Ruské rozpočtové problémy zabíjejí sny generálů o neviditelném letounu Su-57

Ruské rozpočtové problémy zabíjejí sny generálů o neviditelném letounu Su-57
Autor: Rulexip – Vlastní dílo. Licencováno pod CC BY-SA 3.0 via Wikimedia Commons|Popisek: PAK T-50|Popisek: Prototyp T-50 v roce 2011
16 / 04 / 2020, 13:00

Moskva kupuje méně letadel, než se původně plánovalo. Su-57 má zatím nezralý design, výrobní linka je malá a neefektivní. To se rychle a levně nezmění.

Ruský prezident Vladimir Putin udělal 14. května 2019 velkou show při návštěvě 929. Státního leteckého testovacího centra Čkalov v ruském regionu Astrachaň. Šest stíhacích letounů Su-57 (polovina všech postavených od roku 2010) doprovázelo Putinovo letadlo Il-96 na cestě z Moskvy do Astrachaně.

Putin ve svém projevu 15. května 2019 řekl, že Kreml v příštích osmi letech koupí ,,mnoho Su-57". Pokud byl Putin ve svém výroku seriózní a ruské ministerstvo obrany se jeho názorem řídilo, mohlo by Rusko brzy vlastnit smysluplný počet stíhačů 5.generace.

Existují však dobré důvody, proč být skeptický. Su-57 stále není vyspělý design, chybí klíčové bojové systémy. Suchoj nezřídil pro tento typ velkou a efektivní výrobní linku. A Moskva téměř určitě nemá peníze na nákup velkého počtu stíhaček stealth.

Po letech pomalého vývoje, požáru jednoho motoru a divadélka s nasazením zjevně boje neschopných letounů v Sýrii, v roce 2018 Kreml oznámil, že zastaví výrobu modelu Su-57 ve prospěch upgradovaných variant věkovité Su-27. Do roku 2027 by Moskva koupila pouhých 16 nových Su-57. Výsledkem by bylo, že ruské letectvo bude mít směšný počet 28 stíhaček stealth.

Ekonomika jistě motivovala změnu plánů. Rusko v roce 2016 utratilo za své ozbrojené síly 70 miliard dolarů. Avšak hospodářský pokles přinutil Moskvu přehodnotit své výdajové priority. „Při přípravě rozpočtu na rok 2016 bylo jasně známo, že tuto úroveň výdajů nelze udržet,“ vysvětlil Mezinárodní institut pro strategická studia.

Vláda se pokusila komunikovat rozhodnutí o omezení výroby Su-57. "Víte, že dnes je Su-57 považován za jedno z nejlepších letadel vyrobených na světě," řekl televiznímu publiku Jurij Borisov, náměstek ruského ministra obrany. "Proto nemá smysl zrychlovat práci na sériové výrobě letadel páté generace."

Rozhodnutí z roku 2018 znamenalo, že ruské letectvo v dohledné budoucnosti nebude provozovat smysluplný počet stíhaček Su-57. Spojené státy a Čína mezitím hromadně vyrábějí stealth stíhače a vyvíjejí nové stealth bombardéry. Putin v květnu 2019 slíbil řešení této nerovnováhy a s tvrzením, že Suchoj snížil náklady na Su-57 o 20 procent, oznámil, že Kreml do roku 2027 koupí 76 Su-57 místo pouhých 16.

Společnost Suchoj nikdy nesdělila, kolik stojí Su-57, a tak stojí za připomenutí, že americký stíhač F-35 stojí zhruba 100 milionů dolarů za kus na moderní montážní lince, která ročně produkuje desítky letadel.

Americká armáda v posledních letech koupila mezi 60 a 70 F-35 ročně jako součást celkového ročního rozpočtu na obranu ve výši 700 miliard USD. F-35 představuje jedno procento amerických vojenských výdajů. Pokud Moskva utratí také jedno procento svého vojenského rozpočtu na Su-57, mohla by si do roku 2027 každoročně dovolit šest letadel a tedy celkem 54 nových stíhačů 5.generace.

Ale to je optimistický předpoklad. Než bude moci sériově vyrábět Su-57, které ruské letectvo může skutečně použít v boji, musí Suchoj dokončit vývoj bojových systémů tohoto typu, integrovat zbraně do letadel, rozšířit montážní linku, a vycvičit dělníky. Grafiky na Russia Today a Sputniku opravdu z Su-57 zabijáka neudělají.

Všechny tyto věci se snadněji řeknou, než udělají. A prostě utrácení peněz nemusí nutně fungovat. Program F-35 nezaznamenal žádné technické, průmyslové ani logistické překážky a zároveň financování projektu probíhalo téměř 20 let.

Samozřejmě je možné, že Putinův okázalý doprovod letadel Su-57 a následné oznámení možné velké nové objednávky nebyly ve skutečnosti spojeny s vážným úsilím vybavit ruské letectvo moderními stroji. Je možné, že to bylo součástí marketingové kampaně pro potenciální mezinárodní kupce. Není náhodou, že se ruský počáteční plán na získání Su-57 pro vlastní potřebu padl s rozhodnutím Indie ukončit společný vývoj a spolufinancování varianty ruského stíhače pro indické letectvo.

Indie utopila ve společném projektu s Ruskem na vývoj letounu 5. generace 5 miliard dolarů, aby byl stroj kompatibilní s jejich raketami a navigačním systémem.

Podle indických generálů je T-50 (původní označení Su-57) drahý: „jeho motor je nespolehlivý, radar nedostatečný a stealth prvky špatně naprojektovány.“ T-50 má velké motory, které minimálně v zadní části stealth koncept poněkud narušují. Dvě nejsilnější zbraně, které jsou pro tento stroj k dispozici, subsonická proti-lodní zbraň Kh-35UEm a supersonická křižující střela BrahMos-A jsou tak obrovské, že se nevejdou do vnitřních závěsů a musí se zavěšovat pod křídla... a stealth vlastnosti jsou v trapu.

Rusko by mohlo doufat, že naláká Turecko, aby se připojilo k programu Su-57 a převzalo roli Indie jako hlavního sponzora. Turecké letectvo objednalo F-35, ale americká vláda zablokovala objednávku kvůli rozhodnutí Ankary koupit ruské systémy protivzdušné obrany S-400, jejichž senzory by mohly shromažďovat citlivá data o F-35.

Ale vstup do programu Su-57 magicky nevyřeší problémy tohoto stroje. Su-57 má zatím nezralý design, výrobní linka je malá a neefektivní. To se rychle a levně nezmění. A i u vojenské techniky platí parafráze slavné věty legendárního konstruktéra F1 Colina Chapmana, že „cílem závodního auta je vyhrávat. Pokud se to nepovede, byla to ztráta času, peněz a úsilí.“

Zatím je Su-57 pouze mediální hvězdou ruské propagandy, ale stále více to vypadá, že významnou roli u ruského letectva hrát nebude.

 

Zdroj: The National Interest, Business Insider

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace