Ruský letoun Su-57 a turecký TF-X se mohou stát konkurenty na světových trzích

Nově vyvíjený turecký letoun TF-X a ruský stroj Su-57 se mohou stát konkurenty na světových trzích, připustil ředitel Federální služby pro vojensko-technickou spolupráci Dmitrij Šugajev.

Rusko už před časem dalo vědět, že je připraveno adekvátně nahradit ,,zmrazenou" dodávku amerických strojů 5. generace F-35 Turecku letouny Su-57. Turecko nabídku nevyloučilo, ale nechává si otevřené i další možnosti.

Soustředí se především na vývoj vlastního stíhače 5. generace, jímž je TF-X, který vyvíjí společnost Turkish Aerospace Industries (TAI) v kooperaci s BAE Systems, AVIC a European Aeronautic Defence and Space Company (EADS). Předpokladem, který se však může ještě změnit, je, že v roce 2025 vzlétne první prototyp a bude samozřejmě nějaký čas trvat, než se letoun dostane do sériové výroby. Uvedené datum je však nutno brát s větší rezervou, protože původní plán vzletu počítal s nereálným datem 2023. Dvoumotorový letoun má být primárně určen k vybojování vzdušné nadvlády a operovat za všech denních i klimatických podmínek. 

Pokud by vsadilo Turecko výhradně na TF-X a odmítlo by potenciální ruskou nabídku na nákup letounů Su-57, staly by se zmíněné stroje konkurenty na světových trzích, prohlásil ředitel Federální služby pro vojensko-technickou spolupráci Dmitrij Šugajev. ,,Nemůžeme perspektivně vyloučit možnost, že pokud Turecko vyvine svůj vlastní stíhač TF-X a oba stroje se dostanou na zahraniční trhy, mohou se stát konkurenty. To je ale normální, my jsme vždy připraveni pro férovou soutěž s pravidly," prohlásil Šugajev.

Rusko by bylo nicméně raději, aby Turecko využilo možnost a koupilo nabízené letouny Su-57 jako ,,jistotu", protože je podle něho dostatečnou náhradou za americké F-35 a projekt vlastního stíhače 5. generace může nabrat citelnější zpoždění. Na druhé straně Turecko dává najevo, že při vývoji stíhače TF-X nechce být závislé na druhých zemích a vypadá to, že sází v prvé řadě právě na domácí řešení.

Rusko se snaží vymezit si sféru vlivu prodejem zbraní, jako jsou letouny nebo rakety PVO, Turecko jako jedna ze zemí s rostoucí ekonomikou a velmi silnou armádou se bude snažit toto blokovat. Otázkou je, zda vyhraje vyvinutý letoun za určitou cenu, nebo domácí průmysl a řešení.

Zde je potřeba posoudit možné širší implikace. Turecko masivně zbrojí a chce být pokud možno nezávislé a kvalita jeho obranného průmyslu stoupá, byť mnohdy se jedná o kopie jiných zbraňových systémů. Rusko rádo prodává zbraně, ale je ochránce Arménie, což Turecku zrovna nevyhovuje. Gruzie momentálně na tom není ekonomicky dobře, proturecký Ázerbájdžán se zdá být spíše v oblasti zbraní orientován na USA nebo kohokoliv, kdo prodá, hlavně jde o to získat technologii. Podle některých informací vojenský rozpočet Ázerbájdžánu převyšuje HDP Arménie - tady není prostor k manévru, pokud za Arménií nestojí ,,Velký bratr".

Dalším faktorem je zapojení do mezinárodních organizací, majících vliv na mezinárodní dění. Turecko je v NATO z potřeby jižního křídla, Gruzie je ekonomicky i vojensky ,,dole" a ztratila část území, Arménie je plně závislá na Rusku a Ázerbájdžán má mnoho peněz z ropy, ale ty mnohdy mizí v korupčních liniích až k nejvyšším místům. Kromě Turecka v NATO nejsou v žádných mezinárodních organizacích, takže nelze vyloučit jisté kontrolované spojenectví.

Lze tedy předpokládat, že Turecko se bude snažit být regionálním hegemonem a tím pádem raději nabídne vlastní technologie, obdobně jako např. Čína, než nakupovat a být závislé na někom jiném. Z podobných situacích obvykle těžilo Švédsko, jež i když proniká co nejhlouběji do NATO, se trvale prezentuje jako nezávislá či neutrální země, a proto může obchodovat téměř všude, byť to není pravda. Můžeme ještě očekávat souboj výrobců letounů, ať je to domácí průmysl Turecka, aktivní Rusko, nebo pod vlajkou NATO létající francouzský Dassault Rafale.

 

Zdroj: TASS