Autor fotografie: Wikimedia Commons, volné dílo|Popisek: Admiral Kuzněcov
Je nepochybné, že Rusko investuje nemalé finanční prostředky do ponorek, tedy plavidel schopných ponoření a vynoření. U hladinových plavidel jako letadlová loď Admiral Kuzněcov nebo křižník Admiral Nachimov to vypadá, že v projektu je zařazena schopnost ponoření až na dno, nikoliv vynoření.
V současnosti by ruské námořnictvo mělo mít v evidenci/inventáři 265 plavidel všeho druhu, kdy důraz je kladen na pobřežní obranu a ponorkové loďstvo. Tedy nerozvíjí, a pokud tak neúspěšně tzv. „Blue Water Fleet“, tedy loďstvo schopné operovat globálně i ve světových oceánech, a nikoliv jen v mělkých vodách u pobřeží. Navigace v mělkých vodách je složitější, ale neposkytuje strategický rozměr.
Rusko investuje do ponorek s jaderným i konvenčním pohonem, zatím nejsou informace o tom, že by mělo pro ponorky něco odpovídajícího západnímu konceptu AIP (Air Independence Propulsion – na vzduchu nezávislý pohon), tedy pohon nezávislý na dobíjení baterií s nutností vynoření a nastartování dieselového agregátu. K dispozici ho mají Švédsko a Německo.
Korvety by v ruském námořnictvu zabírat 31,2 %, ponorky 21,8 % a minonosky/minolovky 18 %. Velká hladinová plavidla typu letadlová loď nebo křižník se vyskytují obvykle v jednom až dvou kusech a nejsou rozhodující bojovou silou na moři a ani není vytvořen svaz, jako třeba u amerických letadlových lodí. Navíc oprava/úprava Admirala Nachimova trvala 7 let, a i zde proběhla řada nehod, jako požáry, zaplavení podpalubí apod.
Ruské hladinové námořnictvo je z převážné většiny tvořeno plavidly ještě z dob sovětské éry. Na vodu jsou spouštěny především jaderné ponorky, ale chybí výstavba hladinového loďstva jako kompaktního celku. Rusko má v námořní struktuře Severní flotilu, jejíž význam vzhledem k tání Arktidy a otvírání severní plavební cesty roste, Tichomořskou/Pacifickou flotilu, jež se vymezuje proti Japonsku, Jižní Koreji a USA a zároveň musí udržet v určitém klidu KLDR a Čínu. Takže modernizační projekty jsou směrovány především do tohoto regionu.
Pak to jsou Baltická, Černomořská a Kaspická flotila, kdy Baltická je ohraničena státy NATO a ruské loďstvo nepropluje mimo Balt bez povolení Dánska, Švédska nebo Německa, byť bude v mezinárodních vodách úžin Kattegat a Skagerrak. Vojenská plavidla jsou v jiném režimu než obchodní lodě nebo trajekty. Obdobně je to s Černomořskou flotilou, jež je plně závislá na povolení Turecka kontrolujícího Dardanely a Bospor. Kaspická flotila nemá kam plout, jen může čekat, až Kaspické moře zcela vyschne. A pak skončí v muzeích a archivech.
Rusko dlouhodobě chtělo dominanci v Černém moři a Baltu, ale budování velké flotily, jako měli Britové, Francouzi, Španělé a Portugalci, a v současnosti USA bylo mimo jeho rozlišovací schopnost a strategické myšlení. Rusko řešilo věci „tady a teď“ a nevnímalo širší rozměr, a to mu zůstalo v podstatě dodnes.
Ruské námořnictvo disponovalo či v určitém stupni rozkladu disponuje těmito třídami plavidel:
Letadlová loď třídy Admirál Kuzněcov, vlajková loď ruského námořnictva
Bitevní křižník třídy Kirov
Křižník třídy Slava
Torpédoborec třídy Udaloj
Fregata třídy Admirál Gorškov
Korveta třídy Stěreguščij
Korveta třídy Bujan
Korveta třídy Karakurt
Výsadkové plavidlo třídy Ropucha
Vznášedlo třídy Zubr
Špionážní loď třídy Balzam
Hlídková loď 22160
Loď proti výsadku diverzních skupin třídy Grachonok
Minolovka třídy Alexandrit
Loď k navádění/datové podpoře řízených střel Maršál Krylov
Ponorky jsou v pěti konstrukčních třídách:
Borej
Oscar
Akula
Kilo
Lada
Jak již bylo vidno na fotografiích z oficiálního spuštění poslední ponorky třídy Borej, jednou z nejutajovanějších konstrukcí je lodní šroub. Ten může vyvolávat hluk, nebo ho minimalizovat stejně jako poskytnout ponorce patřičné zrychlení. Proto i při návštěvě prezidenta Vladimira Putina byl lodní šroub úplně zakryt čtvercovou konstrukcí, nikoliv jen plachtou, aby nebyly detekovatelné parametry a tvar šroubu.
Ale o co vice se Rusko věnuje ponorkám, o to více je na to špatně s hladinovými plavidly. Námořnictvo je finančně nejnáročnější jednak z důvodu velikosti technologií, a pak kvůli počtu osob na jedné lodi, kdy u letadlových se to pohybuje v řádu tisíců. Druhé je letectvo, a to ani ne tak početně, ale technologicky, na posledním místě je obvykle pozemní vojsko, sice početné, ale technologicky nejméně náročné v porovnání s letectvem nebo námořnictvem. Ale v mnoha operacích se jeden bez druhého neobejde.
Rusko tedy bude muset zmodernizovat námořnictvo, nebo se také může skončit na smetišti dějin.
Zdroj: eng.mil.ru, navalnews.com, ukrinform.net