Autor fotografie: Alex Beltyukov / Wikimedia Commons / CC BY-SA|Popisek: M-55
Rusko nasazuje na Ukrajině kromě modernější techniky také obstarožní kusy z doby studené války, což se netýká jen pozemní techniky. Na širokém ukrajinském bojišti se kromě vojenských letounů uplatňují rovněž průzkumné, špionážní stroje patřící částečně do kategorie AWACS.
Pod označením AWACS označujeme tzv. systémy včasného varování, tedy letouny, které jsou ,,napěchovány" rozsáhlou radioelektronickou a počítačovou výbavou umožňující jime neustále sledovat a zachycovat nepřátelské cíle a nasbíraná data pak předávat operátorům na zemi, ale i jiným letounům. V dnešní době jsou tak schopnosti AWACS na moderním válčišti prakticky nezbytné. Mezi letouny AWACS patří například E-3 Sentry, E-2 Hawkeye nebo ruský Berijev A-50. Od začátku války na Ukrajině došlo ke zničení pravděpodobně již tří letounů A-50 ukrajinskou PVO.
K poslednímu incidentu došlo 23. února 2024, když letoun sestřelily ukrajinské systémy PVO. Rusku proto pravděpodobně již pouze okolo pěti těchto velmi drahých a poměrně dost vzácných letounů. V současné době miniaturizace elektroniky existují kromě klasických velkých strojů AWACS také o něco méně výkonné systémy integrované do menších letadel s proudovým pohonem. Příkladem může být americký stíhací letoun páté generace F-35. Díky tomu jsou letouny se systémy AWACS dostupnější pro širší okruh zájemců.
Sovětský U-2, letoun Mjasiščev M-55
Možná v této souvislosti nepřekvapí, že na ukrajinské bojiště má zamířit další letoun, který částečně spadá do kategorie AWACS, a jenž vznikl ještě v pozdním období studené války. Jedná se o letoun M-55. O možném použití letounu informuje v rámci pravidelného zpravodajského hlášení britské ministerstvo obrany, podle něhož Rusko vážně zvažuje nasazení tohoto letounu na Ukrajině. Britské ministerstvo obrany pak hovoří o tom, že existuje ,,reálná možnost" opětovné aktivace letounu.
V tomto směru by reaktivace letounu Rusku určitě pomohla. Byť se jedná o starší letoun, může nést 1 500 kg senzorů. Společně by mohl operovat v tandemu s jiným letounem AWACS (včasné výstrahy) Berijev A-50. M-55 je výškový taktický průzkumný letoun, za jehož vývojem stojí konstrukční kancelář Mjasiščev. Taktický letoun je odvozen od typu M-17, stíhače stratosférických balonů. Letoun je navíc vybaven pokročilými systémy, které umožňují efektivní provádění průzkumných misí ve vysokých nadmořských výškách.
Konstrukční kancelář Mjasiščev je známá pro vývoj řady významných letounů. Mezi ně patří strategický bombardér Mjasiščev M-4 Bison, který měl konkurovat americkému B-52, a modernizovaná verze 3M Bison-B. Kancelář také navrhla unikátní transportní letoun VM-T Atlant pro přepravu velkých nákladů, včetně částí vesmírných raket. Dalším významným projektem byl prototyp nadzvukového strategického bombardéru M-50 Bounder. Vedle M-17 Stratosphera, ze kterého vychází M-55, vyvinula kancelář také lehký víceúčelový letoun M-101T Gzhel a speciální transportní letoun VM-T.
Na rozdíl od M-17 byly na M-55 učiněny některé konstrukční změny a modifikace, které se týkají také pohonného ústrojí. V první řadě má M-55 upravený trup s větší délkou, modifikované křídlo, složené ze tří částí, byly do něj zabudovány 2 dvouproudové motory D-30V-12 o výkonu 5 000 koní, které nahradily jeden proudový motor RD-36-51V o výkonu 7 000 koní. Jedním z plánovaných, ale nerealizovaných variant letounu byla verze M-55RTS, zaměřená na elektronický boj a zpravodajství. Tato varianta měla zahrnovat pokročilé elektronické protiopatření, která by mohla rušit nepřátelské komunikační a radarové systémy, což by výrazně ztížilo koordinaci nepřátelských operací.
Historie a vývoj letounu Mjasiščev M-55
Mjasiščev M-55 byl původně navržen jako vysokovýškový průzkumný letoun s cílem konkurovat americkému U-2. Jednou z jeho klíčových vlastností je schopnost operovat ve výšce až 21 500 metrů, což umožňuje shromažďovat zpravodajské informace z bezpečné vzdálenosti mimo dosah většiny protivzdušných systémů. Díky dvěma motorům Solovjev D-30-V12 má letoun značný dolet, což mu umožňuje pokrýt rozsáhlé oblasti bez nutnosti častého tankování. Kromě vojenského využití byl M-55 nasazen i v civilních misích, například pro geofyzikální výzkum atmosféry a sběr environmentálních dat.
.jpg "Steve Lynes / Wikimedia Commons / CC By")
M-55 byl navržen ke zjišťování pozice nepřátelských vojsk, konstrukcí, staveb, hladinových cílů, průzkumu a vzdušnému mapování. Vzniklo celkem 5 prototypů M-55. První let se uskutečnil v roce 1988. Následovala další série zkušebních letů, během nichž se sice odhalily určité nedostatky letounu, jako například horší podélná stabilita v některých letových režimech, nicméně stroj byl hodnocen nakonec kladně. M-55 Sovětský svaz používal k průzkumným účelům v oblasti Arktidy. Poslední z aktivních strojů byl používán pro civilní průzkum stratosféry a zemského povrchu.
Technické specifikace a schopnosti letounu M-55
Stroj může letět rychlostí 332 km/h ve výšce 5 000 m, 750 km/h ve výšce 20 000 m. Dolet činí 4 965 km, M-55 může operovat ve výšce přes 21 000 m. Právě velmi dobrý dostup lépe chrání M-55 před útoky raket i dlouhého doletu vypouštěných ze země. Nicméně Ukrajina disponuje raketami země-vzduch dlouhého doletu, což může i mimo vlastní hranice potenciálně M-55 překvapit. To by vyžadovalo přesunutí protivzdušné baterie Patriot, kerý byl dodán USA, blíže k hranici s Ruskem, což by však na druhé straně vystavilo zase zvýšenému riziku samotný protivzdušný systém.
Vojenské využití letounu Mjasiščev M-5 na Ukrajině
Pokud by byl skutečně letoun na Ukrajině nasazen, operoval by tak pravděpodobně mimo ukrajinské hranice, aby se pokud možno vyhnul její protivzdušné obraně. Na druhou stranu M-55 může limitovat ve výkonu služby určitě zastaralejší elektronika i avionika na rozdíl od jiných modernějších systémů. A nevíme samozřejmě přesně, v jakém stavu se M-55 nachází dnes. Rusko má k dispozici pouze jediný nasaditelný letoun, není proto jisté, kolik letů bude moci absolvovat a s jakou efektivitou.
Pokud bude M-55 nasazen, ruští okupanti si od něj slibují zvýšení průzkumných, špionážních a zpravodajských kapacit, v nichž zatím mají mezery, a současně tím reagují na skutečnost, že Ukrajina si vyměňuje zpravodajské informace se svými spojenci, hlavně USA. Ukrajina tak disponuje poměrně podrobnými informacemi o rozmístění a pozicích ruských jednotek. Rusko chce mimo jiné i toto vykompenzovat nasazením M-55.
Zdroj: The Drive, Business Insider, thewarzone