Ruský Giacint-B je tak nebezpečný, že proti němu Kyjev použije i Su-27

Zásadní rozdíl mezi západním a ruským dělostřelectvem je v dostřelu a přesnosti systémů. Západ jasně vede, jednou z mála ruských výjimek je stará tažená houfnice 2A36 Giacint-B, kvůli které jsou Ukrajinci ochotni použít i Su-27 s GBU-39 SDB.

Česká samohybná houfnice DITA, kterou má ve výzbroji na Ukrajině mimo jiné i brigáda Azov, dostřelí se standardní municí na vzdálenost 39 kilometrů. Francouzský CAESAR, kterým bude od letošního roku disponovat AČR, dosáhne na 42 kilometrů, britská AS-90 je na 25 kilometrech, PzH 2000 40 kilometrů a další často používaný švédský Archer dostřelí do vzdálenosti 35 km. AS-90 je z výčtu jediná zastaralá a Británie je všechny darovala Ukrajině. Kompletní výčet houfnic sahá se speciální municí hravě přes padesát kilometrů. O tom si může Krem nechat jen snít. 

Nemoderní ruské dělostřelectvo 

 

Aktuálně asi nejmodernější, jen byl vyměněn podvozek, ruská houfnice 2S43 Malva je na 25 kilometrech, i když se Rusové chlubí, že s municí s raketovým pohonem má dostřel 70 kilometrů, jsou to jen ruské řeči. Asi jako o stealth technologii Su-57. Aktuálně asi nejpoužívanější pásová houfnice 2S19 Msta-S je na 24,7 kilometru a z modernějších systémů by jen 2S35 Koalitsiya-SV se svým ůdajně 155mm kanónem měla podle Defence Express dosáhnout na 40 kilometrů, jenže těchto systémů má Kreml kriticky málo, také váží jako MBT, tedy 48 tun. Takže jediným systémem s delším standardním dostřelem u 152mm hlavně je 2A36 Giacint-B. 

Giacint-B s dosahem 40 kilometrů 

 

Kremlu nezbývá často nic jiného než na delší dostřel používat 203mm samohybné houfnice Malka a Pion, které byly konstruovány pro jaderné granáty. 2A36 Giacint-B vstoupila do služby v sovětské armádě v roce 1976. Vývoj trval od roku 1968. Celkem jich bylo postaveno 1 500 kusů a základní dostřel činí podle globalsecurity.org čtyřicet kilometrů. Je to 152mm ruská houfnice s nejdelším dostřelem. Také tomu odpovídá délka hlavně, která činí 49 ráží, čímž se blíží západním houfnicím a pochopitelně je to znát na hmotnosti. Tažený systém má téměř deset tun. 

Giacint-B jako protibateriové dělo 

 

Pochopitelně je nabíjení ruční a 2A36 Giacint-B potřebuje k obsluze osm mužů, ale zvládne velmi solidních šest ran za minutu. Zajímavé je určení houfnice, primárně má být protibateriová a i díky jejímu dostřelu si jí Ukrajinci se svým Su-27 a klouzavou pumou GBU-39 SDB důkladně všimli. Prakticky všechny západní houfnice v ukrajinských rukách jsou mimo dostřel ruského dělostřelectva a právě Giacint-B je prakticky jediný, kdo na ně dokáže dosáhnout. Takže kdekoli se 2A36 objeví, Kyjev se jí okamžitě snaží zničit. Jako v níže uvedeném případě. 

Úřadoval Su-27 se dvěma GBU-39 SDB

 

Informaci o likvidaci 2A36 Giacint-B přinesl polský server WPtech. Útok na houfnici provedl ukrajinský Su-27 za pomoci dvou klouzavých amerických pum GBU-39 SDB. Video z útoku lze vidět na odkazu ze sítě X na respektovaných OSINTtechnical. GBU-39B SDB jsou relativně malé pumy o váze 110 kilogramů, ale jsou vysoce přesné. Mají inerciální navigační systém podporovaný GPS a nesou 16 kilogramů vysoce výbušné látky s přesností dopadu na jeden metr. Ukrajinský Su-27 použil dvě GBU-39 kvůli zničení houfnice a skladu munice. 

Slábnoucí ruské dělostřelectvo 

 

Celá událost sama o sobě svědčí o tom, jak Kyjev považuje Giacint-B za nebezpečnou zbraň. Ukrajinské letectvo nepodniká příliš mnoho bojových letů za účelem zničení pozemních cílů. Su-27 Flanker jsou i tak vysoce vytížené a utrpěly citelné ztráty, podle Oryxu 17 letadel. Ale vzhledem k pomalu slábnoucímu ruskému dělostřelectvu, které si musí vypomáhat vysoce nepřesnými a pomalými severokorejskými M-1978 Koksan, Ukrajinci neváhali. Zatímco Ukrajina se spoléhá na méně četnou palbu svých přesných houfnic, Kreml se musí spoléhat na kvantitu a ruské dělostřelectvo podléhá stále většímu opotřebení. Koneckonců UAV už převzaly hlavní roli v konfliktu. Odpis Giacint-B je jen jednou z mnoha čárek.       

 

Tagy