Ruští obrněnci T-90M a BMP-3 odešli do věčných lovišť na vlastním minovém poli

Ruští obrněnci T-90M a BMP-3 odešli do věčných lovišť na vlastním minovém poli
Autor fotografie: Mvs.gov.ua, CC BY 4.0|Popisek: Ukrajina, Lukjanivka
04 / 10 / 2023, 14:00

Stále častější obrázek z konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou, dva obrněnce zničené vlastními minami. Zákeřnost minových sítí je nepopsatelná.

Rozsah ruských minových polí na Ukrajině je obrovský. Odhaduje se, že celková plocha zaminovaného prostoru je 200 000 kilometrů čtverečních. V tomto čísle jsou zahrnutá i vícevrstvá pole, kdy je každá úroveň počítaná zvlášť. Velkým problémem Rusů je, že vzhledem k hektice pokládání výbušnin, jich spousta není na mapách. Kyjev má stejný problém, ale v menším měřítku. Je nepochybné, že vyčistit území napadené země bude trvat dlouhá léta a přinese mnoho obětí i po skončení konfliktu.

Důsledkem tohoto chaosu jsou i ztráty, které si tím pádem agresor vlastně způsobuje sám. Typickým příkladem je nedávná událost zdokumentovaná Ozbrojenými silami Ukrajiny. Na Rusy zaminované cestě se pohybovali dva ruské obrněnce. V obou případech se jednalo nejmodernější zbraně ruské armády. Hlavní bojový tank (MBT) T-90M Poryv najel na několik min najednou a byl kompletně zničen. Zcela nové bojové vozidlo pěchoty BMP-3M bylo zasaženo jen jednou a přišlo o pás. Ukrajinci neuvádí, čím BMP zcela zničili, ale jejich reakce byla velmi rychlá. 

 

Jak bylo uvedeno, BMP by se dalo celkem bez problémů opravit, pokud by Rusové dostali prostor k odtažení. Nedostali. Na přiložené fotografii je jasně patrné, že obrněnec byl zcela zničen. Ruská BMP jsou známá tím, že jejich pancíř je zcela nedostatečný, na rozdíl třeba od amerických BVP Bradley. Rozsah destrukce vozidla je doslova děsivý. Pokud byla uvnitř posádka, nemohla přežít. Jak sami Ukrajinci uvádějí, bohužel se jim stává totéž. Hustota zaminování na Ukrajině je skutečně obrovská.

Většina minových polí na Ukrajině je položena horizontálně i vertikálně. Navíc jsou pravidelně na stejných místech položeny různé druhy min. Základní rozdělení je na protipěchotní a protitankové miny. Protipěchotní miny jsou často navrhovány tak, aby protivníka nezabily, ale “jen” těžce zranily. Počítá se s tím, že k evakuaci zraněného jsou potřeba až čtyři vojáci, kteří následně chybí v boji.

Pochopitelně se používají i miny na bázi kazetové munice. Moderní miny jsou nastaveny tak, aby po aktivaci vyskočily do výšky 150 centimetrů nad zem, kde explodují. Pokud obsahují drobné projektily, je jejich účinek vražedný. Ve vojenské terminologii se jim říká skákající miny. Poprvé byly použity Němci za druhé světové války. V Dukelském průsmyku se nacházejí dodnes. 

Ruská protitanková mina PTKM-1R

Protipěchotní mina reaguje na tlak 50 kg, který ji přivede k výbuchu. Protitanková je většinou nastavená na váhu 250 kilogramů. Její základní dělení je na protipásovou a protidnovou. Účel je celkem jasný. Protidnová mina má kumulativní nálož, která se propálí skrze dno obrněnce. Velkým problémem je odminování prostorů. Velmi často je na povrchu mina, která je navázaná na další, jež vybuchuje při manipulaci s tou první. Další taktikou je položení protipěchotní miny a ve větší hloubce druhé, protipancéřové výbušniny. Odminovávací technika je většinou rychle zničena dělostřelectvem nebo drony. Ukrajinci jsou nuceni pole čistit ručně, a velký problém je, že Rusové disponují municí, která výstřelem zaminuje již vyčištěný prostor. Jeden z důvodů, proč ukrajinská protiofenzíva postupuje relativně pomalu.


                                                                       Video: YouTube

 

 Zdroj: Defence Express

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.