Ruský PVO systém středního dosahu S-350 vs. minové pole výsadkářů agresora a karma je zdarma

Ruský PVO systém středního dosahu S-350 vs. minové pole výsadkářů agresora a karma je zdarma
Autor fotografie: Vitalij V. Kuzmin / Wikimedia Commons / CC BY-SA|Popisek: S-350
14 / 02 / 2024, 07:00

S-350 Vityaz je ruský systém protivzdušné obrany určený k likvidaci balistických střel, raket, letadel a UAV nepřítele. Jedná se o upravenou verzi S-300 pro níže letící cíle, které by měl účinně zasahovat, pokud tedy nenajede na vlastní minové pole.

S-350 vyvinula ruská obranná společnost Almaz-Antej, aby nahradil systémy S-300PS, které jsou nejstarší variantou těchto zbraní, jež ještě aktivně slouží v ruské armádě. Právě PVO systémy jsou jedním ze zásadních barometrů překotného vývoje armádních technologií. Konflikt na Ukrajině jasně ukázal, že PVO musí být schopné sestřelovat UAV, která jsou aktuálně největším nebezpečím na frontě. 

Vývoj základního modelu S-300 započal v roce 1967, sovětská armáda začala přejímat první komplety v roce 1978 a původně byl určen pouze proti letadlům a balistickým střelám. Jeho modernější variace jsou stále považovány za jedny z nejúčinnějších vůbec. Od začátku byl plně automatizovaný, i když byla možná ruční obsluha, radary předávaly detekci do centrálního velitelského stanoviště, které porovnávalo výsledky a určovalo falešné cíle. Systém je doposud ve výzbroji Ruska, Ukrajiny, Bulharska, Číny, Íránu a Řecka, které ho bude předávat Ukrajině. 

S-350 Vityaz byl představen v srpnu 2013, je vysoce mobilní s podvozkem nákladního automobilu BAZ-6909 8x8. Zvládne maximální sklon 57 %, brodění do hloubky 1,4 metru a příkop o šířce 1,5 metru. Má filtrační i ventilační systém, komunikační a dekontaminační zařízení proti zbraním hromadného ničení. Kabina je pancéřovaná proti šrapnelům a palbě z ručních zbraní. Může odpalovat až 16 raket. 

Každý systém S-350 Vityaz se skládá ze tří odpalovacích vozidel 50P6, velitelského a řídícího vozidla 50K6 a velitelského stanoviště 50K6E. Vityaz má systém řízení palby, přehledový radar 50N6A a centralizovanou regulaci tlaku v pneumatikách, kterou ovládá řidič přímo ze sedadla. Používá rakety středního doletu 9M100 a 9M96E a střely krátkého dosahu 9M100, které jsou naváděné infračerveným zaměřovačem (IR). Rakety středního dosahu jsou naváděny radarem. 

S-300 při střelbě

BAZ-6909 má čtyřtaktní motor o výkonu 470 koní a může dosáhnout rychlosti 80 km/h s dojezdem 1 000 kilometrů. Rusové použili systém v Sýrii už v roce 2017, ale až roku 2019 prošel úspěšně státními testy. Výše uvedený příspěvek na síti X je v zásadě prvním důkazem o nasazení tohoto systému na Ukrajině. A právě zničený komponent je také jedinou zmíněnou ztrátou na Oryxu

Podle Army Recognition právě odpalovací zařízení 50P6 najelo na minu položenou vlastními ruskými výsadkáři. Výbuch zřejmě nikoho nezabil, rakety zůstaly nepoškozené, ale podvozek byl silně poškozen a vozidlo zůstalo na silně zaminovaném území s malou pravděpodobností jeho záchrany. Toto je velký problém na Ukrajině. Rusové nakladli ve velké rychlosti obrovské množství min, které nemají zaznamenány na vlastních mapách. Nu, a pak je karma velice snadno zdarma.


Tagy článku