Popisek: Atlas V
V reakci na nové protiruské sankce pohrozil poslanec ruské Státní dumy Leonid Slutský zákazem vývozu raketových motorů RD-180, které Američané využívají v raketách Atlas V. Ačkoliv se zdaleka nejedná o první výhružku, celá situace připomněla poněkud paradoxní situaci spočívající v závislosti, byť jen u jednoho kosmického nosiče, na ruských dodávkách.
Veleúspěšný raketový motor RD-180
Raketový motor RD-180 historicky vývojově vychází z čtyřkomorového raketového motoru RD-170, který Sověti vyvinuli ještě pro postranní stupně superrakety Eněrgija. Ta startovala pouze dvakrát – po rozpadu Sovětského svazu nebyly prostředky pro udržení programu sovětského, potažmo ruského raketoplánu známého jako Buran ani již nebylo vyloženě nutné vynášet těžké vojenské náklady.
psali jsme: Číňané vyvíjejí vlastní „X-37B“
Zcela odlišný osud však potkal raketové motory této historicky druhé nejtěžší rakety. Ještě před jejím prvním startem došlo v polovině osmdesátých let k premiérovému startu menší kosmické rakety Zenit, která ve svém 1. stupni využívala upravený raketový motor pod označením RD-171 vycházející z motoru RD-170. Už po rozpadu Sovětského svazu pak konstruktéři upravili motor na dvoukomorový a po úspěšných zkouškách jej nabídli na úrovni vlád Spojeným státům, které v té době všemožně podporovali ruský kosmický a raketový program. Svou premiéru si motor už pod označením RD-180 odbyl v roce 2000 při premiérovém startu kosmické rakety Atlas III a posléze se dostal i na raketu Atlas V.
Aby toho nebylo málo, tak se raketový motor ve své zjednodušené jednokomorové variantě pod označením RD-181 dostal ještě do další americké rakety Antares 230, která vynáší i zásobovací lodě k Mezinárodní kosmické stanici. Krom toho je tento motor pod označením RD-151 využívá i lehká ruská raketa Angara a z ní odvozená jihokorejská raketa Naro-1.
Humbuk kolem motorů
Využívání ruského raketového motoru na raketách Atlas V „leží v žaludku“ mnoha Američanům dlouhou dobu. Přesto až do roku 2014, kdy byl anektován Krym, bylo jejich využívání akceptováno nebo alespoň tolerováno z čistě pragmatických důvodů – jedná se o velmi spolehlivý motor za poměrně nízkou cenu. Z celkem 78 startů rakety Atlas V bylo 77 plně úspěšných, jen jeden částečně úspěšný kvůli problému na 2. stupni, nikoliv na 1. s raketovým motorem RD-180.
psali jsme: SpaceX poprvé zkusí vypustit družici pomocí již použité rakety
V květnu 2016 přinesla některá média zprávu o plánovaném dokoupení dalších 18 ruských motorů, což by vystačovalo při šesti startech ročně na dalších tři roky. Jaký jsou ovšem aktuální počty dodaných motorů a nasmlouvaných dodávek není přesně známo. V každém případě Spojené státy nejsou přímo závislé na jediném nosiči, který využívá motory RD-180 a druhak se už pracuje na nástupci raket Atlas V, který bude využívat domácí raketové motory. Přeci jen vyměnit raketové motory v kosmické raketě prostě není jen tak.
Jako nástupce vyvíjí konsorcium ULA (United Launch Alliance) raketu Vulcan známou také jako Vulcan Centaur, která má krom rakety Atlas V nahradit také rakety Delta II a Delta IV. Její 1. stupeň má tvořit dvojice raketových motorů na kapalný metan a kyslík BE-4 od Blue Origin, případně osvědčené motory AR-1 – pokud by došlo k problémům s vývojem prvního jmenovaného motoru. Urychlovacích motorů na tuhé pohonné látky bude možné instalovat od žádného po šest kusů a jejich počet bude záležet na potřebách konkrétního startu. O pohon 2. stupně se pak má starat čtveřice osvědčených kyslíko-vodíkových motorů RL10-C s tím, že pro vyvíjený 2. stupeň ACES možná bude využívat jediný raketový motor BE-3.
Nástupce kolem roku 2023
Raketa Vulcan nicméně bude startovat poprvé až v roce 2020 a k zařazení do provozu by nemělo dojít dříve, než v roce 2022. Do té doby bude muset konsorcium ULA startovat s raketami Atlas V anebo s o něco dražšími raketami řady Delta IV, které nevyužívají ruské raketové motory. Ať už armáda, či jiné vládní agentury ale už dnes mohou a také využívají i rakety Falcon 9 od společnosti SpaceX.
psali jsme: VIDEO: Čínský ,,posel smrti". Hypersonická raketa DF-41 bude moci zasáhnout cíl kdekoliv na světě
V každém případě někdy v 1. polovině následujícího desetiletí už Spojené státy budou mít nástupce rakety Atlas V. Na druhou stranu je třeba zmínit, že celý humbuk nejen kolem raketových motorů je dosti nešťastný z obou stran a to ať už kvůli jinak spolehlivému motoru nebo jiným spolupracím v oblasti kosmonautiky.
Autor: Michal Polák