Ruské tvrzení o genocidě na Donbasu je lehce vyvratitelná lež, říká politolog Karel Svoboda

Ruské tvrzení o genocidě na Donbasu je lehce vyvratitelná lež, říká politolog Karel Svoboda
Autor: armyinform.com.ua, CC BY 4.0|Popisek: Válka na Ukrajině
15 / 05 / 2022, 13:00

SM přináší rozhovor s politologem Mgr. Karlem Svobodou, Ph.D. z Katedry ruských a východoevropských studií Institutu mezinárodních studií FSV UK, který poodkrývá, zda na Donbasu skutečně probíhala genocida, jak neochvějně tvrdí Kreml, či na jakých faktorech bude záviset možný úspěch ruské ofenzivy na východě Ukrajiny.

Pane doktore, válka na Ukrajině trvá již přes 2 měsíce. Invazi, v ruském podání ,,speciální vojenskou operaci", odůvodnil Vladimir Putin mimo jiné údajnou genocidou ruskojazyčného obyvatelstva na východě Ukrajiny ze strany kyjevské vlády. Je na tomto tvrzení něco pravdy, nebo jde o zcela vymyšlenou záminku?

Stačí se podívat do údajů OSN, co se týče civilních obětí konfliktu na Donbasu. Celkový počet mrtvých civilistů byl 3500 z toho drtivá většina v prvních dvou letech konfliktu (včetně 300 lidí ze sestřeleného letu MH17) Jednalo se slovy o sedm osob, přičemž v posledních letech měly počty zabitých i zraněných tendenci klesat. Podotýkám, že se jednalo o oběti na obou stranách. Čili ruské tvrzení o genocidě je velmi lehce vyvratitelná lež a záminka. Největší počet obětí pak byl pochopitelně v letech 2014 a 2015. Když se podíváme na akce „separatistů“ těsně před válkou, byla tam vidět velká míra improvizace až fušerství – „evakuace“ civilistů do Ruska, kteří následně prostě nevěděli, proč je kdo odváží, „útoky“ na představitele tzv. DNR (zvláště scéna, kdy luxusní SUV bylo zaměněno za staré sovětské auto, které bylo následně vyhozeno do vzduchu jako „důkaz“ ukrajinského terorismu, byla až zábavná).  

Dalo se celé válce nějakým způsobem zabránit? Měl podle Vás například Západ a NATO udělat větší ústupky Rusku a dát bezpečnostní garance, které si přálo?

Zpětně vidíme, že ve fázi, kdy Rusko, respektive Vladimir Putin, vzneslo svoje požadavky, už válčit chtěl. Požadoval prakticky návrat před rok 1997, zákaz vstupu jakékoli země do NATO (Rusko zemím jako je Ukrajina, ale i třeba Česká republika nepřiznává to, že by se samy mohly rozhodovat, proto striktně mluví o rozšiřování NATO). To, že Ukrajina do NATO nebude schopna vstoupit, i kvůli odporu Německa či Francie, věděl velmi dobře. Ostatně, stačí se podívat na to, jak vlažně obě země přistupovaly k podpoře Ukrajiny. Navíc je u Putina vidět i jeho nenávist vůči čemukoliv, co připomíná ukrajinskou státnost, kulturu a národ vůbec. Důvodem spíše bylo to, že se Ukrajina stále více blížila Západu a odcházela od Ruska. Civilizačně, organizačně i ekonomicky. A Putin to cítil jako ohrožení. Nemyslím si proto, že byla jakákoli šance nějakými ústupky válku odvrátit. 

Dosáhl ruský prezident Vladimir Putin za dobu trvání konfliktu alespoň nějakých dílčích úspěchů, které by doma mohl ,,prodat"?

Ano a ne. Ano potud, že je ruská propaganda schopna za úspěch prodat cokoli, pokud to bude potřeba. Ale třeba i z velmi šedivého projevu 9. května bylo vidět, že sám není schopen nic jako zásadní průlom. U Kyjeva či u Charkova Rusové neuspěli, Donbas prozatím také vzdoruje. Dokonce ani ten Mariupol nemůže označit za úplně ovládnutý. 

Na jakých faktorech bude z Vašeho pohledu záviset ruský úspěch v rámci ofenzivy na východě Ukrajiny?

Na schopnosti změnit taktiku, na tom, jestli Rusko dokáže aktivizovat další zdroje, na morálce a celkovém stavu ruské armády, na vnitřních poměrech v zemi. Propaganda sice do Rusů horem dolem hustí svoji verzi o tom, že Rusko se jen brání a hrozil mu útok ze strany Ukrajiny a NATO, ale i to se časem může zaseknout a lidi se mohou ptát, jestli jim válka v sousední zemi stála za ty mrtvé. Ale nezapomínejme na to, že Rusko je pořád ohromná země, která, i přes sankce, je schopna leccos vyrobit, svoje ztráty do nějaké míry nahrazovat. A i když by jim hypoteticky došly sofistikované zbraně, stále i ty málo sofistikované jsou schopné zabíjet. Z ukrajinské strany půjde prakticky o ty samé faktory – schopnost využít západních dodávek zbraní, to, kolik budou mít vojáků, jestli to země bude zvládat vnitřně atd. Faktorů, které mohou rozhodovat, je spousta.

Za jakých okolností může realisticky dojít k k mírovým rozhovorům na nejvyšší úrovni mezi oběma znesvářenými stranami?

Pokud jedna či druhá strana získá pocit, že prohrává, nastanou opravdová jednání. Ta současná jsou spíše takovou snahou ukazovat „že jednáme“. Rusko vyslalo Vladimira Medinského jako hlavního vyjednavače, čímž už od začátku dávalo najevo, že až tak moc o jednání vlastně nestojí. Ale i ty požadavky jsou zatím nekompatibilní. Rusko požaduje od Ukrajiny jako „kompromis“, aby odstoupila kus svého území, Ukrajina požaduje návrat do hranic z doby před rokem 2014. Mám takové obavy, že to bude trvat ještě dlouho, ale v tomto směru jsem špatný prognostik.

Jak je pravděpodobné, že do války bude zataženo Ruskem i Moldavsko a otevře se proti Ukrajině nová fronta z Podněstří? Může to mít pro Ukrajinu z vojenského pohledu zásadnější důsledky?

Bohužel, nejsem úplně vojenský teoretik. Na druhou stranu, Rusko, alespoň co vím, nemá v oblasti zrovna omračující sílu. Vyrazit z Podněstří by asi bylo příliš velkým rizikem. Ale to by se mohlo změnit v případě, že by ruská armáda postoupila z Chersonské oblasti na Mykolajiv. Ale zatím to vypadá, že na něco podobného nemá sílu.   

Jaký vývoj lze očekávat v příštích týdnech či měsících? Je Putin v případě nesplněných vojenských cílů použít například taktické jaderné zbraně?

Do hlavy Putinovi nevidím. Nebyl jsem z těch, kdo přesně předpovídal, že Putin v únoru zaútočí, ale ani jsem netvrdil, že to neudělá. Prostě jsem pro taková tvrzení neměl nějakou silnou oporu. Podobné je to i s vývojem do budoucna. Dá se tipovat, že se obě strany budou snažit o nějaký průlom, ale také je vidět, že obě strany jsou konfliktem už celkem dost opotřebované. Výsledkem tak nejspíš bude jakýsi pat, kdy ani jedna strana nebude mít na to tu druhou rozhodným způsobem porazit, ale ani jedna strana se takového cíle nevzdá. Co se týče ruské správy okupovaných území, tam už je, myslím, docela jasně vidět systém identifikace „problémových osob“ a jejich izolace či likvidace. Velmi suše, dochází k jejich poruštění. Použití jaderné zbraně se mi nezdá pravděpodobné z toho důvodu, že Vladimir Putin je stále zjevně přesvědčený, že Rusko může vyhrát i konvenčně. Nedávalo by to logiku. Ale tu nedávala ani ruská invaze proti Ukrajině, přesto se do ní Putin pustil.  

 

 

 

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace