Autor fotografie: GoodFon / Public domain|Popisek: T-90
Snaha chránit bojová vozidla proti ATGM a UAV je oboustranná, Rusové se ovšem postupně stávají mistry v inovacích. T-90M je toho jasným důkazem.
Vladimir Putin hovoří o T-90M jako o nejlepším hlavním bojovém tanku (MBT) na světě. Na toto téma se dá celkem snadno polemizovat, protože ruský stroj minimálně nemá kvalitní ochranu proti bezpilotním vzdušným prostředkům (UAV) a moderním přenosným protipancéřovým systémům (ATGM) jakými jsou již téměř legendární Javeliny, německé RGW 90, NLAW nebo Spike LR z Izraele. Moskva sice v poslední době začala na T-90M instalovat modernizované systémy Arena, které mají být účinné proti dronům i ATGM, ale to vzbuzuje zcela oprávněné pochybnosti.
Problémy T-90M s ATGM a UAV
Aktuálně existuje jediný prověřený systém na světě, který je proti výše zmíněným zbraním účinný a tím je izraelský APS Trophy, Iron Fist je účinný jen proti ATGM. Ten se již kromě Merkav instaluje na Leopardy 2A8, Challengery 3 a zřejmě bude i na modernizovaných francouzských tancich Leclerc. Dá se očekávat, že budou i na KF-51 od Rheinmetallu a Tel Aviv je dává i na obrněné transportéry Namer. Na ukrajinském bojišti nic takového není. S UAV mají obrovské potíže M1A1 Abrams, Leopardy 2, ale i třeba M2 Bradley nebo Strykery. Úplně stejně jako ruské modernizované T-80BVM, T-72B3 a v neposlední řadě i T-90M.
Podle Military Watch Magazine Rusové plánovali produkci T-90M na 1 300 kusů ročně. Realita ukázala vše jen jako vlhké sny a to doslova. Výroba se odhaduje na něco mezi třiceti a jedním stem kusů za rok. Spíše to nižší číslo. Mezi výhody T-90 patří nízká váha, která se pohybuje kolem 48 tun. To je ve srovnání s moderními západními stroji opravdu málo, ty běžně atakují hranici sedmdesáti tun jako Leopard 2A8, který se dorovnává nejtěžšímu MBT světa Abrams M1A2. Tank má nízkou siluetu a vzhledem k automatickému nabíjení má jen tři členy osádky. Jenže v moderní válce již nízká silueta příliš nerozhoduje, vizuální kontakt ustupuje elektronické detekci, případně té infračervené. A zde T-90M nijak nevyniká.
První T-90M byly dodány Armádě Ruské federace v roce 2020. A při schopnostech Uralvagonzavodu produkovat sériově ve větším množství jakoukoli zbraň jich Rusové doposud nedostali více jak nižší stovky kusů. Tomu odpovídají i čísla na Oryxu, který uvádí 115 zničených a poškozených T-90M. Ukrajinci se prokazatelně zmocnili sedmi strojů. Situace je pro Rusy o to komplikovanější, že se zřejmě již nedostanou k zaměřovacím a termovizním systémům francouzské firmy Thales. Nahrazují je vlastními, zřejmě neporovnatelně méně kvalitními produkty.
.jpg "Zachi Evenor / Flickr")
T-90M má oddělenou větší část munice od osádky
Kromě konečně nainstalované satelitní navigace GLONASS T-90M mimo jiné dostal nový reaktivní pancíř (ERA) Relikt na věži a korbě. Jednotlivé bloky pancíře mají primární úkol přivést k předčasnému výbuchu kumulativní protipancéřovou munici tím, že samy vybuchnou. Jsou naplněny výbušninou, která se aktivuje proražením bloku. Pochopitelně po výbuchu ERA již zbývá jen samotný pancíř. A Rusové zřejmě mají nedostatek i těchto atributů. Výše vložené video ze sítě X ukazuje blok reaktivního pancíře T-90M, kde je místo výbušniny cihla. Pochopitelně by se mohlo jednat o podvrh, ale vzhledem k tomu, co všechno jsou Rusové na svých strojích aplikovat, by se vlastně již nikdo ani nedivil.
Pochopitelně význam takovéto náplně je zcela mizivý. Materiál je křehký a pro protipancéřovou střelu s vysokou kinetickou energií a speciální špičkou to není žádný problém. Ale improvizace se týká obou stran. Absence spolehlivých prostředků obrany proti UAV a ATGM vede Rusy i Ukrajince ke spoustě různých snah, jak sebe a stroje ochránit. Želví tanky agresorů jsou více než známé. Polský WPtech v souvislosti s videem zmiňuje mnohem více bezpečnostních nedostatků, byť je nutné podotknout, že známý problém s utrženými věžemi ruských tanků po explozi uskladněné munice se již T-90M tolik netýká, střely jsou již z větší části od operátorů odděleny.