Autor fotografie: Vitalij V. Kuzmin / Wikimedia Commons / CC BY-SA|Popisek: Strela-10 poslední generace
Systémy protivzdušné obrany se v konfliktu na Ukrajině díky UAV staly zcela klíčovými, ale ne každý z nich je proti dronům použitelný. Využitelnost Gopheru na bojišti je velmi diskutabilní.
9K35 Strela-10, v kódu NATO SA-13 Gopher, je ruský, potažmo exsovětský, systém protivzdušné obrany krátkého dosahu. Je primárně určen pro boj s hrozbami v malé výšce mezi něž patří především vrtulníky. Má pouze optické nebo infračervené navádění, tedy postrádá radar a vzhledem k malé síle ukrajinského letectva je jeho role na bojišti velmi sporná. Pravděpodobnost schopnosti sestřelu UAV je minimální a navíc by se jednalo o klasicky nákladnější záležitost, protože rakety do systému jsou dražší než většina dronů. Ukrajinci disponují relativně malým množstvím vrtulníků, případně bitevních letounů, které létají pomalu v nízkých výškách, takže využitelnost Strely-10 je i na jinou techniku než drony jen malá.
Využitelnost ruské Strely-10 na bojišti
Případy použití bitevních vrtulníků nebo letadel ze strany Ukrajiny jsou naprosto marginální. Přitom Gopher je primárně určen proti nim. Obsluha zaměří jen to, co dokáže opticky zachytit, tedy stroje, které letí relativně pomalu a nízko. Koneckonců podle WeaponSystems je účinný dostřel raket jen pět kilometrů a to do maximální výšky tři tisíce metrů. Jedinou výhodu je tedy tepelné navádění střel, které se po výstřelu podle energetické stopy dokážou na cíl navést samy. Případná účinnost proti UAV bude tedy minimální a neekonomická. S drony je potíž v tom, že je třeba je zachytit radarem, pokud dojde k vizuálnímu zachycení, je zpravidla pozdě.
Vývoj 9K35 Strela-10 byl zahájen v roce 1969, ačkoli souběžně probíhala konstrukce mnohem univerzálnější 2K22 Tunguska. Rozhodnutí pokračovat padlo ze dvou důvodů. Jednak má Strela-10 mnohem rychlejší reakční dobu závislou v zásadě pouze na úkonech posádky, ale vzhledem k navádění se prakticky nedá rušit. Sověti pochopitelně předpokládali konflikt, ve kterém se bude pohybovat velké množství vrtulníků a bitevních letadel. To se ovšem na Ukrajině prakticky neděje. O to překvapivější je nasazení systému, které logicky postrádá jakýkoli smysl. První testy systému přinesly zklamání především kvůli snadné zachytitelnosti raket.
Ty byly postupně vylepšeny společně s rádiovou komunikací a schopností systému mít lepší přehled na bojišti v rámci integrace systému protivzdušné obrany. V září 2007 byla v Moskvě představena varianta na kolovém podvozku BTR-60. Na vloženém videu zničené Strely-10 ze sítě X je původní verze na pásovém podvozku MT-LB. Ten je jen lehce pancéřovaný a celkově je systém velmi málo odolný i vůči palbě z těžších ručních zbraní. Je však obojživelný. Poslední výraznější úpravy byly prováděny v roce 2016, kdy Ozbrojené síly Ruské federace měly obdržet 72 těchto zařízení pro noční boj.
Strelu-10 využívají i Ukrajinci
Váha systému Strela-10 je dvanáct tun, posádku tvoří tři muži (velitel, střelec a řidič). Výzbroj tvoří čtyři rakety 9M333 nebo 9M37MD, sekundární zbraní je jeden PKMB kulomet. Dojezd činí 500 kilometrů v závislosti na podvozku, na jakém je systém uložen. Maximální rychlost činí 62 kilometrů za hodinu a šest kilometrů za hodinu ve vodě. Střela 9M37 má na délku 2,2 metru a hmotnost bojové hlavice činí pět kilogramů. Portfolio střel je však mnohem širší a parametry jsou u všech velmi podobné. Nabíjení trvá přibližně tři minuty. Zjednodušeně řečeno všechny typy Strely-10 mohou používat všechny druhy vyvinutých raket.
Systém Strela-10 využívají i Ukrajinci. Zde však jejich použití dává mnohem větší smysl. Rusové běžně posílají k bojovým liniím bitevní vrtulník Kamov Ka-52 Alligator a bitevní letouny Su-25. Není známá úspěšnost ukrajinských systémů, ale opodstatněnost jejich nasazení je nepochybně mnohem vyšší než u těch ruských. Strela-10 byla vyvinuta pro klasický konvenční boj a semihybridní válka na Ukrajině je pro ně krajně nevhodná. Nasazení ze strany Rusů spíše připomíná „potravu pro děla”. Ale celkově se zřejmě nejedná o příliš velký úspěch sovětské konstrukční školy.