Autor fotografie: GoodFon / Public domain|Popisek: T-90MS
Sovětská vojenská doktrína je v Rusku nadále víceméně platná. Týká se i hlavních bojových tanků a je poměrně statická. Neúspěchu T-90M, T-80BVM, T-72B3 navzdory.
Sovětský svaz byl zaměřený na několik strategických faktorů. Bolševici dobře věděli, že spojené síle západu nikdy nebudou moci čelit v leteckých silách. Z toho důvodu se orientovali na protivzdušnou obranu, jejímž aktuálním výsledkem by měly především být systémy S-400 a Pancir-S1. Moc jim to nejde. Na moři se mělo jednat především o jaderné ponorky, jeden z mála segmentů, kde je Rusko stále velmi na výši. Na zemi prakticky Moskva zůstala v intencích druhé světové války, které ale aktuálně vlastně vůbec nedodržuje. Nemůže.
Ruské MBT v koncích
SSSR a Rusko se orientovaly na masovou výrobu obrněných prostředků a dělostřelectva. V zásadě se vycházelo z T-34 a legendárních Kaťuší. Oba systémy byly velmi jednoduché a šly vyrábět v masovém měřítku. T-55 a T-72, T-90M je ve skutečnosti hloubková modernizace T-72, tyto faktory splňovaly. Masy tanků a BMP měly rozdrtit vše, co jim stálo v cestě. A to ve spolupráci s bitevními letadly a vrtulníky, aktuálně tedy především Su-25 a Ka-52 Alligator. Jenže na Ukrajině se již jasně ukazuje, že tato strategie nefunguje. Faktorů je mnoho. Ať jde o moderní přenosné protivzdušné systémy (MANPADS) jako Stinger nebo Starstreak. Nebo o moderní ATGM jako Javelin, NLAW či RGW 90. A především to přestalo fungovat s nástupem bezpilotních vzdušných prostředků (UAV).
S kumulativními tandemovými hlavicemi se projevila hlavní slabost ruských tanků. Munice uložená v prostoru osádky, byť u T-90M některé zdroje uvádějí, že část střel je již mimo operátory. UAV je problém pro všechny, tedy nejen ruské MBT, ale i západní tanky. Reakcí jsou systémy APS (aktivní ochrana) jako izraelské Trophy a Iron Fist. Ty už aktuálně mají schopnost zasahovat i drony. Rusové se chlubí modernizovaným APS Arena, ale ten nebudí příliš důvěry. Výsledkem je, že Rusové mají od začátku války obrovské ztráty na technice. Jen u BMP uvádí Oryx 4 000 odpisů u všech typů. MT-LB výrazně přes tisíc a třeba jen T-72 všech verzí okolo 1 500 odepsaných tanků. A to má holandská stránka poměrně vysoké nároky na evidenci. Reálné odpisy Kremlu budou mnohem vyšší.
Jenže technika Rusům začíná docházet. Centrální sklady se prázdní a už v nich prakticky zůstal jen šrot. WPtech čerpá ze slov samotných ruských a proruských blogerů, kteří kritizují nasazovanou techniku. Ta stále častěji nesplňuje ani základní normy a BMP jsou označována jako jednosměrný lístek. Operátoři jsou většinou šťastní, že jim běží nepřerušovaně motor, o stavu kanónů nebo prorezlosti systému netřeba hovořit. Respektovaný Forbes se právě věnuje reakcím ruských proputinovských blogerů, kteří objevili Ameriku a jsou stále více rozčarovaní ze způsobu vedení války.
Opuštění sovětské doktríny
Rusové si v zásadě uvědomili, že kromě pěchotních útoků za podpory dělostřelectva nemají nic, čím by Ukrajince mohli ohrozit. Narůstá vědomí toho, že ruská technika a především MBT nejsou schopné ve válce dronů uspět. Původní sovětská doktrína je k ničemu a i samotní blogeři se přiklání k rozptýleným pěchotním útokům za cenu obrovských ztrát. Útoky s technikou již jsou dokonce označovány za banzai operace. Situace je taková, že Kyjev na tuto taktiku může odpovědět jen vlastní pěchotou. A tu díky podceněné mobilizaci nemá.
Zde je asi největší slabina bránící se země. Rusové prostě i přes velké ztráty pomalu postupují. Kyjev bude muset dříve či později reagovat změnou vlastní taktiky. Probíhající útok v Kurské oblasti a úspěšný lokální tankový útok na Donbase naznačují, co bude Kyjev muset. Nebo se Rusko vyčerpá. Ještě je tu jeden faktor. Technika, kterou Rusové posílají do útoku, pokud vůbec, je opravdu starší a starší. Běžně T-64 nebo T-55. Tyto stroje nemají šanci ani proti BVP jako CV90, M2 Bradley nebo německému Marderu. Situace na Ukrajině se stále více vyostřuje, obě strany jsou unavené a to by mohlo přinést konec konfliktu.