Autor fotografie: foto: mym (https://www.flickr.com/people/mymuk/), CC BY-SA 2.0
Uživatel Dmitri (@wartranslated) na svém sledovaném twitterovém účtu upozornil na tvrzení, které se objevilo na ruském telegramu: "v lednu proběhne v Rusku všeobecná mobilizace." Pravděpodobnost takového postupu lze snadno zpochybnit již jen odkazem na tristní výsledky ruské částečné mobilizace, která nedávno skončila. Základním problémem, s nímž se Rusko potýká, není a nemůže být nedostatek odvedenců, mobiků. Totalitní režim si je může jako v pohádce "nabrnkat loutničkou". Jeho problémem je jednak zoufalý nedostatek potřebné výstroje a výzbroje, jednak čas a schopnost poskytnout "mobikům" byť elementární vojenský výcvik.
A další problém představuje úkol zformovat mobiky do efektivně nasaditelných vojenských útvarů, které by vedli kompetentní velitelé. Další mobilizovaní tedy budou nevyhnutelně znamenat další "mohylizované", mrtvé ruské vojáky. Téma má ale i další rozměry, a ruský režim opakovaně předvádí, že iracionalita mu není překážkou.
S určitým časovým odstupem lze hodnotit nedávno skončenou částečnou ruskou mobilizaci jako neúspěšnou. Vyplnily se četné skeptické předpovědi a i mezi přívrženci Putinova totalitního a teroristického režimu vládne určité rozčarování, které se jeho propagandistická mašinérie snaží zakrývat novými tématy. Ukázalo se, že je po měsících války a značných ztrátách prakticky nemožné doplnit stavy ruské armády rychle a efektivně. Část mobilizovaných je poslána zemřít na bojiště bez jakékoliv přípravy. Druhá část je oficiálně ve výcvikových střediscích, ale doba jejich výcviku je 5 až 15 dní, po nichž jsou mnozí okamžitě posláni do bojových jednotek.
"Tak krátká doba naznačuje, že ruská armáda se na bojišti nachází ve svízelné situaci a ztrácí organizační integritu a bojovou efektivitu. Vysoké ztráty a nahromaděnou únavu zbývajících jednotek nelze kvalitativně kompenzovat, a tak se Moskva snaží spoléhat alespoň na jejich kvantitativní doplnění," napsal pro magazín Iddle Pavel Luzin, specialista na ruské ozbrojené síly.
Nyní se objevují zprávy o tom, že se v Rusku, přes nedávná vyjádření ministra obrany Šojgua, chystá všeobecná mobilizace, a možná již v lednu. Zprávy diskutované na sociálních sítích nelze brát automaticky jako spolehlivý zdroj, nicméně v minulosti se informace sdělované těmito velmi sledovanými účty, mezi něž tzv. "Třináctý" (Тринадцатый) na telegramu patří, do značné míry potvrdily. Přes všechny racionální protiargumenty a marnost ruského počínání není vůbec vyloučeno, že k takovému kroku Putinův režim v křeči a pod dojmem katastrofy u Chersonu přistoupí. Ztrácí tvář, průběh války potvrzuje, že konvenčními prostředky ji Rusko úspěšně vést není schopné. Vojenské neúspěchy nepochybně značně Putina osobně oslabují. Racionálním krokem by bylo, jak ho nedávno vyzval například britský premiér, "vypadnout z Ukrajiny". Přiznat porážku ovšem pro diktátora znamená konec jeho režimu, a může to mít i pro něj osobně velmi neblahé důsledky.
Přitom skončená částečná mobilizace nevedla k obnovení původní síly ruské armády, ale spíše k další degradaci jejích schopností. Další mobilizace může vést k obtížně předvídatelným vnitropolitickým důsledkům, a to bez velké naděje, že úspěšně doplní stavy na frontě nasazených útvarů adekvátně připravenými vojáky. Kromě nedostatku výcviku je ruská společnost do značné míry neochotná přinášet oběti pro imperiální ambice Kremlu na Ukrajině.
Jestliže okrajových oblastí své "říše" se Putin prakticky na nic neptá, etničtí Rusové a zejména Rusové v relativně bohatých velkých městech, jak se ukázalo, mohou sice "speciální vojenskou operaci" slovně podporovat, případně být alespoň zticha, ale rozhodně neplanou touhou se osobně zapojovat. Zejména ne při zřejmě neúspěšném průběhu operací a narůstajících ztrátách. Rusko nemá vhodnou institucionální a materiální základnu pro rychlou mobilizaci, a tím méně pro všeobecnou mobilizaci. Stávající výcvikové jednotky nejsou uzpůsobeny k přijetí velké masy lidí, a zejména ne k tomu, aby tyto masy transformovaly v nasaditelné vojáky - chybí instruktoři, výstroj, výzbroj, zázemí i motivace. Ruská armáda pouze symbolicky napodobuje sovětskou armádu, ale tou už dávno není, a svým výkonem na Ukrajině je odhalena jako armáda (a hrozba) v mnoha ohledech "potěmkinovská".
Samotná "speciální vojenská operace", která měla trvat tři dny, není racionální. Putin rozbil vztahy a zpřetrhal vazby, které nejen kvůli bezpočtu prokázaných válečných zločinů nebude schopen nikdy obnovit. Znamená to současně, že je schopen jednat iracionálně, a tedy nic z výše uvedeného neznamená, že ke všeobecné mobilizaci, přes rizika, komplikace, nevýhody, nepřistoupí. Taková mobilizace by znamenala kromě všeho plnou aktivaci ruských sil, tedy kosmických, jaderných, námořních, leteckých (včetně strategických bombardérů) a pozemních, a to by velmi zneklidnilo NATO, Čínu i Indii, tedy jaderné mocnosti, dále vyhrotilo vztahy, aniž by Rusko, objektivně nahlédnuto, mohlo mít sebemenší naději na vojenský úspěch. Cílem možná může být pouštět hrůzu na vlastní "poddané" a vzbuzovat zdání síly vnitropoliticky.
Zdroj: Twitter, Telegram, ridl.io