Autor fotografie: armyinform.com.ua – https://armyinform.com.ua/2022/03/21/u-zaporizkij-oblasti-vpolyuvaly-vladimira/, CC BY 4.0|Popisek: Zničený T-90 na Ukrajině
Po celá desetiletí byl ruský T-90 vnímán západními pozorovateli jako nic jiného, než jen poněkud vylepšený T-72, který se již v roce 1991 ukázal jako zcela nepoužitelný proti západním zbraním během první války v Perském zálivu, kdy byly irácké jednotky Národní gardy vyzbrojené T-72 stříleny jako kachny.
Stejně se dá dívat i na ostatní konstrukce, které byly založeny na modernizovaném základu T-72, jako je polský PT-91 Twardy, což není nic jiného než vylepšená verze „slabého“ designu. Samozřejmě že ne všichni souhlasili a jsou tací, kteří tvrdili, že skutečnost, že T-90 je vybaven moderními technologiemi, znamená, že musí být považován za zcela odlišný model, přestože má podobný vzhled a základ jako jeho starší předchůdce. Nejběžnějším argumentem, který obránci T-90 rádi používají jako příklad, je skutečnost, že T-90 obsahuje systém aktivní ochrany Štora-1 a ve spojení s vylepšeným pancéřováním je T-90 zcela jiný stroj než jeho předchůdce T-72, a navíc se zcela odlišnou úrovní ochrany. Ale T-90 byl poprvé představen jako T-72BU a až pro zařazení v roce 1992 byl přeznačen pro účely marketingu a propagandy. Po smrti hlavního konstruktéra tanku Vladimíra Potkina tank T-90 dostal jméno „Vladimir“.
Video: YouTube
Ale všechny spekulace byly samozřejmě umlčeny poté, co výsledky T-90 v aktivním boji hovořily samy za sebe, a to ne v dobrém slova smyslu. Všechna vylepšení začleněná do novějšího modelu jej zjevně nezachránila před jeho dědictvím a stejně špatnou pověstí jeho předchůdce, když byl konfrontován se západními protitankovými zbraněmi.
Samozřejmě, zarytí obránci by se pravděpodobně pokusili namítnout, že v obou případech bylo špatné předvedení se T-72 v Pouštní bouři a T-72 i T-90 na Ukrajině z velké části způsobeno špatným výcvikem a schopnostmi posádky tanku, a tedy neodráží samotnou konstrukci tanku.
Jsou známy z internetu záběry ze Sýrie, kdy tyto tanky odolávají zásahům PTŘS, stejně jako ztráty tureckých tanků Leopard. Ale u T-90 se jednalo o aktivizaci vnější ochrany proti přímému zásahu, nikoliv shora naváděných střel, u Leopardů o absolutní selhání velení jednotek a navíc ničení letectvem, což se nedá porovnávat s klasickým tankovým nebo pozemním bojem.
I když je takový argument do jisté míry pravdivý, skutečnost, že samotné tanky jsou stále snadno zničitelné západními protitankovými zbraněmi, rozhodně nevypovídá o jejich obranných schopnostech, a to zejména v případě novějšího T-90, u kterého se předpokládá, že jeho úroveň ochrany byla zvýšena, a přesto ho v boji potkal stejně neslavný osud jako jeho předchůdce T-72. Kromě vnější ochrany a zmenšené siluety je nutno vždy mít na paměti, že u tanků sovětské/ruské konstrukce je munice uložena ve věži společně s osádkou, a pokud dojde k probití vnější ochrany, je výsledek jednoznačně fatální.
Zdroj: Battle Machines, Clorox, redakce SM