Rusko postaví na základě letounu An-12 „gunship“

Rusko postaví na základě letounu An-12 „gunship“
Autor: https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Antonov_An-12BK,_Russia_-_Air_Force_AN1879625.jpg|Popisek: An-12
07 / 07 / 2019, 14:30

Z fóra Army-2019 prosáklo, že Rusko hodlá přestavět některé transportní letouny Antonov An-12 na tzv. „gunshipy“. Vyzbrojeny by měly být 57 mm kanóny, automatickými granátomety i zbraněmi menších ráží.

Pro začátek se dvěma kanóny

Favoritem na hlavní výzbroj má být BM-57 s kadencí údajně až 120 ran za minutu, podstatně modernizovaný derivát původně protiletadlového kanónu a velmi rozšířeného S-60. Ten byl vyvinut původně jako náhrada za kanóny ráže 37 mm a poprvé otestován už v roce 1946.

Pro použití BM-57 nahrává i květnové prohlášení z běloruské výstavy MILEX-2019. Během ní se nechal slyšet Alexander Potapov, ředitel Uralvagonzavodu, že chystají umístění tohoto kanónu i na další platformy včetně letounů. Pro modernizovaný by měl mít k dispozici také řízené náboje s vysoce explozivní náplní odpovídající silou výbuchu 76 mm nábojům. Na cíl mohou být naváděny podle dopředu zadaných souřadnic nebo laserem. Zda by se je případně Rusové pokusili vyzkoušet a případně nasadit na „gunshipy“ však není vůbec jisté.

Vedle toho mají být zkušební An-12 „gunshipy“ vyzbrojeny i nespecifikovaným počtem zbraní menší ráže a automatickými granátomety. Přímo se také nabízí možnost umístění dvojice kanónů do ocasní věžičky, kterou už v minulosti dostaly některé konkrétní letouny stejného typu, byť za jiným účelem. Pro veškerou výzbroj plus nutné konstrukční změny bude případně k dispozici až kolem 20 000 kg, což je maximální udávaná hodnota užitečného nákladu.

An-12: Ruský protějšek Herculese

K prvnímu letu Antonovu An-12 došlo už v roce 1957 a do roku 1973 jich bylo vyrobeno přes dvanáct set. Vzhledem ke své velikosti, možnostem a čtyřmotorové konstrukci jsou nejčastěji přirovnávány právě k americkému transportnímu letounu Lockheed C-130 Hercules.

Letouny An-12 se sice už dlouhou dobu nevyrábějí, ale ruské letectvo je stále provozuje v počtu vícero desítek strojů. Minimálně pro přestavbu několika strojů by to postačovalo. Ostatně Spojené státy nechaly pro své ozbrojené složky od roku 1966 vyrobit jen čtyřicet sedm letounů AC-130 a to nasadily postupně v řadě velkých konfliktů, v nichž podporovaly pozemní jednotky, útočily na plošné cíle a krom jiného ničily vozidla i plavidla. Do budoucna přitom ve státech počítají s třiceti dvěma letouny AC-130J Ghostrider, tedy nikterak velkým počtem na poměry amerického letectva.

Rusko má pak ve výzbroji ještě celou řadu dalších transportních letounů, ale žádný z nich se parametrově neblíží An-12 svou velikostí, či nosností užitečného nákladu – buď jsou o něco menší anebo naopak větší. Mnoho již zastaralých typů navíc nejsou dostupné ve větších počtech. Situaci obecně ohledně transportních letounů nezlehčuje ani politická situace směrem k Ukrajině, kde se nachází výrobce Antonov.

Jediný letoun ke zkouškám?

V první řadě by měl být na „gunship“ přestavěn jediný An-12 a to pro účely nutných zkoušek. Přeci jen Rusové mají v této kategorii letounů jen velmi malé zkušenosti a přijít si budou muset i na všechny postupy. I poté ale zřejmě vznikne jen menší počet letounů. Předpokládá se, že palebné podpory z vyzbrojených An-12 by využívaly ruské speciální jednotky a to včetně Specnaz.

 

Autor: Michal Polák

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace