foto: Kremlin.ru / Public domain/Raketa Kinžal a její nosič MiG-31
Rusko používá proti Ukrajině i hypersonické střely Kinžal, tu však okupanti použili už dříve. Ve čtvrtek vypálili Rusové asi 80 raket včetně Kinžalu proti ukrajinským cílům a výsledkem je nejméně 6 mrtvých civilistů.
Rusko použilo proti Ukrajině nejspíše poprvé hypersonické rakety Kinžal ve čtvrtek 4. května 2023. O sestřelení jedné z raket Kh-47M2 Kinžal nad hlavním městem Kyjev o této skutečnosti informovala ukrajinská armáda. Také Rusko potvrdilo tyto zprávy, když ve stejný den oznámilo vypálení rakety Kinžal na Ukrajinu. Útok touto hypersonickou raketou byl součástí masivní vlny asi 80 střel, které mají dál ničit vybrané objekty a kritickou ukrajinskou infrastrukturu. Podle ukrajinského poradce ministra vnitra Antona Geraščenka tak bylo během čtvrtečního rána směrem k Ukrajině odpáleno až šest střel Kinžal.
Americký Institut pro studium války (Institute for the Study of War), který dlouhodobě monitoruje situaci na ukrajinském bojišti, k celému incidentu uvedl, že Rusko použilo svou hypersonickou střelu proti napadené zemi, i přesto, že jich nemá dostatek. Podle mínění Institutu vycházejícího z dostupných informací totiž zatím bylo vyrobeno jen několik desítek těchto raket. Důvod by mohl být zdánlivě prostý, Rusku pravděpodobně nechybí až tolik finance, jako spíše dostatečné množství potřebných součástek pro produkci raket.
Server Eurasian Times v září minulého roku uvedl, že Rusko má pravděpodobně nedostatek hypersonických střel, mezi které patří kluzák Avantgard a rakety 3M22 Zirkon a právě také Kinžal, protože mu pro jejich výrobu chybí potřebné mikročipy. Ukrajinský premiér Denys Šmyhal proto odhadoval, že Rusko disponuje jen asi ,,čtyřmi tucty" hypersonických raket, tedy 48 kusy. Z hlediska Kremlu proto příliš nedává smysl střely posílat na ukrajinské cíle, pokud by jich opravdu mělo jen takto malý počet.
Rusko má nicméně s raketou Kh-47M2 Kinžal další plány. Chce je totiž integrovat do modernizovaných nadzvukových strategických bombardérů Tu-160M, ale také stíhacích Su-34 a především víceúčelových Su-57, které mají údajně schopnosti stealth. Prozatím jsou známým nosičem této střely těžké nadzvukové letouny MiG-31 a strategické bombardéry Tu-22M3M. Zabudování střely vzduch-země Kinžal do širšího množství letounů by z ruského pohledu určitě dávalo smysl, protože vzhledem ke své rychlosti, která má údajně přesahovat 10 Mach (asi 12 348 km/h).
KH-47M2 Kinžal konstruovaný pro útok na systém Patriot
Raketa proto pronikne v podstatě jakoukoliv protiraketovou obranou což v kombinaci s její další vlastností, schopností nést jaderné hlavice, představuje potenciální obrovské riziko. Podle ruských zdrojů by totiž střela přímo navržena k ničení systémů protivzdušné obrany hlavních ruských nepřátel, Američanů a jejich spojenců NATO, mezi které patří Patriot, THAAD, ale také protibalistický Aegis. Pokud by proto nebylo možné střelu těmito systémy zachytit a zneškodnit, ale raketa by byla schopná je ničit, mělo by Rusko v rukou potenciálně velmi nebezpečnou a nezničitelnou zbraň.
_09.jpeg "Kyiv City State Administration / Wikimedia comons / CC-BY")
Podle ruských údajů by měl Kinžal být schopen zasáhnout cíle až ve vzdálenosti 2000 kilometrů, k čemuž střele pomáhá její raketový motor. Velkou výhodou Kinžalu je pak skutečnost, že ve všech fázích letu je raketa údajně vysoce manévrovatelná a její směr je určován pomocí inerciální navigace. I přesto je však její přesnost velmi kontroverzní. Podle čínských analytiků však samotné označení rakety za hypersonickou není přesné. Střela totiž kopíruje trajektorii letu balistické rakety a právě díky tomu je schopna dosahovat vysoké rychlosti letu.
Tagy