Ruský úderný dron nové generace jako ,,pozdní hit"? Dodávka Ochotniku se očekává až v roce 2024

Ruský úderný dron nové generace jako ,,pozdní hit&quote;? Dodávka Ochotniku se očekává až v roce 2024
Autor: TerHussein, Wikimedia Commons|Popisek: S-70 Ochotnik-B
16 / 10 / 2020, 13:00

Ruský dron S-70 Ochotnik-B má představovat novou generaci vzdušných úderných prostředků v armádní výzbroji. Armáda však zřejmě tento stroj dostane se zpožděním.

Hodně se o něm mluví, a to i v západních médiích. Ruský úderný dron S-70 Ochotnik-B má totiž být ruským ,,game changerem" v kategorii úderných bezpilotních vzdušných prostředků. Rusové chtějí, aby to byl právě Ochotnik, který by měl srovnatelné parametry s nejlepšími americkými drony.

Zdá se, že vše je na nejlepší cestě. Ruský dron S-70 Ochotnik má za sebou už důležitý milník - úspěšný společný let se strojem 5. generace Su-57, který proběhl před rokem. Let, který trval více než 30 minut, byl součástí testovacího programu nového dronu. Ochotnik letěl v automatickém režimu a cílem společného letu byla interakce dronu a letounu Su-57 za účelem rozšíření radarového pokrytí letounu Su-57 a poskytování zaměření cílů pro použití vzdušných zbraní ruským stíhačem.

                                   

                                                                           Video: YouTube

Dodávka stroje se však na druhé straně nejspíše zpozdí, přičemž se počítá s tím, že by měla začít nejdříve v roce 2024. Ve ,,hře" však bylo původně i jiné datum, a to rok 2025, které však bylo vzhledem k aktuálnímu vývoji dronu modifikováno právě na rok 2024. Uvidíme, zda datum předpokládané dodávky bude nakonec platit, nebo se vývoj ambiciózního dronu opozdí.

Zmíněné datum je však podle některých médií stejně s otazníkem, protože některé cíle projektu mohou budoucí dodávku dronu zpozdit. A důležitým faktorem je pak již zmíněný letoun Su-57, protože Ochotnik se může stát jeho ,,loajálním wingmanem" v budoucnu. Aby se tak mohlo stát, záleží samozřejmě na tom, zda se podaří odstranit vleklé technické a finanční potíže spojené s vývojem stíhače 5. generace. A nutno přiznat je, že to zatím na nějaký zásadní obrat k lepšímu v případě mediálně hojně skloňovaného letounu nevypadá.

I přes tyto problémy je Ochotnik dron, který má představovat spojení nejpokročilejších technologií včetně prvků stealth. Je vyroben z kompozitního materiálu, aby se stal pro radary nedetekovatelným, a jeho tvar je podobný americkému bezpilotnímu letounu RQ-170 od společnosti Lockheed Martin. Stroj váží 20 tun a jeho maximální dolet bude činit přes 4 800 km. Bude vybaven prvky umělé inteligence a technologií autonomního režimu. Dron může sloužit k průzkumným účelům, stejně tak jako účinný úderný prostředek. Další vývoj stroje pak prozradí, zda bude skutečně dostatečně konkurenceschopný svým západním protějškům.

Konflikt na Ukrajině, i poznatky z dřívějších vojenských aktivit, jednoznačně potvrdil, že moderní boj je založen v určité fázi na masivním nasazení bezpilotních prostředků, doba však ještě nenastala k plně robotizovaným konfliktům. UAV dominující vzdušnému prostoru a průzkumu včetně navádění dělostřelecké palby mají v současnosti velký význam. Ašak bez masivního radioelektronického boje eliminujícího identické prostředky protivníka má jen omezený účinek.

Podle poznatků ukrajinských ozbrojených sil, došlo v konfliktu se separatisty vždy k nasazení dronů, masivním působením EW k jejich převzetí nebo zarušení či eliminací nepřátelskou stranou, a pak k nasazení vlastních dronů k podpoře dělostřelectva (hlavňového včetně minometů i raketového) a zisku a předávání důležitých průzkumných informací k průlomu tankových a mechanizovaných jednotek systémem obrany protivníka. Drony v konfiguraci stealth dle posledních poznatků vyvíjí USA, společnost Saab, MBDA, ale i další státní či nestátní subjekty např. v Izraeli, Indii nebo Číně.

Drony je možno považovat za budoucí ,,Game Changer", avšak musí mít masivní podporu dalších prostředků včetně kybernetické obrany, elektronického boje a taktika klasických pozemních jednotek a jejich komunikace a datový přenos musí být uzpůsobena a chráněna v rámci změněné situace na bojišti.

 

Zdroj: National Interest

 

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace