foto: Mil.ru / Publlic domain/Jaderná ponorka Kazaň Severní flotily
Ruská agrese na Ukrajině zastavila mimo jiné i spolupráci na likvidaci starých sovětských jaderných ponorek, kterou dotovaly západní země. Jen jeden z mnoha důkazů, že Rusko je obr na hliněných nohách.
Arktida, která je z části v oblasti výsostného vlivu Ruska, je jedno z nejvíce kontaminovaných míst na světě. Můžete si vybrat, množství „laskomin" je totiž nepřeberné. Staré ponorkové základny, loděnice, vyřazené reaktory a všude radioaktivní odpad. Mezi nimi dominují potopené jaderné ponorky na dně oceánu i s reaktory. O tom, jak jsou Rusové pořádní, jsme se mohli koneckonců přesvědčit i my sami v roce 1991 po odsunu sovětských vojsk. Třeba v Boleticích nám Sověti nechali mraky nebezpečného toxického odpadu. Jak se říká, kam šlápne noha ruského vojáka, tam sto let nic neroste. Oblast Arktidy je toho zářným důkazem.
Toxická Arktida zamořená ruskými ponorkami
Po rozpadu Sovětského svazu se západní vlády dohodly s Ruskem, že mu pomohou s dekontaminací kdysi tolik obávané flotily sovětských ponorek. Díky této dohodě bylo do začátku tisíciletí podle The Barents Observer demontováno 198 plavidel, což je neuvěřitelné číslo. Naprostá většina z nich byla plná vyhořelého uranového paliva. Po únoru 2022 a útoku Ruska na Ukrajinu se však veškerá spolupráce zastavila. Moskva dokonce arogantně tvrdila, že zvládne asanaci sama. V aktuální situaci v zemi se začíná postupně projevovat přechod na válečnou výrobu a Kreml bude dokonce zvyšovat daně. Na radioaktivní nebezpečí z ponorek prostě nejsou prostředky. Klasické Rusko.
Nejvíc znepokojivá je situace v Andrejevově zátoce, kde se nachází bývalá loděnice pro údržbu ponorek. Nachází se severozápadně od Murmansku poblíž norských hranic. V prostoru se nacházelo 22 000 vyhořelých palivových článků z více než sto ponorek. Většina z nich je uložená v rezavých kontejnerech pod širým nebem. Situace vyšla najevo v roce 1982, kdy do Barentsova moře uniklo 600 000 tun radioaktivní vody. Teprve v roce 2017 se za pomoci Norska a Itálie začalo s čištěním. Na místě se však stále nachází obrovské množství radioaktivního odpadu, protože konec sanace byl naplánován až na rok 2028. V současné době jsou však práce zastaveny.
Radioaktivní ponorky K-27 a K-159 v Arktidě
Sovětský svaz je legendární svými jadernými katastrofami. Tragický Černobyl snad ani není nutné připomínat. Třetí největší jadernou havárií v historii lidstva, hned po ukrajinské nehodě a Fukušimě, byla Kyštymská katastrofa z roku 1957. Při neštěstí explodovala nádrž s 80ti tunami radioaktivního odpadu, protože přestalo fungovat chlazení. Síla výbuchu se odhaduje až na 100 tun TNT. Oběti bezprostředně nebyly, ale radioaktivní mrak se rozšířil stovky kilometrů. Klasicky po způsobu Ruska bylo 10 000 lidí evakuováno až po týdnu. Skutečný počet obětí havárie tak s odstupem času již nejde zjistit.
Na území bývalého SSSR se celkově nachází velké množství lokací, které jsou zamořené radioaktivitou, protože soudruzi k činnosti s atomovou technologií s oblibou využívali vodní zdroje. V Barentsově moři jsou aktuálně za největší nebezpečí považovány staré jaderné ponorky K-27 a K-159. Obě plavidla obsahují čtvrtinu radiace, jaká se uvolnila za měsíc při havárii v japonské Fukušimě. K-27 byla spuštěna na vodu v roce 1962 a ihned tři dny poté došlo k úniku radiace v jednom z experimentálních reaktorů, jež byly chlazeny tekutým kovem. Sovětské námořnictvo se pokusilo ponorku opravit, ale v roce 1979 ji definitivně vyřadilo.
Ponorka byla však příliš radioaktivní na klasický způsob sešrotování a Sověti ji odvekli na jadernou střelnici v Nové zemi, kde ji potopili do hloubky pouhých 33 metrů. V současnosti proto panují obavy, že by mohlo dojít k nekotrolované řetězové jaderné reakci. K-159 se potopila v roce 2003 do hloubky 240 metrů severně od Murmansku, tedy bohaté rybářské oblasti. Stalo se to při plavbě k demontáži a při nehodě zahynulo devět námořníků. Plavidlo má v sobě 800 kilogramů jaderného paliva, žádné zabezpečení a vytrvale rezne. Rizika jsou veliká.
Tagy