ničení ukrajinské infrastruktury je předmětem velké kritiky především západních zemí. Jenže pohledem do minulosti zjistíme, že první v podstatě bylo nacistické Německo bombardováním britských měst Coventry a Londýn ve druhé světové válce. Ale toto se mu těžce vymstilo. Velké spojenecké bombardovací svazy masivně bombardovaly německá města, kdy stále diskutované je vypálení Drážďan.

Obdobnou taktiku uplatnilo americké letectvo vůči Japonsku, kdy velká část Tokia lehla popelem. Vůči Německu i Japonsku byl vyhlášen válečný stav, což už se pak nikdy nestalo. Válka ve Vietnamu měla být krátkou misí na pomoc Jižnímu Vietnamu, opak byl pravdou a konflikt trval řadu let. A samozřejmě i zde probíhalo bombardování, a to klasickými bombami i napalmem a ničení měst a obcí.

Následně ve válce v bývalé Jugoslávii byly použity speciální grafitové bomby ke zničení/vyzkratování elektrické rozvodné sítě, bylo zničeno i něco mostů. I válka v Iráku měla být krátká, ale protáhla se. První údery byly vedeny na rozmístění vojsk, ale i na kritickou infrastrukturu. Ropné vrty si pak Iráčani zapálili sami.

Vladimir Putin též plánoval krátkou operaci, ale neočekával takový odpor ukrajinské armády. Takže začal používat taktiku známou z výše uvedených konfliktů. Podle dostupných informací na počátku konfliktu vypadala ruská armáda organizačně jinak, než v co se mění. Měla být určena k ochraně území, nebo boji na krátkou vzdálenost za hranicemi. K tomu též měla praporní úkolová uskupení, jež jsou však slabá na boj v hloubce protivníka a realizaci strategických operací. Takže dochází k reorganizaci pravděpodobně na brigádní uskupení anebo starou plukovní a divizní architekturu.

O tom, že by se mohla připravovat zásadní operace, svědčí i to, že na jižní Ukrajině, západě Ruska a v  Bělorusku mělo být shromážděno cca 540 000 vojáků, tisíce raketových dělostřeleckých systémů, balistických střel, střel s plochou dráhou letu a dronů, 5000 obrněných vozidel včetně 1500 tanků a stovky letounů a vrtulníků všeho druhu. Pokud se tato síla dá do pohybu, a ještě ze třech směrů, nebude ukrajinská armáda odolávat dlouho, kdy dojde k jejímu rozmělnění a přepjetí zásobovacích tras. Rusko dosáhne svých cílů.

Krom těchto vojenských aspektů je problémem nepochopení Ruska a svým způsobem zničující propaganda na Ukrajině i na Západě. Je možné, že Putin je ochoten vyjednávat, ale maximálně tak o zastavení palby. Ale nikdy se nestáhne. Ale ukrajinský prezident hlásá, jak ukrajinská armáda postupuje na všech frontách a fakticky beze ztrát. Přesto žádá všude možně všechno možné, dnes už i tanky. A Berlín, Paříž a Washington tuto iluzi více či méně podporují.

Čím déle budou pokračovat boje a opotřebovávací válka, tím větší ztráty bude ukrajinská armáda mít, lidské i materiální, tím více infrastruktury bude zničeno, tím více materiálních škod nejen na infrastruktuře a tím větší finanční výdaje na cokoliv. Může vzniknout dominový  efekt, kdy ekonomicky vyčerpaná Ukrajina si již nebude moci dovolit nákup zbraní, což povede k pádu armády. Rusko si pak vezme, co bude chtít a zánik Ukrajiny v dnešní podobě je tady. To může vyvolat silnou migrační vlnu a Evropa bude čelit třem směrům, z Ukrajiny, Balkánské cesty a Středomoří. Bezpečnostní riziko a značná ekonomická zátěž se pak stanou realitou.

A protože v ČR je značná ukrajinská komunita, zřejmě bychom se nestali pouze tranzitní zemí. V současnosti platné pohraniční kontroly uvnitř schengenského prostoru budou mít stále větší význam.

 

Zdroj: theamericanconservative.com

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace