Autor fotografie: foto: Ministerstvo obrany ČR|Popisek: Na misi v Litvě působí i vojáci aktivní zálohy
Vláda ve středu projedná návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti obrany v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace. Cílem úpravy je zvýšit úroveň připravenosti státu k obraně již v době mimo stav ohrožení státu nebo mimo válečný stav. Týká se opatření evidenčního charakteru, navýšení schopností ozbrojených sil, elektronizace agend zajišťování obrany státu a doplňuje ji novela kompetenčního zákona týkající se zřízení pozice poradce pro národní bezpečnost, kterým byl 21. prosince jmenován Tomáš Pojar, dosavadní poradce premiéra. Současně vláda projedná návrh zakotvení výdajů na obranu ve výši 2 % HPD v zákoně.
Ministerstvo obrany změnu předkládá a odůvodňuje potřebou reagovat na zásadní změny bezpečnostního prostředí v důsledku agresívního chování Ruska, které v únoru 2022 napadlo sousední Ukrajinu, "a které představuje bezprostřední ohrožení bezpečnosti České republiky."
Dále zmiňuje bezprecedentní množství bezpečnostních hrozeb spočívajících v terorismu, nelegální migraci a nestabilitě ve státech v blízkosti členských států NATO a EU, nárůst počtu aktérů včetně nestátních, kteří ohrožují mír, demokracii, občanské svobody, bezpečnost a stabilitu ve světě, hybridní hrozby (dezinformace, kybernetické útoky, vytváření ekonomického, energetického či migračního tlaku) a ohrožení mezinárodního řádu založeného na pravidlech v globálním měřítku. Odvolává se přitom na strategickou koncepci NATO 2022 schválenou v Madridu v červnu 2022, která konstatuje, že "Ruská federace představuje nejvýznamnější a nejpřímější hrozbu pro bezpečnost spojenců a pro mír a stabilitu v euroatlantickém prostoru."
V důvodové zprávě uvádí: "Je nezbytné, aby stát mohl v těchto nových podmínkách reagovat flexibilně, rychle a efektivně i vzhledem k tomu, že varovací doba se zásadně zkrátila. Na základě analýzy průběhu konfliktu a v návaznosti na zvýšenou potřebu zvýšit úroveň připravenosti státu k obraně již v době mimo stav ohrožení státu nebo mimo válečný stav se předkládá návrh na změnu právních předpisů, která umožní vládě realizovat nová opatření a občanům využít právo aktivně se zapojit do přípravy na obranu státu."
Návrh zákona se týká změn Branného zákona, Zákona o službě vojáků v záloze, Zákona o ozbrojených silách České republiky, Zákona o zajišťování obrany České republiky a Zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy.
Novelou branného zákona chce MO umožnit informovat občany mající brannou povinnost (ta vzniká každému občanovi dosažením věku 18 let, a zaniká dosažením věku 60 let) o obsahu branné povinnosti, možnosti jejího dobrovolného převzetí a o další důležitých informacích, které se vznikem branné povinnosti souvisí, a to již v době před provedením odvodního řízení. Cílem je získat schopnost zahájit přípravné práce evidenčního charakteru a zvýšení úrovně připravenosti státu k obraně již v době mimo stav ohrožení státu nebo mimo válečný stav. MO chce získat již v míru povědomí o občanech ochotných bránit stát a možnost naplánovat jejich efektivní vojenskou přípravu. Prostředkem pro efektivní správu informací a komunikaci s občany má být elektronizace vojenské evidence.
Branná povinnost se k 31. prosinci 2021 vztahovala na 5,7 milionu můžu a žen ve věku 18-60 let (55 % populace). Ve vojenské evidenci bylo současně vedeno 1,09 milionu vojáků v záloze, z nichž 86 % ve věku přes 40 let. Každoročně je podle velikosti ročníku ze zálohy dosažením věku 60 let vyřazeno 10-50 tisíc vojáků. MO ale v současné době nemá dostatek aktuálních informací, a v horizontu 20 let dojde ke snížení zálohy na cca 40 tisíc vojáků. Současně s tím klesá kvalita zálohy a její vycvičenost.
Před povinnou vojenskou přípravou chce MO dát přednost dobrovolnému převzetí výkonu branné povinnosti, a k tomu potřebuje zahájit aktivní komunikaci s občany, přičemž řadu údajů stát v informačních systémech veřejné správy již má (zbrojní, řidičské, pilotní průkazy, údaje o sportovcích, atd). Občané, kteří mají brannou povinnost, by mohli požádat o "dobrovolné předurčení" k doplňování ozbrojených sil a na to navazující povinnost vykonat cvičení na základě mimořádného opatření vlády, které by bylo vydáno při zhoršené bezpečnostní situaci, ale stále mimo stav ohrožení státu nebo válečný stav. Mimo mimořádné opatření by mohli požádat o dobrovolné vojenské cvičení.
Vojáků v aktivní záloze bylo ke stejnému datu 3737 (pro rok 2023 počítá MO 4500). MO navrhuje prodloužení dosavadní tříleté doby zařazení vojáka do aktivní zálohy na dobu pěti let, což umožní obsáhnout čtyřletý výcvikový cyklus a následný specializovaný výcvik. Služba v operačním nasazení by se prodloužila na dobu 9 měsíců. Novela zákona o službě vojáků v záloze chce posílit motivační prvky (náborový a stabilizační příspěvek, zvýšení odměn).
Novela zákona o ozbrojených silách ČR rozšiřuje definici operačního nasazení ozbrojených sil v zahraničí (proti vnějšímu napadení, plnění úkolů v prostředí ohroženém bojovou činností, při jiných závažných situacích ohrožujících bezpečnost ČR a plnění úkolů při jiných závažných situacích, které ohrožují životy, zdraví, nebo značné majetkové hodnoty nebo životní prostředí). Doplňuje se možnost použít vojenské zbraně a zvláštní prostředky k zamezení letu bezpilotních letadel, mj. podle zkušeností z konfliktu na Ukrajině. Novela rozšiřuje možnosti zabezpečení letecké dopravy při zabezpečování činnosti bezpečnostních sborů ČR a zavádí pojmy vojenská drážní vozidla, vojenský vlak a mimořádný vojenský vlak, které dosud v oblasti vojenské dopravy definovány nebyly.
V souladu s programovým prohlášením vlády MO navrhuje zřídit pozici "Poradce pro národní bezpečnost" jako nadresortní koordinátor boje proti hybridním hrozbám, dezinformacím a dalších závažných nadrezortních bezpečnostních problematik. Na Úřadu vlády České republiky vznikne platforma pro koordinaci a komunikaci mezi subjekty bezpečnostní politiky s cílem zajistit užší spolupráci zpravodajských a bezpečnostních složek a efektivní postup proti dezinformacím a hybridním hrozbám.
"Dlouhodobě tady takováto funkce chyběla, v zahraničí je běžná a její význam vzrůstá v posledních měsících, kdy se musíme potýkat se změnami bezpečnostní situace," uvedl ke zřízení této pozice před vánočními svátky premiér Petr Fiala (ODS). Poradcem pro národní bezpečnost byl 21. prosince jmenován Tomáš Pojar, poradce premiéra a prorektor vysoké školy CEVRO Institut.
Vláda také projedná návrh zákona ofinancování obrany České republiky, jehož cílem v souladu s programovým prohlášením vlády zakotvit v zákoně výdaje na obranu ve výši min. 2 % HDP. "Zakotvením tohoto pravidla v právním řádu bude dán zároveň (především) základ pro plynulé financování strategických projektů armády bez vazby na jejich přísně časově v určitém rozpočtovém roce určené a poté v praxi obtížně realizovatelné dokončení, pro možnost stabilizace příslušných plánovacích dokumentů na úseku obrany České republiky a pro snazší prognózy výše výdajů na obranu státu i za hranicí střednědobých výhledů."
S ohledem na specifičnost strategických akvizic také MO navrhuje, aby nároky vzniklé ze strategického projektu armády v rámci jednoho programu (podle § 13 odst. 3) mohly být použity na jiný strategický projekt armády v jiném programu, a to z důvodu flexibility využívání zdrojů na financování obrany České republiky.
Zdroj: vlada.cz; odok.cz