Rusko vs. Ukrajina. Do jaké míry je myslitelný scénář námořní bitvy?

Rusko vs. Ukrajina. Do jaké míry je myslitelný scénář námořní bitvy?
Autor: Ad Meskens, CC BY-SA 4.0 |Popisek: Fregata Admiral Makarov
18 / 06 / 2022, 13:00

Po rozpadu SSSR a rozdělení černomořské flotily tahá Ukrajina ve vztahu k Rusku za kratší konec. Její námořnictvo zahrnuje pouze malá plavidla. Rusko má k dispozici komplexní škálu hladinových i podhladinových plavidel. I když operace na Ukrajině probíhá dominantně na zemi, jak by dopadl konflikt, kdyby se odehrála bitva na moři?

Situace není tak jednoznačná. Ukrajinská flotila jednoznačně nemůže vyzvat ruskou k boji na otevřeném moři. Též nemá možnost posil nebo doplňování. Rusko by mohlo přesunout některé síly z Baltské nebo Severní flotily. Ale ani toto není jednoznačně možné, protože by v konečné fázi museli proplout tureckými vodami v úžinách Dardanely a Bospor a chování Turecka je v poslední době velmi nevypočitatelné. Takže plavidla by mohla, ale i nemusela dostat povolení k plavbě, a vynucení plavby je válečný akt.

Na hladině i pod hladinou má i tak Rusko proti Ukrajině vyšší palebnou sílu. Pokud by se však námořní bitva měla odehrávat v pobřežních vodách, situace se mění. Obě strany mohou nasadit letectvo, kdy Rusko má silnější, včetně strategických bombardérů, ale též může být aktivováno pobřežní dělostřelectvo. A moderní raketové systémy jsou velmi účinné. O tom svědčí potopení ruské vlajkové lodi v dubnu. Pro Rusko to byla trojnásobná pohana, „slabá Ukrajina“ potopila křižník, potopila vlajkovou loď, a navíc poslala ke dnu Moskvu, což bylo jméno jejich známého křižníku. Rusko tak utrpělo rovněž ztrátu prestiže.

Dalším zásadním problémem boje v pobřežních vodách jsou minová pole. Každá strana, jež vytváří minové pole, by ho měla precizně katalogizovat. To znamená popsat jeho přesnou polohu, rozložení min, jejich typ a případně nastavení autodestrukce, pokud je k dispozici. U námořních min je to i hloubka jejich ukotvení, zda je to minové pole proti hladinovým plavidlům nebo ponorkám. Miny jsou kontaktní (takový ,,ježek“), akustické nebo magnetické. Ale podle ukrajinských informací ruská strana vypouští do moře neukotvené miny, jež jsou unášeny mořskými proudy a stávají se hrozbou pro námořní přepravu. Nelze zaminovat mezinárodní vody a plavební koridory, ale volně plovoucí mina se tam může dostat. Svědčí o tom i nedávný případ z ukrajinské pláže, kdy plavec na minu narazil, samozřejmě nepřežil, bohužel před zraky rodiny.

Pokud by se tedy schylovalo k námořní operaci, Rusko by zřejmě nejdříve nasadilo letectvo či rakety k eliminaci pobřežní obrany. V akci by byly minolovky a pak je otázkou, zda by použilo velká hladinová plavidla, nebo raketové a výsadkové čluny. Stále hlavním cílem by byla zřejmě Oděsa. A k ní se ruská armáda pomalu blíží po souši, za cenu velkých ztrát, ale operace je svým způsobem jistější, než potopení řady lodí i s výsadky na palubě.

Vylákat ukrajinské námořnictvo do hlubokých vod se nepodaří, a i tak by pro ruskou flotilu existovala hrozba raketového úderu. Ale na druhou stranu torpédování ponorkami. A všichni jsou vystaveni hrozbě minových polí a volně plujících min.

Lze tedy předpokládat, že Rusko bude udržovat námořní blokádu v bezpečné vzdálenosti a tlačit dále po souši. Teprve pokud by byla ukrajinská obrana v klíčové oblasti vyčerpaná může zahájit námořní výsadkovou operaci, aby byly eliminovány prvotní ztráty. Historie ukázala, že námořní a námořní výsadkové operace jsou ty nejsložitější a nejkrvavější. Doba bojů hladinových plavidel skončila za druhé světové války, kdy hlavní útočnou roli převzalo letectvo a letadlové lodi. Ale letadlové lode Ukrajina ani Rusko v Černomoří nemá, takže by se jednalo o rakety nebo letectvo z pevniny.

Ale i tak může Rusko flotilou vázat významné ukrajinské síly, jež budou chybět na jiném bojišti. A vzhledem k tomu, jak ukrajinská armáda krvácí, při údajných ztrátách tisíc vojáků denně a nedostatku těžké bojové techniky, je tato „vázací“ taktika pro Rusko výhodná a ze strategického hlediska logická. Menšími silami váže ukrajinskou armádu v určitých oblastech a pak provede přeskupení a úder, ale Ukrajina přeskupit nemůže, protože by vyklidila určitý prostor, jenž by se stal okamžitě zranitelný a cílem útoku.

 

Zdroj: Defence Blog

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace