.jpg)
foto: Artem Katranzhi / Wikimedia Commons / CC BY-SA/Mi-28
Mi-24/35, Ka-52 Alligator a Mi-28 jsou Ruskem používané bitevní vrtulníky na Ukrajině. I přes vyjádření Pellegriniho z JAPCC jsou jejich možnosti nevyužívané a spíše připomínají jen lepší dělostřelectvo.
Janes uvádí, že na IQPC International Military Helicopter (IMH) 2025 v Londýně vystoupil odborník na útočné vrtulníky Emiliano Pellegrini z italské armády. Ten patří k Společnému kompetenčnímu centru leteckých sil NATO (JAPCC). Pellegrini prohlásil, že z ruských bitevních vrtulníků se z počátečních snadných cílů stala nejhorší noční můra ukrajinských ozbrojených sil. Kreml se bolestivě poučil, jak nepoužívat Kamov Ka-52 Alligator, Mil Mi-28 Havoc a Mil Mi-24/35 Hind. Aktuálně Rusové přizpůsobili taktiku a údajně i schopnosti těchto strojů. V zásadě neřekl nic nového, ruské bitevní vrtulníky změnily své operační záležitosti již téměř před dvěma roky.
Informace plukovníka Pellegriniho JAPCC
Ukrajinský Defence Express se pozastavuje nad tím, že Pellegrini z JAPCC nevyvozuje žádný závěr s tím, že přejímá čísla o nasazení ruských bitevních vrtulníků. Kreml používá 95 vrtulníků Mi-24 a Mi-35, 75 vrtulníků Ka-52 a 55 vrtulníků Mi-28, celkem tedy 225 útočných vrtulníků. Tato čísla jsou založena na skutečnosti, že minimálně 30 % z celkové dostupné flotily ruských vrtulníků nemůže být použito kvůli různým technickým problémům. Vystoupení Pellegriniho je označeno jako velmi emotivní s výrazy jako noční můra, aniž by přinesl jakékoliv závěry či návrhy. A zjevně zcela opomíjí způsoby nasazení těchto strojů. Z analýzy vyplývá, že Rusko nejčastěji používá Mi-24/35, což jsou v zásadě dosluhující stroje, které mají být nahrazeny především Ka-52 Alligator, případně Mi-28.
Ztráty Mi-28, Ka-52 Alligator a Mi-24/35
Podle portugalského aeromagazine.uol.com.br Rusko ve válce ztratilo již více než sto bitevních vrtulníků. Web opět vychází z dat Pellegriniho JAPCC a prezentace na IMH 2025. Kreml v prvním roce války přišel o 59 bitevních vrtulníků, což představovalo téměř třicet procent dostupné operační flotily Rusů. Z nich bylo 42 sestřeleno systémy protivzdušné obrany, jeden z nich při incidentu "přátelské palby", zatímco sedmnáct bylo zničeno na zemi. Zajímavé je, že 62 procent ze ztrát tvořily Ka-52 Alligator, kdežto Mi-24/35 21 % a Mi-28 jen 17 procent. Hlavní ničitelem jsou jasně označeny přenosné systémy protivzdušné obrany (MANPADS). Přeloženo tedy Stinger a Starstreak především.
Velké potíže Ka-52 Alligator
Pellegrini zmiňuje u Ka-52 Alligator zcela signifikantní a už ne zcela neznámou záležitost. Ka-52 trpí velkými vibracemi a navíc má zřejmě velmi zastaralou avioniku, která ho nutí se přiblížit cíli velmi výrazným způsobem, tím se stává vrtulník mnohem zranitelnější. Tyto informace potvrzuje třeba i web jetlinemarvel.net, který ovšem doplňuje ještě další důležitý faktor a tím je u Ka-52 slabší pancéřová ochrana oproti svému předchůdci jednomístnému Ka-50. Je téměř konsternující, že vlajková loď ruské vrtulníkové flotily má takto hrozivé ztráty, což potvrzuje i Oryx, a výrazně starší nebo méně propagované Mi-24/35 a Mi-28 jsou téměř z obliga. A to Kreml propagandě kolem Alligatorů věnoval mnoho času.
Taktika ruských bitevních vrtulníků
Ještě zajímavější ovšem je, že ani Pellegrini, ani JAPCC nepopisují změnu oné taktiky. Co tedy vlastně ruské bitevní vrtulníky dělají. Z výše uvedených dat je patrné, že největší ztráty Kreml utrpěl v prvním roce války. Následně Ka-52, Mi-24/35 a Mi-28 stáhnul. V následujícím roce při nepovedené ukrajinské protiofenzivě přišel s novou taktikou. Vrtulníky přestaly létat nad pozice Ukrajinců, ale začaly nalétávat zpoza horizontu s tím, že nepřekračovaly vlastní bitevní linii. Pochopitelně tím Kreml dosáhl toho, že čas na zaměření strojů se pro Ukrajince minimalizoval. Jenže to není vše.
Ruské bitevní vrtulníky jako lepší dělostřelectvo
Rusko nemá dostatek řízených střel, takže se hromadně začaly používat neřízené rakety ve velkém množství, těch má Kreml dost. Výsledek ovšem je nepřesná palba a prakticky degradace vrtulníků na jen o něco lepší dělostřelectvo. Neřízené střely mají smysl pouze při vizuálním kontaktu s nepřítelem, ten v tomto případě není. Taktika účinkovala na útočící ukrajinské jednotky, jinak stav označovat za noční můru je velmi nadnesený. Vrtulníky prakticky nevyužívají vlastní avioniku a jejich kapacita je zcela nevyužitá. Takže opravdu těžko soudit, co nám vlastně Pellegrini a JAPCC chtěli říct o lehce vylepšeném dělostřelectvu.
Tagy