Autor fotografie: GoodFon / Public domain|Popisek: MLRS TOS-1 Pinocchio
Ověřovat ztráty obou stran konfliktu na Ukrajině jde velmi obtížné. Válčící země čísla záměrně zkreslují, ale je nepochybné, že jsou obrovské. Armáda Ruské federace má ovšem ještě mnohem větší potíže než odpisy v letectvu nebo pozemních jednotkách.
Ukrajinci nedávno “slavili” půl milonu padlých a zraněných ruských vojáků. Číslo je zcela nemožné ověřit a je otázkou, jak hodně se blíží realitě. Ztráty na obrněné technice se blíží řádově nižším tisícům a letectvo přišlo o více než 300 strojů. Kvantifikovat ztráty Ukrajiny už je prakticky nemožné a jediná základní orientace může být podle portálu Oryx. Tento webový portál zničená nebo poškozená vozidla ověřuje minimálně natřikrát a je zcela nepochybné, že reálná zničení a poškození strojů budou na obou stranách s největší pravděpodobnosté mnohem vyšší.
Rusko ztrácí obrovské množství lidí
Sociální sítě jsou plné videí útoků FPV dronů na ruské vojáky. Přesnost ukrajinských operátorů je neuvěřitelná. Bylo by ovšem naivní se domnívat, že Rusové jsou na tom jinak. Jednoduchá UAV se stala nejvražednějším nástrojem smrti na Ukrajině. Snímků vojáků v agónii, smrti nebo zmrzačení je obrovské množství. K provedení úspěšného útoku navíc stačí jen mechanická ruka, útočný granát a kvalitní operátor, z čehož denně plynou zřejmě desítky mrtvých. Zbytek vykonají především ruční zbraně a dělostřelectvo. Z Ukrajiny se stal mlýnek na maso. Jedná se o nejkrvavější a na techniku nejvíc zničující konflikt od íránsko-irácké války. Ekonomické škody budou nedozírné především na Ukrajině, ale díky sankcím plíživě přichází i do Ruska.
Ruská armáda odhadovala trvání konfliktu na maximální dobu několik týdnů. Postupně ztrácela a ztrácí ty nejschopnější jednotky, mezi nimiž jsou především síly speciálních operací a elitní námořní oddíly. Ty jsou proto nyní často nahrazovány minimálně vycvičenými odvedenci. Zásadní ztráty Ruska se ovšem týkají důstojnického sboru. Podle webového portálu 1945 tak již nyní Rusové s jistotou ztratili nejméně 300 000 vojáků, z toho 3 700 důstojníků. 7 generálů, devadesát plukovníků, 220 podplukovníků, 420 majorů, 627 kapitánů, 1010 nadporučíků, 700 poručíků a 130 podporučíků.
Horšící se kvalita důstojnického sboru Ruska
Už nyní lze konstatovat, že při srovnání s Ukrajinou byl konflikt v Afghánistánu pro Rusy procházkou růžovým sadem. Největší ztráty Ruska od druhé světové války na Ukrajině, nutí Moskvu přesouvat další a další jednotky z klíčových lokací federace. Z Vladivostoku, severní hranice s Finskem, Gruzie, Arménie a především z Kaliningradu, asi nejpřísněji střeženého místa v zemi. Pokud se ztráty důstojnického sboru převedou do časové životnosti na frontě, přijde děsivý výsledek. Velitelé přežívají jen velmi krátce. Jeden plukovník zemře průměrně za 8,5 dne, podplukovník 3,3 a majoři s kapitány maximálně dva dny. Opravdu zásadní čísla.
Nemá smysl si dělat iluze o kvalitách ruského důstojnického sboru. Šikana, necitlivost vůči podřízeným, nedostatečná odbornost, alkoholismus. To jsou dost známá fakta o Rusku. V každém případě se pořád jednalo o velitele. Značná část Ukrajinců prochází výcvikem na západě. A výcvik na Ukrajině také není zcela podceňován. Rusové nemají své ztráty moc kým nahrazovat a úbytek členů důstojnického sboru poškozuje ofenzivní i obranné schopnosti Kremlu. Ztráty na poddůstojnickém sboru se vůbec nedají spočítat a kdo něco o armádě ví, tak má vědomí o tom, že poddůstojníci jsou páteří jakékoliv armády.
Dalším limitem Ruska je pak i to, že v jejich armádě byl vždy kladen malý důraz na samostatnost nižších šarží. Jev padajícího exkrementu je v ruské armádě symptomatický. Na současné ofenzivě Ruska je jasně vidět nezkušenost důstojnického sboru. Malé jednotky jsou systematicky posílány na jatka bez jakýchkoliv taktických plánů. Rusové provádějí vytrvalý průzkum bojem v rámci hesla „Nas mnogo". V zásadě se od druhé světové války moc nezměnilo.
Špatné vedení jednotek ke ztrátám logicky vést musí. Velmi důležitá je i důvěra mužstva ve své velitele. A ta podle mnoha informací u Rusů není valná. Zatímco Ukrajinci se v rámci své ofenzivy snažili maximálně chránit své vojáky, Rusko to nezajímá. Na hranicích s Ukrajinou směr Charkov by mělo být dislokováno dalších 300 000 ruských vojáků, což je obrovské číslo, které klasicky vede ruské generály k závěru: „pokud se kácí les, létají třísky."