Autor fotografie: GoodFon / Public domain|Popisek: Su-34
Masivní útok ukrajinských dronů na letiště v Morozovsku přinesl další ztrátu ruského letectva v podobě zničeného stíhacího bombardéru Su-34.
Na Morozovsk podle polského WPtech zaútočilo čtyřicet ukrajinských dronů, z nichž minimálně osmnáct ruská protivzdušná obrana nedokázala sestřelit. UAV úspěšně zasáhly základnu 559. bombardovacího leteckého pluku a kromě zničení jednoho Su-34 odpálily muniční sklad, menší ženijní techniku a řízení letového provozu. Ztráta Su-34 je opět velmi bolestivá, protože jich Rusové dokáží vyrobit maximálně deset ročně. Podle Oryxu jich bylo za celý konflikt na Ukrajině zničeno 32, takže číslo zřejmě bude reálně vyšší. Jestliže jich bylo podle WPtech celkově vyrobeno 163 kusů, z nichž bylo 7 testovacích, ztráty se blíží dvaceti procentům a to je opravdu hodně.
Citelná ztráta dalšího Su-34 v Morozovsku způsobená drony
Letectvo má v konfliktu na Ukrajině velmi omezené využití a letecké souboje jsou takřka passé. To znamená, že ztráty na letadlech jdou na vrub buď protivzdušné obraně, MANPADS (přenosné protivzdušné systémy) jako Starstreak, nebo útokům přímo na letecké základny jako teď v Morozovsku. Rusové mají obrovský problém s tím, že aktuálně nedisponují opravdu účinnou zbraní proti UAV jako je třeba německý Gepard na ukrajinské straně. Kyjev navíc teprve nyní obdržel první stacionární Skynexy z Německa. Jedná se o již opravdu moderní zbraně se speciální wolframovou municí, v podstatě určené proti dronům.
O Ukrajině jistě nelze říci, že by měla top vybavení na obranu proti dronům, ale disponuje značným množstvím radarů, které jsou schopné je detekovat, což je zcela klíčová záležitost obrany proti nim. Kreml se spoléhal na systém Pancir-S1, ale ten se ukázal jako nedostatečný. Schopnost Rusů odrazit útok celého roje dronů je naprosto minimální a Morozovsk je toho opět důkazem. Výše uvedené škody se mohou zdát malé na to, že nad letiště proniklo minimálně osmnáct UAV, ale každé letadlo se počítá a Su-34 zvlášť. Jde i o psychologický efekt, protože Moskva si nemůže být jistá ani na svém území.
Su-34 je jedním z důkazů, jakým problémům v souvislosti se sankcemi čelí ruský vojensko-průmyslový komplex. Do roku 2020 jich Moskva dle WPtech vyráběla v průměru 12 ročně, v roce 2022 se číslo zvýšilo na dvacet, ale v letošním roce dokázali Rusové vyrobit pouhá čtyři letadla, to je opravdu zoufale málo u jednoho z nejuniverzálnějších letadel, jakými Ruská federace diponuje. Su-34 je stíhací (taktický) bombardér, který je kromě svého hlavního účelu schopen podstoupit i vzdušný souboj s přímou palbou a má pochopitelně vybavení pro přímé bombardování pozemních jednotek. Kokpit je pancéřovaný a piloti sedí vedle sebe.
Univerzální ruský Su-34
Su-34 poprvé vzlétl v roce 1990 a do služby vstoupil až v roce 2014, celkem klasický a velký časový odstup v Rusku. Vychází ze stíhacího Su-27. Konstrukce a vybavení ja takové, aby mohl podnikat širokou paletu misí za jakýchkoliv podmínek ve dne i v noci. Pro zvýšení odolnosti je vybaven protiopatřeními vůči PVO a především prostředkům elektronického boje (EW). O jeho univerzálnosti svědčí to, že má nahradit stíhací letoun Su-24 a zároveň dálkový bombardér Tu-22M. Rusové jako vždy u svých letadel kladli důraz na vysokou manévrovatelnost, ale na stíhací letoun je váha prázdného letounu 22 500 kilogramů již opravdu hodně a bude to za cenu právě obratnosti letadla.
Maximální vzletová hmotnost Su-34 je 45 tun, rychlost je Mach 1,8 (asi 2222 km/h). Jedná se o dvouproudový letoun se dvěma motory Saturn AL-31FM1 s přídavným spalováním. Bojový dosah činí 1 100 kilometrů a maximální dolet 4 500 kilometrů. Má jeden 30mm kanón Gryazev-Shipunov se 180 náboji. Disponuje dvanácti závěsníky s kapacitou až 14 tun. Může nést až dvacet bomb včetně klouzavých FAB-3000, se kterými si Kyjev aktuálně neví rady. Su-34 potvrzuje svojí univerzálnost schopností nést rakety s plochou dráhou letu, protiradiační, protilodní střely, rakety vzduch-vzduch a vzduch-země.
Prakticky se jedná o nejuniverzálnější letadlo ruského letectva, ale jeho schopnost podstoupit vzdušný souboj třeba s Gripenem je vysoce sporná. Obecně to až takový problém ovšem být nemusí, protože většina střetnutí letadel se stejně odehraje na dálku a vizuálně se nikdy nespatří. V každém případě při relativně nízkém počtu Su-34 je další ztráta na letišti v Morozovsku velmi citelná. Ukrajinci občas připomínají mravence, který pomalu okusuje ruského medvěda až do úplného vyčerpání agresora.