Autor fotografie: Ukrajinské MO|Popisek: Drony Šáhid-136/Geran-2 letící na nebi (Ilustrační foto)
Na konci minulého týdne webový portál Reuters informoval o masové výrobě nového ruského dronu Harpyje-A1/Garpiya-A1 na základě čínských komponentů. Při bližším pohledu na situaci se kolem nového UAV objevuje mnoho otazníků.
Zpravodajský server Reuters v pátek 13. září 2024 na základě blíže nespecifikovaných vlastních zdrojů a evropských tajných služeb informoval o produkci nového ruského dronu Harpyje-A1 (rusky: гарпия-A1, Garpija-A1). Ke zprávě webový portál neuvedl žádné fotografie nového UAV a pouze specifikoval jeho základní parametry. Nové ruské UAV Harpyje-A1 tak proto má údajně dolet přibližně 1500 km a jeho váha je méně než 300 kg. Zpravodajská agentura v článku zároveň naznačila, že by se nový ruský stroj měl nápadně blížit vlastnostem ruského sebevražedného dronu Geran-2 vycházejícího z íránského UAV Šáhid-136 avšak v jedné významné věci se odlišuje: vnitřních komponentech. Ty mají dle Reuters pocházet z Číny.
Harpyje-A1 versus íránské UAV Šáhid-136 a ruský Geran-2
Pro srovnání je nutno uvést, že íránský dron Šáhid-136 je schopen vykonávat mise do vzdálenosti 2000 km od místa vyslání a jeho váha i s hlavicí obsahující munici by neměla překonat 200 kg. Ruská modernizovaná varianta Šáhidu-136 známá pod označením Geran-2 pak pravděpodobně disponuje o 500 km větším doletem za zachování podobné hmotnosti. Hlavním rozdílem mezi íránským a ruským dronem by měla být poněkud odlišná konstrukce novějšího UAV, ale především rozdílné vnitřní součástky. A právě v odlišných vnitřních komponentech se má od obou strojů lišit nová ruská Harpyje-A1.
Ruský Geran-2 je oproti Šáhidovi vybaven anténou KOMETA, která je schopná přijímat signál z ruského globálního družicového systému GLONASS. Zatímco v začátcích války na Ukrajině byly ruské varianty dronu Šáhid 136 vyráběny na základě součástek dodávaných z Íránu, čehož velmoc využila pro svůj marketing, již v roce 2025 se očekává plně samostatná ruská výroba stroje na základě lokálně vyrobených součástek. I když by proto záhadná Harpyje-A1 měla být podobná oběma UAV, dle informací Reuters by většina komponentů UAV měla pocházet z od čínských výrobců.
Podle informací Reuters ruská společnost IEMZ Kupol měla za rok mezi červencem 2023 a 2024 vyrobit více než 2 500 kusů UAV Harpyje-A1 a podle nezveřejněných zdrojů webového portálu již došlo také k jejich nasazení proti vojenským a civilním cílům na ukrajinské válečné frontě. Hlavní odlišnost v komponentech by podle Reuters měla spočívat v motorech Limbach L550. Ty jsou v současné době vyráběné pravděpodobně na základě licence od německé společnosti Limbach jeho dceřinou pobočkou Xiamen Limbach v Číně.
Ruské UAV Harpyje-A1 s čínským motorem
Podle dokumentů Reuters tak měly být pro UAV Harpyje-A1 do Ruska dodávány pouze komponenty pro motory, které zajišťovaly čínské společnosti Juhang Aviation Technology a Redlepus Vector Industries. Celková hodnota součástek, mezi něž patřily motory, tranzistory nebo náhradní díly, tak měla za poslední dva roky podle webového portálu přesahovat 42 milionů dolarů (asi 953 milionů Kč). První ze společností je již umístěna na sankčním seznamu Británie a USA právě kvůli dodávání komponentů pro výrobu dronů do Ruska.
Na tomto místě je potřeba vysvětlit, že informace týkající se čínských komponentů v dronech používaných pro útoky na Ukrajinu nejsou novinkou. Tento typ motorů byl totiž již dle několika zdrojů prokazatelně v minulosti použit pro pohon UAV Šáhid-136 a pravděpodobně také ruských Geran-2. Kupříkladu Mezinárodní Think Tank Institute for Science and International Security informoval o využití motoru L550, avšak pod označením MD550 pro drony Šáhid-136 ze strany Íránu již ve své zprávě z října 2022. V této logice by proto Harpyje-A1 i Šáhid a Geran mohl pohánět stejný typ motoru.
UAV Harpyje-A1 - více otázek než odpovědí
Ve světle všech těchto skutečností se nám proto v souvislosti s novým záhadným ruským dronem Harpyje-A1 vynořuje hned několik otazníků. Kvůli absenci fotografie dronu není možné prokazatelně určit, do jaké míry se nové ruské UAV podobá Šáhidu-136 nebo Geranovi-2. Vlastnosti jako dolet nebo hmotnost sice mohou být podobné, ale tyto charakteristiky jsou pro popsání dronu nebo alespoň vytvoření představy o jeho schopnostech nedostačující. Portál Reuters totiž nevysvětluje, zda se jedná pouze o sebevražedný zdroj, jako je tomu v případě Šáhidu a Geranu, nebo by se mohlo jednat o UAV vybavené kamerou. V takovém případě by se mohlo jednat o útočný nebo průzkumný FPV dron.
Také samotné označení nového ruského dronu, Harpyje-A1, nahrává dalším možným domněnkám. Íránský dron Šáhid-136 byl totiž původně vyvinut jako kopie izralského UAV Harpy, tedy Harpyje, který se do rukou šiítské velmoci dostal nespecifikovaným způsobem. Je proto možné, že při přenosu informací mohlo dojít k záměně nebo zmatení a některá z variant Geranu-2 poháněná čínským motorem mohla být považována za nový typ ruského UAV. Rusko totiž v posledním roce prokazatelně činilo s Geranem-2 pokusy, když na dron byla umístěna kamera spojená s modemem s ukrajinskou SIM kartou. Není také tajemstvím, že Rusko kvůli sankcím čelí problémům s dovozem součástek pro své zbraňové systémy a vojenskou techniku. Usuzovat však tuto skutečnost pouze z dostupných sdělení Reuters zatím není možné. Nyní je proto třeba alespoň vyčkat na odhalení prvních fotografií nového dronu, které by mohly toto tajemství alespoň trochu rozkrýt.