foto: Mil.in.ua / Public domain/Bulsae-4
Míra vojenské pomoci Pchjongjangu Moskvě je stále vyšší a lze ji považovat za ekvivalent toho, jak Rusům dochází zásoby a nestačí vyrábět nové produkty. Hlouběji už Moskva nemůže klesnout.
Severní Korea je jednoznačně nejtvrdší diktaturou na světě. Země je často označována za jeden velký koncentrační tábor a spojenectví s ní jen svědčí o tom, kam až klesl režim Vladimira Putina. Kreml zřejmě dostává od Pchjongjangu až miliony kusů 152mm munice, kterou Rusko potřebuje do svého dělostřelectva. Přestože se hodně mluví o nespolehlivosti severokorejských střel, Rusové je přesto nadále berou. To, že mohou ohrožovat i obsluhu děl zjevně opět vůbec není důležité. Náboje jsou totiž zřejmě velmi nepřesné a často ohrožují prostory, kde se vyskytují jednotky agresora.
Bulsae-4 jako izraelský Spike
Podle WPtech dostává Moskva ze Severní Koreje balistické rakety KN-23, které mají podobnou pověst jako dělostřelecká munice. Jedná se o taktickou raketu krátkého doletu, která se výrazně podobá ruskému Iskanderu-M. Předpokládaný dolet je 450 kilometrů a bojová hlavice by měla vážit 500 kilogramů. Jedná se tedy o velkou nálož. Ukrajinci zdokumentovali její výbuch v Kyjevské oblasti, kde zanechala kráter o průměru čtyřiceti metrů. Rusové ji odpálili zřejmě přímo na Kyjev, ale netrefili se. Z hlediska Pchojngjangu se jedná o moderní zbraň, která byla představena v roce 2018.
Severokorejci dokonce při zkouškách KN-23 odpálili z železnice a to až do výšky 50 kilometrů. Jednalo se o poměrně neobvyklou záležitost, protože mnohem používanější jsou mobilní verze. Rusové střelami disponují již od října 2023. Na konci července 2024 bylo na frontě spatřeno s největší pravděpodobností vozidlo Bulsae-4, případně jeho novější varianta Bulsae-6. Podle TWZ se jedná o severokorejský samohybný protitankový raketový systém, který byl vyfocen ukrajinským leteckým průzkumem. Bulsae má osm kontejnerů s raketami NLOS v otočné věži. Systém by měl být instalován na transportéru M-2010.
Rakety NLOS jsou na podobném principu jako izraelský Spike. Střela je ovládána za letu obsluhou stroje předtím, než se zaměří na cíl a navádí se sama. Velkou výhodou je schopnost útočit shora a zaměření na cíl může proběhnout až v polovině letu. Z výše uvedeného logicky vyplývá, že navádění je optické a probíhá skrze tenký drát, který se odvíjí v rámci letu střely. Stále se jedná o poměrně standardní záležitost používanou především Rusy. Dolet střel a jejich účinnost by měla být až na vzdálenost deseti kilometrů. Vzhledem k tomu, že se prakticky jedná o lepší ATGM, je to velmi slušný parametr.
Bulsae-4 jako ruská z nouze ctnost
TWZ uvádí, že by nemuselo jít o první identifikaci Bulsae-4, protože podle neověřených zdrojů již byl systém použit proti bristké samohybné houfnici AS-90, jak je zmíněno ve výše vloženém příspěvku ze sítě X. Vzhledem k všudypřítomnosti UAV je ovšem pravděpodobnější, že Bulsae-4 dorazily až v poslední době, protože jinak by byly objeveny mnohem dříve. Nutno podotknout, že Rusové podobný ekvivalent obrněnce nemají a Ukrajinci také ne. ATGM se instalují často na obrněná vozidla, ale takto specializovaný prakticky protitankový prostředek nikdo nemá.
V souvislosti se Severní Koreou se zmiňují i dodávky nejmodernějších MBT P´okp´ung-ho se 125mm dělem s hladkým vývrtem, obrněnec vycházející z T-72. Ve vzduchu však stále visí otázka reálné kvality severokorejské výzbroje. Bulsae-4 vypadá na papíře dobře, ale otázka zní, jaká bude realita. Celkově to ovšem vypovídá o stále tísnivější situaci Rusů. Satelitní snímky potvrzují, že sklady s technikou se vyprázdnily o čtyřicet procent, což zdánlivě není tolik. Je však třeba si uvědomit, že zbytek je do značné míry kanibalizovaný nebo zcela rozložený přírodními podmínkami.
Rusku technika zjevně pomalu dochází a lačně se zřejmě vrhá po té severokorejské, která byla ale vždy podceňována pro své stáří a nemodernost. Severokorejci ještě donedávna na vojenských přehlídkách prezentovali i archaický T-34. Severokorejské zbraně zcela jistě nebudou výdobytky těch nejmodernějších technologií, ale to je Kremlu aktuálně jedno, když sami na frontu posílají stařičké T-55 nebo T-62. V každém případě se pro Ukrajinu nejedná o dobrou zprávu, protože Moskva stále sází na kvantitu, která nakonec může rozhodnout.
Tagy