Rusko se v nasazení obrněné techniky učí z vlastních chyb, neumí jen vyměnit nejvyšší velení

Rusko se v nasazení obrněné techniky učí z vlastních chyb, neumí jen vyměnit nejvyšší velení
Autor fotografie: Mil.ru, CC BY 4.0|Popisek: T-90M
22 / 06 / 2023, 13:00

Napadením Ukrajiny ve ,,speciální vojenské operaci“, a již předtím v podpoře separatistických tendencí nebo obsazením Krymu ruská armáda testovala své možnosti a schopnosti. Ale experiment se evidentně nezdařil, protože ve zmíněných operacích se jednalo o jiný typ boje, než je frontové nasazení pravidelné armády. Protože dříve měli úspěch, proto jsou až příliš často nasazování výsadkáři nebo příslušníci speciálních sil SPECNAZ, ale vzhledem k jejich početnímu stavu, výzbroji a výcviku je sice „úkol splněn“, ale početně jsou decimováni bez včasné náhrady.

Ani tankistům či vojákům motostřeleckých/mechanizovaných jednotek se přirozeně nechce umírat. A dle posledních analýz publikovaných na Západě, vysoké ruské ztráty, určitě na počátku války, nejsou způsobeny ani tak výkonností ukrajinské armády, dominancí dodaných západních technologií nebo zoufalým stavem ruské techniky, ale především ruským špatným velením a použitím rozhodování poplatnému době zhruba před třiceti lety. Velitelé na nejnižší úrovni mají slepě poslouchat rozkazy od „zeleného stolu shora“ bez možnosti aplikace svých rozhodnutí a modifikace dle konkrétní a okamžité situace na bojišti. Možná i proto jsou Wagnerovci úspěšnější než ruská armáda a možná proto existuje napětí mezi prezidentem Vladimirem Putinem a ministrem obrany Sergejem Šojguem.

Když Rusko v roce 2022 zahájilo rozsáhlou invazi na Ukrajinu, agresivně posouvalo své hlavní bojové tanky a lehčí, ale těžce vyzbrojená bojová vozidla BMP, BMD a BTR. Ale klasickou taktickou chybou ruské obrněnce postrádaly dostatek doprovodné pěchoty, aby detekovala a s předstihem ničila hrozby, především v zastavěných oblastech a jejich okolí.

To vedlo k rychlým, katastrofickým ztrátám – a přispělo k tomu, že Rusko dosáhlo milníku 2 001 hlavních bojových tanků, které byly vizuálně potvrzeny jako zničené, zajaté nebo opuštěné do 30. května 2023. Tyto údaje se však opírají o informace z Blog Oryx, jejichž věrohodnost a ověřitelnost může být sporná. Každopádně ztráty jsou vysoké.

               

                                                           Zdroj: Wikimedia Commons, volné dílo

 

Květnová zpráva britského think tanku „Royal United Services Institute“ (RUSI) však objasňuje, že ruské tankové jednotky nyní většinou používají opatrnější taktiku s podporou pěchoty a využívají technologie a techniky, které implicitně snižují účinnost i vysoce výkonných střel JAVELIN dodávaných z USA. Zpráva je založena na zjištěních o ruské technice prostřednictvím rozhovorů s různými osobami, včetně dvou členů ukrajinského generálního štábu, zástupce velitele severního velení Ukrajiny, zástupce velitele brigády a tankového praporu a ukrajinské posádky tanku.

Odhady jsou, že z více než 2 000 ruských tanků, bylo 62 % považováno za trvale zničené, dalších 27 % bylo potvrzeno ukořistění Ukrajinou a zbytek byl označen jako opuštěný nebo těžce poškozený. Ztráty bojových vozidel pěchoty byly podobné, ruská armáda přišla o 2 372 vozidel BMP, BMD a BTR-82A.

Ukrajinská pěchota vyzbrojená protitankovými střelami dlouhého dosahu – zejména střelami JAVELIN naváděným na teplo (IR), střelami NLOS s prediktivním naváděním kratšího doletu a ukrajinskými laserem naváděnými SRUGNA-P (v exportní verzi SKIF) – zaznamenala na začátku bojů vysokou úspěšnost v ničení ruské obrněné techniky. Ukrajinské zdroje ale později uvedly, že nepřímá dělostřelecká palba naváděná drony ve skutečnosti měla ještě větší úspěšnost než protitankové střely.

Dalšími, kdo měl vliv na ruské ztráty, jsou protitankové miny, protitankové střely kratšího dosahu, civilní kvadrokoptéry shazující protitankové granáty a ukrajinské tanky – které se utkaly s ruskou technikou v bitvách kolem Kyjeva, Černihiva a Volnovachy. V současnosti by měly ruské jednotky používat „výrazně vyvinutou“ taktiku zaměřenou na minimalizaci ztrát tím, že je drží v podpůrné roli. Primárním úkolem je nyní přímá palebná podpora tanků umístěnými cca 2 kilometry od ukrajinských pozic, mimo dosah protitankových zbraní kratšího dosahu. Na tuto vzdálenost ruští tankisté pomocí své optiky zpozorují nepřátelské pozice a ničí je přímou palbou. Už se nejedná tedy o taktiku z dob „studené války“, tanky vpřed, ale jedná se o aplikaci situačního povědomí. Jedním z příkladů sebezničující staré taktiky je zničení anihilace 155 Brigády ruské námořní pěchoty při zimní ofenzívě u Vuhledaru. Ruské tanky najížděly opakovaně do jednoho místa, kde již stála řada jiných a zničených. A znovu a znovu.

                                     

                                                                                Video: YouTube

 

V současnosti jsou především tanky ve vyčkávací pozici, provedou rychlý výjezd a palebný přepad na dříve identifikované cíle a maximální rychlostí se stahují do chráněných pozic. Ruské tanky, zejména staré, se také používají jako dělostřelectvo nepřímé palby. Jsou dostupné informace o tom, že ačkoli je toto použití „neefektivní“ kvůli jejich nízkému úhlu palby, tanky jsou dostatečně chráněny, aby poskytovaly nepřímou podporu v oblastech s vyšším rizikem, kde by dělostřelecké a muniční konvoje byly vystaveny vážnému riziku zničení, zejména při leteckých útocích, nebo protibateriové dělostřelecké palbě. Výhodou je pancéřová ochrana a v porovnání se stále používaným taženým dělostřelectvem, mobilním, byť s nutností sesednout, a minomety i mobilita tanků.

I zastaralé tanky T-54/55 a T-62/64, které Rusko nasadilo na Ukrajinu, představují vážnou hrozbu na bojišti, když existuje omezený počet protitankových řízených střel patřičného dosahu. Jejich ráže děla v kombinaci s pohyblivostí jsou účinnější v mnoha rolích palebné podpory než většina BMP s menšími děly kratšího dosahu. Starší tanky bez vysokých nákladů na náhradu se také často používají v městských bojích, kde je zásah na krátkou vzdálenost nebo shora a přepady z boku natolik běžný, že jsou eliminovány výhody moderních tanků s vynikající optikou a čelním pancéřováním.

K občasným soubojům mezi tanky na Ukrajině obvykle dochází na krátkou vzdálenost, od jednoho kilometru až po pouhých 50 metrů. Obvykle je vyhraje tank, který si všimne toho druhého a vystřelí jako první, jak tomu již dlouho v historii bylo. Ukrajinští tankisté a operátoři PTŘS hlásí, že zásah do bodu mezi věží a čelním pancířem s největší pravděpodobností vede k okamžitému zničení ruského tanku.

Znemožnění mobility zaměřené na tankové pásy a pojezdová kola je však také extrémně účinné, protože znehybněné tanky v první linii, které nelze okamžitě odtáhnout, jsou téměř nevyhnutelně ničeny přesnou dělostřeleckou palbou nebo malými drony shazujícími granáty do poklopů, které nechala prchající posádka otevřené. To znamená, že pokusy získat opuštěné tanky často vedou k „rozšířeným potyčkám na obou stranách“. Co je však znepokojivé, Rusko má údajně určitý úspěch s protiopatřeními, jejichž cílem je eliminovat na teplo naváděné (IR) střely typu JAVELIN dodávané USA – pravděpodobně nejdražší a nejvýkonnější PTŘS poskytnuté Ukrajině.

Jednou z možností je nasazení za soumraku a svítání (když termokamery mohou mít obtíže s rozlišením vozidel), aby se tím výrazně snížila pravděpodobnost zničení a také použití speciálních krytů minimalizujících infračervenou stopu, které jsou účinné v ochraně proti vyzařování tepla do okolí, minimálně dokáží tepelnou stopu přesměrovat na jiné místo.

Je evidentní, že pro budoucí boje se ruské jednotky poučily, ale stále jsou nenahraditelné protitankové zbraně, jako RPG, PTŘS, protitankové miny nebo dělostřelectvo. Klíčem je jejich použití a taktika nasazení, jak obrněných vozidel, tak protitankových zbraní. A do toho se započítávají i ženijní opatření, jako protitankové příkopy. Válka je stále válka, formy a metody se mění dle dostupných technologií a velitelů.

Je jisté, že Rusko má v boji s Ukrajinou nyní větší materiální a technické možnosti, (nikoliv technologické) a že Ukrajina bude postupně stále závislejší na západních dodávkách a technologiích. Je Západ schopný toto zajistit?

 

Zdroj: popularmechanics.com, defensenews.com

 

 

 

 

 

Tagy článku