Rusko splácí dluhy. Írán dostane zřejmě S-400, Severní Korea jadernou technologii?

Rusko splácí dluhy. Írán dostane zřejmě S-400, Severní Korea jadernou technologii?
Autor fotografie: GoodFon / Public domain|Popisek: S-400
08 / 08 / 2024, 08:00

Pchjongjang a Teherán výrazně podporují Rusko ve válce na Ukrajině. Rusové na oplátku začínají poskytovat své nejmodernější technologie jako systémy protivzdušné obrany pro Írán.

Severní Korea už zřejmě poskytla Moskvě miliony kusů 152mm dělostřelecké munice, kterou při své spotřebě Rusové intenzivně potřebují. Munice je však poruchová, nepřesná, často exploduje předčasně a ohrožuje samotné obsluhy dělostřeleckých systémů. Pchjongjang dodává Kremlu balistické rakety KN-23 s doletem až 450 kilometrů a bojovou hlavicí o váze 500 kilogramů. Před nedávnem se navíc objevily fotografie samohybného protitankového systému Bulsae-4. V podstatě se jedná o vylepšený ATGM (přenosné protipancéřové střely) na podvozku transportéru M-2010.  

Severní Korea jako největší dodavatel Ruska

 

Narozdíl od Íránu vůbec není konkrétně jasné, co na oplátku Kim Čong-un obdrží. Nejvíce se spekuluje o pomoci s jadernými technologiemi. Pchjongjang jasně disponuje jadernými hlavicemi, ale nikdo neví, jak je severokorejský program daleko. Vzhledem k opravdu velkému rozsahu poskytovaných vojenských dodávek je jasné, že Kim je nedává zadarmo a pomoc Rusů, kteří mají jaderné technologie vyspělé, by se velmi hodila. Na celou situaci reaguje ohrožená Jižní Korea, kde sílí hlasy po vlastních jaderných zbraní pro odstrašení komunistického souseda, ale třeba také stále významnější Číny, která má jaderných hlavic už kolem pěti set. 

 

Polský WPtech píše, že Moskva již začala dodávat do Íránu systémy protivzdušné obrany. A to v době zvýšeného napětí po odstranění politického vůdce Hamásu Haníji přímo v Teheránu. Poláci uvádějí, že není zcela jasné, co vlastně islamisté z Íránu obdrží. Teherán už má čtyři baterie S-300P a stejný počet S-300PMU2. Takže se mluví o dodávaných raketách. Jenže pomoc Íránu je také poměrně významná a Rusové si již v této chvíli vyrábí hybridy sebevražedných dronů Śáhid-136 pod názvem Geran-2. Nutno podotknout, že vedle ruských Lancetů, se kterými mají Ukrajinci obrovské potíže, jsou právě Gerany ty nejpoužívanější UAV na ruské straně. 

Není zcela jasné, zda Teherán dodává na Ukrajinu další výzbroj, ale dluh je sám o sobě již tak dost velký, protože Rusko vůbec není v dobré situaci. Jsou tedy dvě pravděpodobné varianty. Buď jsou dodávány rakety do S-300, kterých mají Rusové na skladech velké množství nebo si Írán vymínil poskytnutí S-400 jakožto top technologie současné protivzdušné obrany Ruska. S-500, byť je již zřejmě na Krymu, ještě zdaleka není prověřený systém. Nevýhodou S-300 je, že všechny rakety mají jen poloaktivní naváděcí systém, kdy je zapotřebí cíl neustále označovat třeba laserem. 

 S-400

Pravděpodobnost dodání ruských S-400 Íránu je vysoká

 

Systém je sice vysoce mobilní, je připravený za pět minut ke střelbě, ale z hlediska moderních technologií je již poměrně zastaralý. Íránci, kteří jsou dlouhodobě pod sankcemi, potřebují nejmodernější systémy, aby se vrátili ke konkurenceschopnosti. Je tedy pravděpodobné, že Rusové budou muset obětovat S-400. Jenže s tím úzce souvisí jiná potíž. Systém je samotnými Rusy mimo jiné označován jako antibalistický. Jenže na Ukrajině se jasně ukázalo, že nestačí na moderní americké a baltické ATACMS. Nejenže S-400 nezvládl ochránit Sevastopol, ale nakonec ani sám sebe. Za poslední tři měsíce jich prokazatelně bylo zničeno více jak deset a Kreml je byl nucen přesunout z Kaliningradu. 

Značný podíl na zničených S-400 mají právě ATACMS, které zřejmě ruské radary nedokáží zachytit včas. Tlak na S-400 byl Ukrajinci vytvořen zřejmě kvůli přicházejícím F-16. Je proto jen otázkou, jak hodně je systém konkurenceschopný, jak hodně by si ve skutečnosti navýšil Írán kvalitu protivzdušné obrany, a zda jsou Rusové Teheránu aktuálně S-400 vůbec schopni poskytnout. V každém případě už Moskva hlouběji klesnout nemůže. Nejsurovější diktátorský režim na světě v Severní Koreji a takřka islamistický fundamentalistický Írán, který podporuje teroristy z Hamásu a agresivní Húsíje. Putin za více jak dva roky dosáhl všeho, co nechtěl. Na severu má NATO v podobě Švédska a Finska, přišel z větší části o západní surovinové odběratele a stal se závislým na Číně. Opravdu slušná práce. 


 

Tagy článku

-->